„Mám pořád v hlavě to, před čím jsme my utíkali a jaké to bylo. Ale to není důvod, proč pomáhám. Pomáhá i nespočetné množství mých známých a vůbec Rakušanů, kterým se nic podobného nestalo. My jsme tady zvyklí, že se musí pomáhat, když to někdo potřebuje. Všichni tu šílí. Je to velmi emocionální jak v reálu, tak na sociálních sítích. Je tu nepřeberné množství skupin, které organizují pomoc. Jedna dívka napsala na internet výzvu, ať se lidé sejdou na podporu práv uprchlíků, a na vídeňskou Mariahilferstrasse přišlo 1. září dvacet tisíc lidí,“ popsala Markéta F. atmosféru panující v Rakousku.
Celý text je ZDE
„Nosíme oblečení, potřeby pro miminka, jídlo, vodu na nádraží, k trajektům, do obchodů, které si vyvěsily tabule, že pomoc do skladů převezou. I mé kamarádky skladují věci od ostatních doma a pak to tam vozí. Akorát už oznamovali, že toho mají moc. Sklady jsou plné. Mají i dost dobrovolníků. My v Rakousku čekáme, až nám konečně pošlou ty uprchlíky z Maďarska, ať se jim po jejich strádání může pomoci,“ cituje server slova Markéty. Ta v roce 1982 dostala v Rakousku i s rodiči politický azyl.
Markéta připouští, že jsou v Rakousku i takoví, kteří hlásí, že český prezident má pravdu a že je pochopitelné, jak si nyní počínají Maďaři. Podle ní jde ale jen o menšinu Rakušanů. „Většina se aktivně zasazuje o pomoc uprchlíkům. Miluju českou kulturu, ale jsem zaražená z toho, co se v Česku děje. Je to vážně smutné, co za hlasy se z té země dostává do světa. Myslím, že to souvisí i s tím, že někteří Češi prostě závidí. Mají strach, že by přišli o peníze nebo práci,“ myslí si.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
