Svoboda zmínil zvláštní způsoby českého vyjednávání na poli EU, měl na mysli například české průtahy kolem ratifikace lisabonské smlouvy a dodatečné vyžadování výjimky prezidentem Václavem Klausem z ní. "Od první chvíle jsme žádali něco nemožného. Výjimka tedy bude nebo nebude ?" tázal se Svoboda. Vadí mu též způsob přístupu k jednáním fiskální dohodě o stabilizaci financí v EU, kterou ČR odmítla, a malá aktivita Černínského paláce v této věci. Za sporný považuje také přístup diplomacie k exportní politice, vadí mu i malá aktivita ČR v oblasti lidských práv.
Jde i o rozpory ve vládě
Kohout hovořil o roztříštěnosti zahraniční politiky, kdy jeden názor razí ministerstvo zahraničí, další úřad vlády a svoji linii má i Hrad s prezidentem Václavem Klausem. "Nebyli jsme schopni definovat svůj směr," konstatoval.
První náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider připustil, že politickou elitu zajímají více domácí záležitosti než zahraniční politika. Podle něj v otázce zahraniční politiky nejde jen o Černínský palác, ale o celou vládu. Kohout si myslí, že právě složení a činnost koaliční vlády, kdy ministerstvo zahraničí vede sice proevropský Karel Schwarzenberg z TOP 09, ale premiérem je Petr Nečas z rezervovanější ODS, vede k pocitům rozpačitosti.
AMO dnes v rámci diskuse představila také svoje doporučení pro českou zahraniční politiku. Mimo jiné tam je návrat do hlavního proudu v EU, sjednocení postojů vůči Rusku, vyhnout se možným konfliktům s Německem kvůli postoji k problémům EU a energetice či reagovat na změnu strategických akcentů v zahraniční politice EU.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: joh