"V prvé řadě se jedná samozřejmě o poslance Evropského parlamentu, ale opominout nelze ani další instituce a grémia, včetně Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů," připomněla strategie.
Podle ní je potřeba hledat nové cesty k využití zkušeností získaných v unijních orgánech českými občany, včetně otázky jejich dalšího následného působení v rámci české veřejné správy po jejich návratu.
Analytik Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty za pozitivní pokládá, že vláda týdně rozesílá dvaadvaceti českým europoslancům své pozice. "Naopak s českými úředníky evropských institucí nemá (vláda) až na výjimky funkční kontakt. Kontrastem jsou státy jako Francie nebo menší Irsko, které naopak své úředníky tvrdě využívají k prosazování svých národních zájmů, a téměř nikdy nebrečí, že neví, o čem se v institucích jedná," dodal Janda.
Podle údajů českého ministerstva zahraničí pracuje v institucích EU cca 850 Čechů.
Kromě jmenovaných pozic má Praha v EU obsazeno jedno místo zástupce generálního ředitele, dva ředitele a přibližně 28 vedoucích oddělení. Další dvě ředitelská místa a místa vedoucích oddělení má v Radě EU a ve Výboru regionů. Česko má tedy "své lidi" jak mezi řadovými pracovníky, tak ve středním i vysokém managementu.
Podle vyjádření ministerstva zahraničí si Česko zaměstnanců pracujících v mezinárodních organizacích cení, snaží se s nimi udržovat vztahy a využívat jejich zkušeností například při přípravě na výběrová řízení zaměstnanců veřejné správy, ale i v dalších relevantních agendách.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
