Vaněk, který se narodil v roce 1943, prožil v emigraci téměř celý svůj život, po roce 1989 však byl nadšen z návratu svobody i z pokroku, který Česko zaznamenalo. Dnes se však za naši vlast stydí, kvůli xenofobii a úpadku morálky národa.
„Nejkrásnější okamžik v mém životě byl, když jsem v květnu v roce 1990 vystoupil z letadla na letišti v Ruzyni. Zažil jsem pocit, který si nikdo nedovedete představit. Zemi jsem nepolíbil, ale slzu v oku jsem měl,“ vzpomíná na rok 1990 Vaněk s tím, že atmosféra zde byla fantastická. I přestože byl poté v Česku po dvaceti letech, nyní se sem již nechystá.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Obrana
Myslíte, že opravdu Putina odradí, když budeme dávat na obranu i třeba 5%? Myslíte, že Ukrajina na svou obranu dávala málo, a to byl důvod proč na ni Putin zaútočil? A další dvě otázky. Jednak kde na to chcete vzít a druhá, nemyslíte, že jedním z hlavních problémů, kterým musíte čelit je nedostatek ...
Jinde na netu:
Další články z rubriky
21:12 Trans aktivistka míří za Piráty do Senátu. Chce Istanbulskou úmluvu
Trans aktivistka Lenka Králová oznámila vstup do Pirátské strany a naznačila i své politické ambice …
- 20:30 Mír, prosperita, rovnost? Spíše asistovaná sebevražda. Impérium podle Kellera
- 22:17 Babiš i Okamura si mohou vydechnout. Za kulisami se však odehrává hra justice o „poslušné“ soudce
- 19:14 Hřib seřval Válkovou, ale víc nic. Babiš a Okamura nebyli vydáni
- 18:18 Němečtí vojáci na frontě a ruská hrozba. V Praze zazněla velká věc
- 12:54 Okamura vyhnal ze sálu Petra Fialu
