Vaněk, který se narodil v roce 1943, prožil v emigraci téměř celý svůj život, po roce 1989 však byl nadšen z návratu svobody i z pokroku, který Česko zaznamenalo. Dnes se však za naši vlast stydí, kvůli xenofobii a úpadku morálky národa.
„Nejkrásnější okamžik v mém životě byl, když jsem v květnu v roce 1990 vystoupil z letadla na letišti v Ruzyni. Zažil jsem pocit, který si nikdo nedovedete představit. Zemi jsem nepolíbil, ale slzu v oku jsem měl,“ vzpomíná na rok 1990 Vaněk s tím, že atmosféra zde byla fantastická. I přestože byl poté v Česku po dvaceti letech, nyní se sem již nechystá.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
,,Ztracený dokument"
Dobrý den, váš nástupce prý nemůže najít dokument, zavazující ho vymáhat po Agrofertu sedm miliard už vyplacených dotací. Vy jste ho ale měl. Nemáte ho ještě nebo třeba jeho kopii? A lze jej případně nějak získat znovu? A co na to, že se údajně ztratil říkáte? Co s tím případně uděláte? To by pak mo...
Jinde na netu:
Další články z rubriky
9:14 Co vyděsilo novináře ČT víc než rušení poplatků. A spustili ryk
Koncesionářské poplatky nemusely skončit. Jenže to by minulá vláda Petra Fialy musela přistoupit na …
- 20:11 „Do Česka nejezděte!” Dopis Posseltovi podepsali poslanci, ombudsman a desítky dalších
- 13:17 Jedna věc, kterou poslankyně slyšela o Pirátech. Odevšad
- 9:44 „My jsme Petr Fiala, my neseme plamen.“ ODS zničila svou slávu za pár vteřin
- 9:07 Jedovaté vize Gatese. Kdo stojí za zbrojením. Z knižní akce Jaroslava Duška
- 4:44 „Zbytečná Svobodná Evropa.“ Nový vývoj. I za naše daně?
