Vaněk, který se narodil v roce 1943, prožil v emigraci téměř celý svůj život, po roce 1989 však byl nadšen z návratu svobody i z pokroku, který Česko zaznamenalo. Dnes se však za naši vlast stydí, kvůli xenofobii a úpadku morálky národa.
„Nejkrásnější okamžik v mém životě byl, když jsem v květnu v roce 1990 vystoupil z letadla na letišti v Ruzyni. Zažil jsem pocit, který si nikdo nedovedete představit. Zemi jsem nepolíbil, ale slzu v oku jsem měl,“ vzpomíná na rok 1990 Vaněk s tím, že atmosféra zde byla fantastická. I přestože byl poté v Česku po dvaceti letech, nyní se sem již nechystá.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
Slibujete konsolidaci veřejných financí
Mě zajímá jedno, jak se to dotkne nás občanů? Kde a na čem chcete šetřit? Budete zvyšovat nějaké daně?
Další články z rubriky
19:22 Hřib chtěl vzdělávat Ševčíka o Ukrajině a Hitlerovi
„Domnívám se, že je potřeba utlumit válečné štváče. Je potřeba jednat o míru na Ukrajině. Já jsem pa…
- 8:22 Rajchl vyhlásil válku Oganesjanovi. Přepadli mu dceru
- 4:44 Nemístný zásah do vlády? Role Pavla je jasná, říká Rajchl
- 13:39 „Tváří se jako právník“. Výborný chtěl zesměšnit Rajchla, ale sám si naběhnul
- 10:18 Nájmy dál letí nahoru. Někde i o tisíce
- 4:43 Stanjurovy lži: Rychlá finanční pomoc a 40 miliard na obnovu. Plnění slibů však v nedohlednu




