Dodal, že návrh nezařadil některé výjimečné šumavské lokality do režimu nejpřísnější ochrany. Uvedl například Hornokvildské mokřady nebo louky v okolí Zhůří. „Stát, který ignoruje ochranu přírody, nemá přece právo dostávat dotace na ochranu přírody. Protože to pak jsme v banánové republice. Čerpáme dotaci na ochranu přírody a ty peníze směřují jinam než na ochranu přírody," uvedl Kindlmann.

Podle něj je Evropská komise dostatečně nezávislým orgánem a s podobnými kroky má zkušenosti. Poukázal na příklad Polska, které chtělo zasahovat v chráněném Bělověžském pralese. „Evropská komise uvedla, že se tam ve velkém kácí naturový biotop, což může ohrozit biodiverzitu. Polsku tak hrozily za každý den kácení vysoké pokuty. A kvůli tomu těžba v Bělověžském pralese prakticky hned skončila," řekl.