Sinoložka Olga Lomová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy konstatovala, že je to jistě důležitá návštěva, ale neměli bychom ji přeceňovat. „Předěl to určitě je, i když doufejme, že to nebude předěl v dosavadním směřování naší země. Když si vzpomeneme na slova prezidenta Zemana v čínské televizi, že se vymaňujeme z vlivu EU a USA, doufejme, že tak daleko nedojdeme,“ vyjádřila své přání.
„Jsem velmi ráda, že jsme nepřistoupili na požadavek Číny explicitně uznat Tibet a Tchajwan jako součást Číny. Jsem ráda, že jsme v tom dokumentu nepřiznali ekonomický tržní status Číně,“ pochvalovala si odbornice. Novináře o tom informoval ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Pravda je, že odlišný postup by byl v rozporu s politikou Evropské unie jako celku. „Ale pan prezident už dal najevo, že se nenechá utiskovat,“ připomněla dáma.
Nevíme, co od Číny vlastně chceme
Další host ve studiu, sinolog Václav Kopecký, si posteskl nad tím, že česká vláda sice hovoří o obnovování vztahů s Čínou, ale kabinet ve skutečnosti neví, co si vlastně od česko-čínského partnerství přeje. Sinoložka Lomová mu v tom dala za pravdu.
„Vláda vlastně neví, co chce, mně to připomíná obrovské nadšení, které jsme viděli např. na počátku 90. let, pokud šlo o Viktora Koženého,“ poznamenala Lomová. A víme, jak to s Viktorem Koženým dopadlo. Čeští politici v tuto chvíli zkrátka vidí miliardy, které sem potečou, ale nestarají se příliš o to, co za to Čína bude chtít. „V tom podle mého jednáme neprofesionálně,“ upozornila sinoložka.
Pobavilo ji, jak se český prezident Zeman snaží chovat familiárně, ale čínský prezident Si Ťin-pching mu prý neoplácí stejnou mincí. „Já jsem si všimla, jak ho na zámku v Lánech prezident Zeman objal kolem ramen, ale Si Ťin-pchingovi se to moc nelíbilo. Ono to připomnělo takovéto gesto z koloniálních dob, kdy to bylo velmi obvyklé,“ zaznělo z úst odbornice. Je to náznak toho, že se „bílý muž cítí stále nadřazen tomu čínskému“. A to se Si Ťin-pchingovi jistě nelíbilo.
To je vrchol! Anebo není?
Dalšími hosty pořadu byli europoslanec Pavel Telička (ANO) a komunistická europoslankyně Kateřina Konečná. První zmíněný politik jen zaraženě kroutil hlavou nad slovy prezidenta Zemana o tom, že se vymaňujeme z područí EU a USA. „Jako bychom nebyli suverénní zemí. Jako bychom se nepodíleli na politice EU. To je podle mého vrchol, který v posledních letech nemá obdoby,“ konstatoval Telička.
Konečná byla ke komunistické Číně podstatně vstřícnější. Podle jejího názoru je dobře, že se snažíme rozvíjet vztahy s asijským obrem. „To odpovídá tomu, že čínská ekonomika je dnes nejvýznamnější světovou ekonomikou,“ řekla komunistka. Nepředpokládá navíc, že by se jí někdo v Bruselu ptal na slova prezidenta Zemana a chtěl vše vysvětlit. „Já můžu říct, že se mě za celé dva roky na výroky českého prezidenta nikdo nezeptal, takže si nemyslím, že to vzbudí nějaký rozruch,“ poznamenala.
Ing. Kateřina Konečná
Telička k tomu ovšem dodal, že bychom si měli velmi dávat pozor na to, do jakých obchodů se s Čínou pustíme. „S čím mám problém, je, že se chováme ústy hlavy státu k Číně podstatně vstřícněji než vůči našim hlavním partnerům. Naši hlavní spojenci jsou v EU a v NATO. Obchodujme s Čínou, ale poukazujme na to, že v Číně existují problémy, že se tam příliš nectí duševní vlastnictví, že jsou někteří čínští partneři nespolehliví,“ zlobil se Telička.
To neznamená, že bychom s Čínou neměli obchodovat. Stejně tak bychom ale neměli mlčet o porušování lidských práv v této zemi. Proč? Protože k němu dochází a je třeba na to poukazovat. Mlčet o tom je špatné. „To mi přijde nejenom nedůstojné, ale i velmi, velmi krátkozraké,“ uzavřel své vystoupení.
Ohrazuji se proti výkladu ČT, ozval se mluvčí z Policejního prezidia ČR
Česká televize následně přinesla záběry, na kterých je Číňany bit Čech, který přišel vyjádřit svůj názor s tibetskou vlajkou v ruce. Policie ho sice ochránila, ale proti organizovaným čínským turistům nezakročila.
V tu chvíli však dostal prostor mluvčí Policejního prezidia Jozef Bocán, jenž se ostře ohradil vůči pohledu, který Česká televize nabídla. Policie musí podle jeho názoru zajistit veřejný pořádek a bezpečnost občanů. Bitý Čech s tibetskou vlajkou byl policií ochráněn, a to je vše, co je důležité. „Policie na místě zřejmě nevyhodnotila, že je třeba zakročit i proti čínským turistům,“ poznamenal. Později se ale bude práce policie vyhodnocovat a nelze vyloučit, že dojde k některým přehodnocením.
Posléze ČT připomněla pompézní přijetí prezidenta Si Ťin-pchinga ve Velké Británii, ale také ve Francii či Německu. V Londýně si mohl čínský prezident připadat jako na Západě respektovaný státník. Spolupracovník ČT ve Velké Británii k tomu poznamenal, že přivítání Si Ťin-pchinga lze přirovnat k vítání jiných státníků, např. amerických prezidentů. Stojí ovšem také za pozornost, že německá kancléřka Angela Merkelová před kamerami čínskému prezidentovi připomněla, že ji zajímá i otázka lidských práv.
Naše vítání je falešné
Ve druhé hodině vysílání se ke slovu opět dostali sinologové Olga Lomová a Václav Kopecký. Dáma si nebrala servítky. „Mně na těch našich oslavách vadí, že je to falešné. Jak jsme se z tisku dozvěděli, vyvěšování vlajek bylo reklamní záležitostí, ve Velké Británii je vyvěšuje vláda, a ne reklamní společnost,“ uvedla. Kopecký odpovídal ve stejném duchu. Pokud takto mohutně vítáme čínského prezidenta, měli bychom podobně mohutně vítat i jiné státníky, což se neděje.
Česká televize zmínila i minulost prezidenta Si Ťin-pchinga. Je to muž z generace tzv. „komunistických princátek“. Jeho otec se pohyboval v nejvyšších patrech politiky, ale jednoho dne upadl v nemilost. Stal se obětí komunistických čistek. Patnáctiletý Si Ťin-pching žil několik let i v jeskyni. Dnes se prezentuje jako muž z lidu, který ovšem v rukou koncentruje obrovskou moc.
Využívá ji k tomu, aby zemi přiblížil Západu, protože má rád např. západní filmy, ale vše činí jen pod přísnou kontrolou státu. Kritika režimu je nepřijatelná. Cenzurní šrouby utahuje nejvyšší představitel země stále více. Zpočátku obyvatelé věřili, že by mohl systém poněkud reformovat a spíše otevírat prostor pro svobodu, ale v tuto chvíli berou podobné naděje za své. Internet je čtyřikrát pomalejší než v Česku, některé internetové stránky jsou zcela zakázány.
Podle Václava Kopeckého je však komunistická mocenská struktura v Číně natolik nepřehledná, že není jisté, jak dlouho bude muž pobývající toho času v Praze ještě u moci. „To můžeme věštit snad jen z čajových lístků,“ vyjádřil názor Kopecký. Podle Lomové je to možná také důvod, proč Číňané v Praze tak mohutně vítají svého vůdce. Snaží se tak domů vzkázat, že je postavení Si Ťin-pchinga pevné a v komunistickém státě neotřesitelné, protože je respektován i ve světě.
Americký obchodní styl v Číně nikoho neohromí
Analytička z Asociace pro mezinárodní otázky Alice Rezková vyjádřila velké překvapení nad výší předpokládaných investic v Česku. Prezident Zeman tvrdí, že jen v roce 2016 budou uzavřeny obchody v celkové výši 95 miliard. Toto číslo je ohromující. Je ohromující, zvlášť když se podíváme, k jakým investicím došlo např. v USA. Bylo to asi 85 až 90 miliard. Je ale otázka, kolik z předpokládaných obchodů bude nakonec uzavřeno,“ poznamenala analytička.
Faktem je, že čínská vláda ztěžuje podnikatelům ze zahraničí život řadou byrokratických nařízení. Preferováni jsou zkrátka domácí podnikatelé. Další věc je, že Čína nectí duševní vlastnictví. Ocení totiž, když čínský podnikatel dokáže něco rychle a přesně okopírovat. Pro Číňany je to ukázka jejich umu. Proto také Čína udělala za poslední dvě dekády tak velký ekonomický skok.
Sinolog Martin Kříž k tomu dodal, že při obchodech v Číně je třeba respektovat zkušenost. Manažer ve vyšším věku, s prošedivělými vlasy a brýlemi se bude těšit většímu respektu než mladý dravý manažer, který se často prosazuje v USA. „Americký styl nikoho v Číně neohromí,“ varoval Kříž.
Čínu čekají problémy i doma. Nutná restrukturalizace průmyslu povede k propouštění milionů lidí např. z hornictví. Pro Evropu by to představovalo opravdu velký problém. Podle sinologa Kříže ale nesmíme zapomínat na to, že rodiče dnešních mladých Číňanů ještě pamatují hladomory. Pamatují si dobu, kdy vůbec nebylo jasné, zda se najedí, byť jen dvakrát denně. Tato rodinou sdílená zkušenost může pomoci ekonomické problémy překonat.
Čína si zadělává na problém, varuje politický geograf Michael Romancov
Hostem České televize k čínskému tématu byl také politický geograf Michael Romancov, který upozornil na to, jak se Číňané chovají v Africe. Říše středu z tohoto kontinentu získává suroviny a za to buduje infrastrukturní projekty v afrických zemích, třeba v Angole. Na práci ovšem do Afriky vozí nemalé množství čínských dělníků a právě oni představují pro Čínu do budoucna problém.
„Čína si tím zadělává na problémy, protože ono to začínalo mít rysy někdejší evropské kolonizace Afriky. Pokud by mělo dojít k nějakým výraznějším útokům na čínskou komunitu v té či oné africké zemi, tak si myslím, že ani Čína to nenechá bez odezvy,“ konstatoval Romancov. Kdysi se tak ve svých koloniích chovali i Evropané, jenže byli postupem času nuceni začít jednat jinak.
Bude válka?
V závěru pořadu se hosté věnovali otázce, zda hrozí vypuknutí války mezi Spojenými státy a Čínou. Říše středu dává najevo, že chce prosazovat své zájmy v okolních vodách, jenže tím se střetává se zájmy spojenců Američanů, např. s Japonskem. Podle Romancova nelze vyloučit, že k nějakým lokálním armádním střetům dojde, ale dlouhodobý konflikt si Čína nepřeje. „Dlouhodobá konfrontace není něco, co by bylo v dlouhodobém zájmu Číny,“ poznamenal politický geograf.
Sinolog Kříž k tomu doplnil, že okolní země uznávají ekonomickou převahu Číny a vědí, jak jsou rozdány karty.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
