Vojenská základní služba byla v Česku zrušena na konci roku 2004. V té době měla česká armáda podle mluvčího ministerstva obrany Petra Medka 21.055 vojáků z povolání, 6359 vojáků základní služby a 20.808 občanských zaměstnanců. O pět let dříve přitom v resortu obrany pracovalo téměř 78.000 lidí, většinu z nich tvořili právě odvedenci. V současné době má armáda přibližně 21.000 vojáků z povolání a 7450 civilních zaměstnanců.
Podle bezpečnostního experta Františka Šulce se česká armáda za uplynulých deset let dostala v ohledu bojových schopností na zcela jinou úroveň, a to přesto, že kvůli nedostatku peněz pokulhává nákup některých moderních zbraní nebo vybavení. Na přezbrojení tak stále čeká třeba dělostřelectvo nebo vzdušná obrana.
Profesionalizace podle Šulce znamenala pro armádu několik kladů. Vojáky se stávají lidé, kteří mají o profesi skutečně zájem a na své pozici zůstávají výrazně déle než voják základní služby. Armádě se tak mohou vrátit prostředky, které investovala do jejich vzdělání a výcviku. Vojáci jsou vzdělanější a zvládnou tak obsluhu nepoměrně složitějších zbraňových systémů. Díky profesionalizaci se také zlepšila pohotovost vojenských sil. O vyšší vzdělanosti svědčí statistika jazykových znalostí. Zatímco v roce 2004 ovládalo cizí jazyk méně než 5300 vojáků, v současnosti jich je asi 14.000, většina z nich mluví anglicky.
Jako zápor proběhlé profesionalizace Šulc vidí skutečnost, že kvůli ní česká společnost nepovažuje za svou povinnost obranu země. Po vstupu do NATO a po profesionalizaci podle Šulce lidé podlehli dojmu bezpečí. Zanedbal se také systém záloh, které by měly nastoupit v době krizového stavu. "Stát přišel o možnosti mobilizovat zdroje," poznamenal Šulc.
Vedení armády chybí prostředky
Vedení armády vyčítá, že při přechodu z branného na profesionální vojsko nezvládlo personální práci. K profesionálním vojáků se podle něj musí přistupovat jinak. Musí jim být například odlišně nastavena kariéra, armáda by se měla jinak chovat třeba ke špičkovým odborníkům.
České armádě se v posledních letech nedaří nabrat dostatečný počet vojáků. V současné době jich slouží kolem 21.000, podle plánu by jich mělo ale být o 5000 více. Některým útvarům chybí k naplněnosti i desítky procent vojáků.
Velení armády se musí potýkat také s nedostatkem peněz. Před deseti lety české vojsko hospodařilo s asi 50 miliardami korun, tedy s 1,8 procenta HDP. Takový rozpočet vojáci označují za "udržovací". Ještě v roce 2009 měli k dispozici téměř 60 miliard, od té doby ale jejich příjmy klesly až na letošních necelých 42 miliard, tedy 1,08 procenta HDP. Česko se přitom při vstupu do NATO zavázalo, že na obranu bude ročně vydávat dvě procenta HDP.
Šetření v rezortu znamenalo nejen zastavení modernizace některých složek, ale také třeba vyprázdněné sklady munice, uniforem nebo nutných zásob pro případ bojového nasazení. Současné politické reprezentaci se podařilo domluvit na postupném růstu rozpočtu až na 1,4 procenta HDP do roku 2020.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr, čtk
