„Já pevně věřím, že za mého působení se ambasáda přesune,“ řekl – myšleno naše velvyslanectví a do Jeruzaléma – ministr zahraničí Petr Macinka na konci roku 2025. Leták s takovými a jim protiřečícími vyjádřeními jsme nedávno dostali na propalestinské demonstraci před Černínským palácem, v němž Macinka jednal se svým izraelským protějškem Gideonem Saarem. Dala nám ho Jana Ridvanová. Ta spolu se Zdeňkem Jehličkou patří mezi přední aktivisty propalestinského hnutí v Česku. A tak jsme je krátce vyzpovídali.
Macinka à la Lipavský
Na zmíněném letáku je Macinkovo vyjádření z podzimu 2023, kdy naopak sdělil: „Absurditou největší je tady debata o tom, jestli se má přesunout padesát kilometrů ambasáda z Tel Avivu do Jeruzaléma. Já si myslím, že je to bezpečnostní riziko.“ Také je tam stanovisko českého „zamini“ z druhé poloviny roku 2025, tedy: „Česko dlouhodobě podporuje dvoustátní řešení… a dohoda obou stran je nezbytná.“ Jakož i loňské vyjádření Saara, že: „Izrael neumožní vznik státu Palestina.“ S ním si ostatně podávaly ruku všechny české „hlavy mocí pomazané“.
A první dotazy. Je Macinka lepší než Lipavský? Proč jsou Češi většinou proizraelští? „Jsou stejní. V tomhle zatím nemůžeme na Ministerstvu vnitra čekat žádnou naději. V Česku vládne proizraelský postoj a můžou za to konformismus, naivita, ignorantství, propaganda a silná sionistická lobby. V první řadě nicméně izraelská propaganda, takzvaná hasbara, která zde získala živnou půdu. Realita je však úplně opačná, než se tady vykládá,“ řekl Jehlička.
Fotogalerie: - Macinko, free Palestine!
I Ridvanová si myslí, že jsou na tom Jan Lipavský a jeho dnešní nástupce, co se týče poklonkování Izraeli, úplně stejně. Ve svých kariérách porobu Palestinců vždy přehlíželi. „Lipavský byl v roce 2017 na okupovaných územích s norskou neziskovkou. V Izraeli se také setkal s lidskoprávními organizacemi. Pořád na všechno kýval, ale jako ministr jako by na to zapomněl. Snad jen Karel Schwarzenberg měl vůli s tím něco dělat a podle toho i hlasoval v Poslanecké sněmovně,“ řekla s tím, že také o Masarykovi, který se velmi zajímal o arabskou kulturu, se v tomto kontextu u nás mlží.
Řešení a mocnosti
Otázkou je, co by izraelsko-palestinský problém mohlo vyřešit? Kdyby ji někdo zodpověděl a jeho řešení by fungovalo, tak by si zasloužil dvojnásobnou Nobelovu cenu za mír. Vždy se jako o možnosti řešení hovořilo o dvou státech. „Klidně sto států. Hlavní je, aby tam lidé přestali žít v absolutním bezpráví. Tady se izraelský terorismus bagatelizuje. Když zastřelí dítě, řeknou, že to byl malý terorista, a vše je v pořádku. Když máte v médiích jen mluvící hlavy za izraelskou lobby, tak se pravdy těžko doberete,“ podotkla Ridvanová.
„My zde nejsme od toho, ani nemáme sílu na to, abychom to vyřešili. To si musí vyřešit v Palestině a Izraeli. Naším úkolem je hlavně bojovat s místní lživou propagandou. Změnit smýšlení a přístup zdejších lidí, kteří podporují velké bezpráví vůči Palestincům, jež se dnes projevuje izraelskou genocidou a dlouhodobě apartheidem či rasismem, vyvlastňováním a vyháněním Palestinců z jejich domovů,“ sdělil Jehlička.
Podle Jany Ridvanové je celý svět v rozkladu. Mezinárodní právo sice nikdy nebylo spásné, ale ten, kdo chtěl patřit do klubu civilizovaných, ho respektoval. To už dnes neplatí. „Izrael je jen poskokem silných. Spojených států amerických. Vlastně je jejich vojenskou základnou v regionu ropy,“ míní. S kolegou Zdeňkem Jehličkou téměř dvojhlasně podotýkají: „V podpoře USA a Izraele jdeme i proti vlastním zájmům. Právě malé státy a národy uprostřed velkých hráčů by měly prosazovat dodržování mezinárodního práva. Jinak vezme něco Amerika, něco Rusko, a tak dále. Proto k tomu nesmíme být slepí, hluší a neteční.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Jsou řešením izraelsko-palestinského problému dva státy?
