Vaněk, který se narodil v roce 1943, prožil v emigraci téměř celý svůj život, po roce 1989 však byl nadšen z návratu svobody i z pokroku, který Česko zaznamenalo. Dnes se však za naši vlast stydí, kvůli xenofobii a úpadku morálky národa.
„Nejkrásnější okamžik v mém životě byl, když jsem v květnu v roce 1990 vystoupil z letadla na letišti v Ruzyni. Zažil jsem pocit, který si nikdo nedovedete představit. Zemi jsem nepolíbil, ale slzu v oku jsem měl,“ vzpomíná na rok 1990 Vaněk s tím, že atmosféra zde byla fantastická. I přestože byl poté v Česku po dvaceti letech, nyní se sem již nechystá.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
Babiš
Pro své nevydání k trestnímu stíhání se neváhal spojit i s extremisty – to jsou vaše slova. Můžete mi ale říci, jakou měl jinou možnost, když s ním další strany nechtěli ani jednat? Myslíte, že to je tak důkaz toho, že jde politikům o lidi? A co se týká extrémistů. Proč to pořád někdo tvrdí? Prokáza...
Jinde na netu:
Další články z rubriky
15:00 „To musíte vydržet.“ Mlátili ho na Ukrajině, soudil se v ČR a takto dopadl
Kandidoval do eurovoleb, tudíž jako veřejně činná osoba musí víc vydržet. To se u soudu dozvěděl Mat…
- 14:35 Když válka bude pokračovat, tuší Šándor velké potíže pro Evropu
- 13:25 „Tak to je ten dobrák, co dal 100 mega na zlatou toaletu.“ Rušno s drony
- 8:47 Poteče krev? Známe slovo, které vyžene „od koryt“ Fialovy pohrobky
- 8:20 Bravo, Evropo, váš návrh o Ukrajině Rusové nevezmou. Zní po „úpravách“
- 18:13 Trump, Síkela a kapitalismus. Levice už netřeba. Vývoj podle Kellera
