"V prvé řadě se jedná samozřejmě o poslance Evropského parlamentu, ale opominout nelze ani další instituce a grémia, včetně Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů," připomněla strategie.

Podle ní je potřeba hledat nové cesty k využití zkušeností získaných v unijních orgánech českými občany, včetně otázky jejich dalšího následného působení v rámci české veřejné správy po jejich návratu.

Analytik Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty za pozitivní pokládá, že vláda týdně rozesílá dvaadvaceti českým europoslancům své pozice. "Naopak s českými úředníky evropských institucí nemá (vláda) až na výjimky funkční kontakt. Kontrastem jsou státy jako Francie nebo menší Irsko, které naopak své úředníky tvrdě využívají k prosazování svých národních zájmů, a téměř nikdy nebrečí, že neví, o čem se v institucích jedná," dodal Janda.