Vaněk, který se narodil v roce 1943, prožil v emigraci téměř celý svůj život, po roce 1989 však byl nadšen z návratu svobody i z pokroku, který Česko zaznamenalo. Dnes se však za naši vlast stydí, kvůli xenofobii a úpadku morálky národa.
„Nejkrásnější okamžik v mém životě byl, když jsem v květnu v roce 1990 vystoupil z letadla na letišti v Ruzyni. Zažil jsem pocit, který si nikdo nedovedete představit. Zemi jsem nepolíbil, ale slzu v oku jsem měl,“ vzpomíná na rok 1990 Vaněk s tím, že atmosféra zde byla fantastická. I přestože byl poté v Česku po dvaceti letech, nyní se sem již nechystá.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Ukrajina v EU?
Cituji z prohlášení vaší strany: Evropská unie se snaží urychlit přístupová jednání s Ukrajinou. Kdo jako přesně? Kdo ten proces přijetí řídí? A kdo vlastně rozhoduje o přijetí či nepřijetí nějaké země do EU?
Jinde na netu:
Další články z rubriky
21:14 Sudeťáky podpořili, oběti okupace ne! Priority Pavlova Hradu
„Vážený pane prezidente, obracím se na Vás nejen jako na hlavu státu a vrchního velitele, ale také j…
- 17:50 Chcíplá stávka. Vyrazí do boje za ČT kádry od Jourové?
- 13:51 Omluvou Nohavicovi za vypnutí hymny průšvih ČT nekončí
- 16:55 Babiš na tiskovce: Pavel navštívil 12 zemí jen za naší vlády
- 10:54 „ČT zradila národ.“ Stávka jede i jinak, než chtěli redaktoři
- 7:30 Šel mezi chvilkaře. Nebyli rádi. Zejména Minář
