Vojenská základní služba byla v Česku zrušena na konci roku 2004. V té době měla česká armáda podle mluvčího ministerstva obrany Petra Medka 21.055 vojáků z povolání, 6359 vojáků základní služby a 20.808 občanských zaměstnanců. O pět let dříve přitom v resortu obrany pracovalo téměř 78.000 lidí, většinu z nich tvořili právě odvedenci. V současné době má armáda přibližně 21.000 vojáků z povolání a 7450 civilních zaměstnanců.

Podle bezpečnostního experta Františka Šulce se česká armáda za uplynulých deset let dostala v ohledu bojových schopností na zcela jinou úroveň, a to přesto, že kvůli nedostatku peněz pokulhává nákup některých moderních zbraní nebo vybavení. Na přezbrojení tak stále čeká třeba dělostřelectvo nebo vzdušná obrana.

Profesionalizace podle Šulce znamenala pro armádu několik kladů. Vojáky se stávají lidé, kteří mají o profesi skutečně zájem a na své pozici zůstávají výrazně déle než voják základní služby. Armádě se tak mohou vrátit prostředky, které investovala do jejich vzdělání a výcviku. Vojáci jsou vzdělanější a zvládnou tak obsluhu nepoměrně složitějších zbraňových systémů. Díky profesionalizaci se také zlepšila pohotovost vojenských sil. O vyšší vzdělanosti svědčí statistika jazykových znalostí. Zatímco v roce 2004 ovládalo cizí jazyk méně než 5300 vojáků, v současnosti jich je asi 14.000, většina z nich mluví anglicky.