Češi? Pohodlní rasisti. Vždyť se podívejte na Křečka... V rozhlasu bylo dusno

13.07.2020 10:40

Prorostl Českou republikou systémový rasismus ve vztahu k Romům? Podle publicisty Romana Jocha nikoliv. Aby to dokázal postavil vedle sebe romskou a vietnamskou komunitu. Petr Honzejk z Hospodářských novin má naopak za to, že systémový rasismus v Česku existuje. Svědčí o tom prý bouře kvůli černochovi v letáku Lidlu, výrok ombudsmana Stanislava Křečka i náš pohled na uprchlíky a migranty.

Češi? Pohodlní rasisti. Vždyť se podívejte na Křečka... V rozhlasu bylo dusno
Foto: Repro ČT
Popisek: Ombudsman Stanislav Křeček

Po smrti černocha George Floyda, kterého v USA na konci května udusil bělošský policista, se za mořem vede intenzivní debata o systémovém rasismu. Tato intenzivní debata bohužel často přechází i v rabování a vandalismus. Demonstrace za práva černochů se konaly i v Praze.{

Levicové novinářky Saša Uhlová nebo Apolena Rychlíková však v souvislosti s těmito protesty upozorňují, že si Česko musí zamést před vlastním prahem, a to především ve vztahu k Romům.

poll title="Anketa:" id="3030" /}Existuje v Česku něco jako systémový rasismus? Na vlnách Českého rozhlasu se o to přeli publicista a ředitel Občanského institutu Roman Joch a komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk.

Podle Honzejka se v České republice se systémovým rasismem potýkáme. „Když si uvědomíme, že v Česku se stále ještě dělá ‚huhuhu‘ na černé fotbalisty, že se mohla půlka národa ‚zbláznit‘, když Lidl umístil do reklamy na oblečení černocha a když se předseda de facto vládní politické strany rozčiluje, že byl odstraněn prasečák na místě romského koncentračního tábora, tak je vidět, že v české společnosti opravdu něco v pořádku není,“ pravil Honzejk.

Joch oponoval, že v Česku jistě žije celá řada rasistů, ale v žádném případě prý nelze říci, že bychom se s rasismem potýkali na rasové úrovni. Tomu podle Jocha neodpovídá ani nastavení českých zákonů, ani smýšlení společnosti, která velmi příznivě přijala např. Vietnamce.

„Vinit celý národ, vinit celou společnost z rasismu nebo dokonce ze systémového rasismu, je připisování kolektivní viny nebo kolektivního hříchu, rasismus je spíše hřích než zločin, to je naprosto nefér,“ zdůraznil.

Honzejka však nepřesvědčil. Novinář z mediálního domu Zdeňka Bakaly si trval na tom, že systémový rasismus prorůstá českou společností. Jako příklad může sloužit vytrvalé umisťování romských dětí do speciálních škol. Dalším příkladem mohou být neúspěšní Romové, kteří se dlouho marně snaží pronajmout si byt. „Je evidentní, že nějaká skupina tady má problém jenom z toho důvodu, že je jiná,“ zdůraznil.

Tento rasismus je podle jeho názoru motivován jakousi pohodlností. Podle Honzejka tuto pohodlnost ukázal i stávající ombudsman Stanislav Křeček, který dal najevo, že se Romové musí sami víc angažovat v takovýchto otázkách a řešit je i sami. „Mimochodem, tato osoba, která má chránit mimo jiné i práva menšin, je hezkou ukázkou toho, že je něco špatně v celém českém systému,“ udeřil novinář na ombudsmana.

Joch uznal, že předsudky vůči Romům existují, což není v pořádku, ale znovu postavil do protikladu vietnamské rodiny, kde rodiče kladou velký důraz na dobré vzdělání svých dětí, což u Romů tak často nevidíme. „Vietnamské děti jsou premianty na školách,“ uvedl Joch.

Důraz na vzdělání u vietnamských dětí může podle Jocha jednoho dne vést k tomu, že Češi budou mít komplex méněcennosti, když se podívají na své úspěšné spoluobčany vietnamského původu.

V obecné rovině doplnil, že určitá nedůvěra vůči cizím prvkům je přirozená. Proto lidé cítí nedůvěru vůči muslimům, protože mají strach z malé, ale hodně viditelné skupiny radikálů, kteří by rádi křesťanům a ateistům řezali hlavy.

Honzejk tady s Jochem nesouhlasil a varoval, že i v Česku v minulosti existoval výrazný antisemitismus, který je dnes utlumen, a pokud se podobně nebude tlumit i rasismus, může to v budoucnu přerůst v opravdu velký problém.

Varoval také před tím, že se v Česku často mluví o no-go zónách v Německu, ve Velké Británii či Švédsku, kde mají žít muslimští migranti a kam se jiní lidé bojí chodit, ale kdybychom se zeptali přímo Britů, Němců nebo Švédů, tak podle Honzejka zjistíme, že je to jinak, než říkají některá česká média a že obyvatelé nevnímají situaci černě, jako Češi na základě zpráv z médií.

Joch znovu nabídl trochu jiný pohled. Poukázal na to, že v romské komunitě je kriminalita o něco častější než ve většinové společnosti, a dokud se toto nezmění, tak se pohled většinové společnosti na Romy jen těžko změní. Tady se podle Jocha musí Romové snažit sami. Uznal však, že by stát měl podat pomocnou ruku lidem v žijícím v ghettech, aby především děti z těchto komunit měly šanci na lepší život, po čemž volal Honzejk.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vláda lokajů. Protektivní vrchnost uctívají, spodinou opovrhují, říká profesor Žaloudík

16:02 Vláda lokajů. Protektivní vrchnost uctívají, spodinou opovrhují, říká profesor Žaloudík

„Aktivistická sebelikvidace Evropy čištění celého světa neprospěje,“ podotýká ke Green Dealu emeritn…