„Není moc pěkné přiznat, že ti, co jsme brali jako bratry Slovany, byli hlavně hanební lokajové!" či „Moje babička je nazývala českými psi či českými šakaly!" anebo „Hlavně z takových dobrých přátel se stávají Brutové, Jidášové, Kainové!"
Na čí straně stojíte v izraelsko-palestinském konfliktu?Anketa
To jsou jen některé komentáře k nedávnému videu nazvanému „Česko - Rusko: historie bez lesku. Ať se o tom dozví celá země!" Je bez udání jména autora od ruských nacionalistických youtuberů, kteří se nazývají Rogandar News. A co v něm vlastně je?
Boje o pomníky
Rogandar News vznikla jako skupina ruských youtuberů v roce 2015 a má za úkol, jak sama píše, dodávat na YouTube originální a zajímavá fakta z celého světa ohledně událostí v Rusku, zpráv západních sdělovacích prostředků a tak dále. Jmenované video o „českoruské historii bez lesku" začíná slovy o „české podlosti, o které by mělo vědět celé Rusko" s tím, že „souboje mezi Prahou a Moskvou začaly sílit, až Češi obvinili ruské tajné služby z odpálení munice. O tom, jak se to opravdu stalo, ví ale jen Bůh."
Jakou roli sehrál ruský národ v dějinách Československa a České republiky?Anketa
Ve videu se praví, že před více než rokem byl odstraněn pomník osvoboditele Česka sovětského maršála Ivana Koněva, nicméně válka pomníků mezi dvěma zeměmi začala už v roce 2018, kdy Rusko odmítlo účast na schůzce mezistátní komise pro vyplnění dohod ohledně vojenských hrobů domluvených v roce 1999. Příčina prý byla v tom, že obyvatelé mnoha ruských měst se bouřili proti tomu, aby se stavěly pomníky rabujícím loupežníkům a viníkům zhouby ruských lidí, tedy příslušníkům československého vojenského sboru takzvaným legionářům, kvůli nimž prý v roce 1918 vlastně v Rusku začala krvavá občanská válka.
„Pokud jde o pomník maršála Koněva, tam je situace jiná, a musím říci, že podle českého právního řádu pomník maršála Koněva není válečným hrobem. Válečný hrob může být tak, když je tam někdo pochovaný, ten voják, tomu se říká, že je to válečný hrob s ostatky a nebo válečný hrob bez ostatků, to může být právě pomník nebo pamětní deska, ale předpokládá se základní věc, že ten voják padl za války, což není případ maršála Koněva... Já jsem se dozvěděl, a tento datum si pamatuji, 21. října 2015, tedy před téměř pěti lety, na jednání právě oné česko-ruské komise pro válečné hroby v Moskvě, na ministerstvu obrany, kde najednou v době, kdy jsme řešili problém s hroby našich legionářů v Rusku, kde ruská strana nedodržovala v celé řadě případů péči o naše válečné hroby, docházelo k hanobení už postavených, obnovených válečných hrobů, sochy měly uražené hlavy, byly polité rudou barvou a podobně, tak když jsme řešili, aby v tom byla sjednána náprava, tak najednou se zničehonic objevil problém Koněv," řekl k tomu loni vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík pro Český rozhlas Dvojka.
Psali jsme:
A zase zlato
Autor tohoto článku v roce 2014 procestoval po stopách československých legionářů na východě 16 000 kilometrů a na jejich adresu slyšel několik stížností podobných těm z Rogandar News. Napsal o tom knihu 'Špionem Běločechů v Rusku'. V Samaře, kde byly s pomníkem legionářům asi největší problémy, mu řekl například tehdejší šéf Muzea historie kujbyševské železnice a historik Jurij Menčik toto: „Historicky tady Čechoslováci dobrý obraz nemají. Sovětská propaganda udělala své. Nedávno se ještě hlásalo, jaký byl Kolčak vrah, a teď mu postavili památník a natočili film, ze kterého vychází jako hrdina. Ostatně Čechoslováci jsou vinni jak z pohledu rudých, tak bílých, přestože se snažili být neutrální. Poté, co přišla možnost seznámit se s některými dokumenty, vyplaval ten biliár ve faktech na povrch. Mladší pokolení se o to ale už nezajímá. Staršímu nicméně zůstala v hlavě rudá propaganda."
Ve videu plném současných i historických fotek se mluví o množství významných historiků, memoárech pamětníků, ale nepadne ani jedno konkrétní jméno. Naopak jsou v něm slova písně „otca ubili zlyje čechi a mať v živom kostre sožgli". Autoři videa nicméně neuvádějí píseň přesně. Zpívá se v ní: „Na nas napali zlyje čechi, selo rodnoje podožgli. Otca ubili v pěrvoj schvatke a mať v živom kostre sožgli." Ostatně v písni nebyli původně za vrahy Češi, ale Němci a později byla ideologicky upravena stejně, jako některé fotografie vrcholných představitelů SSSR.
A zase je zde lživě připomínáno ukradení části ruského zlatého pokladu legionáři, za nějž pak údajně vznikla Legiobanka. S ním ale nejdříve zacházel dosti rozhazovačně právě sibiřský diktátor Alexandr Kolčak. Například za něj nakupoval od spojenců předražené zbraně a v roce 1919 poklad legionáři i s Kolčakem předali v Irkutsku do rukou bolševiků. Člen komise pro předání zlatého pokladu František Novák, jehož deník se nazývá 'Předával jsem carské zlato', mimo jiné napsal: „Naložili jsme celkem deset amerických a osm obyčejných nákladních vagónů. Podepsali jsme protokoly, nastalo krátké, ale pohnuté loučení." Například historička Daniela Brádlerová poznamenala: „Já bych odmítla, že legionáři ukradli část ruského státního pokladu... Situace byla natolik vojensky problematická, že vedení legionářského vojska by asi stěží riskovalo."
Syn donského kozáka a bělogvardějce Alexej Kelin, který se už narodil v Česku, ParlamentnímListům.cz v roce 2017 řekl: „Ke konci roku 2011 proběhla v Praze mezinárodní konference k devadesátému výročí Pomocné ruské akce v Československu, kterou organizovala Slovanská knihovna a naše organizace ruské národnostní menšiny Ruská tradice. Jedním z nejzajímavějších vystoupení byla přednáška profesora Ruské akademie věd Olega V. Budnického nazvaná 'Ruská pomocná akce a ruské zlato – historie jednoho mýtu.' V této přednášce profesor Budnický prezentoval výsledky své mnohaleté práce v archivech. Podařilo se mu zdokumentovat, že legionáři žádné zlato nezcizili. Přesto je tento mýtus stále v oběhu stejně jako mýty o zločinech legionářů. Traumatizovaná společnost je ochotná věřit zprávám o lidské špatnosti spíš než zprávám o dobrých skutcích." Ostatně v současnosti si připomínáme sté výročí začátku zmíněné Ruské pomocné akce mezi lety 1921 - 1945.
https://www.encyclopediaofmigration.org/ruska-pomocna-akce/
A další kapky nenávisti
Tvůrcům videa „Česko - Rusko: historie bez lesku. Ať se o tom dozví celá země!" dále není jasné, jak se mohou Protektorát Čechy a Morava, pozdější Československo a dnešní Česko brát jako země, která trpěla nacistickou agresí. Podle nich byli Češi jedni z důležitých a užitečných spojenců hitlerovského Německa a byli tedy také vinni obrovským neštěstím sovětského národa. Na území Česka byly totiž ve vojenských závodech vyráběny zbraně pro nacisty bojující na východní frontě. Také tvůrci hovoří o Pražském povstání, vlasovcích a okupaci z roku 1968, kdy Československo bylo členem Varšavské smlouvy a šlo tedy tehdy o znovuzavedení pořádku.
V dokumentu, jestli tak lze nazvat nenávistný komentář doplněný současnými a dobovými fotografiemi, není nic o atentátu na Reinharda Heydricha, který provedli českoslovenští výsadkáři, a s ním spojených obětech. Nic o odbojovém hnutí, díky jehož podpoře byl například popraven jediný premiér okupovaného státu v Evropě, tedy Alois Eliáš. Nic o 1. československém armádním sboru známém jako Svobodova armáda, jenž bojoval na východní frontě po boku Rudé armády třeba u Sokolova, a tak dále.
Zato i další komentáře k videu na YouTube spíše připomínají déšť nenávisti. Asi nejméně zlé z nich jsou „Celá Evropa dala Hitlerovi zelenou k napadení SSSR" a „Čechům se alespoň povedlo, že jejich prezident zůstal čestným člověkem. Na Slovensku je to horší."
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jan Rychetský
