Vaněk, který se narodil v roce 1943, prožil v emigraci téměř celý svůj život, po roce 1989 však byl nadšen z návratu svobody i z pokroku, který Česko zaznamenalo. Dnes se však za naši vlast stydí, kvůli xenofobii a úpadku morálky národa.
„Nejkrásnější okamžik v mém životě byl, když jsem v květnu v roce 1990 vystoupil z letadla na letišti v Ruzyni. Zažil jsem pocit, který si nikdo nedovedete představit. Zemi jsem nepolíbil, ale slzu v oku jsem měl,“ vzpomíná na rok 1990 Vaněk s tím, že atmosféra zde byla fantastická. I přestože byl poté v Česku po dvaceti letech, nyní se sem již nechystá.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Myslíte, že občané Íránu teď získají svobodu?
Jaký útok, převrat, vojenská akce nebo jak to kdo nazve přineslo na Blízkém východě lepší podmínky pro občany a svobodu? Bohužel podle mě jeden vůdce padne a přijde někdo ještě horší. A myslíte, že USA jde skutečně o to, těm lidem pomoci? Podle mě vždy sleduje jen vlastní zájmy, bohužel. Ještě jeden...
Jinde na netu:
Další články z rubriky
21:45 „Všichni jsou naučení na utrácení státních peněz,“ říká Darjanin, jehož obviňovali z „tureckého hospodářství“
„Jak se ukázalo, Vladimír Darjanin nemá potřebné znalosti pro řízení státní příspěvkové organizace -…
- 20:25 Odplata za Ukrajinu. Rusko prý dělá USA zle
- 19:21 Nešel mu internet. Zavolal na Vodafone. A narazil
- 15:59 Vystrčil má průšvih. Jeho výlet vyjde draho
- 6:39 „Nejde jen o procenta HDP.“ Ministr Zůna slibuje rychlá opatření a skutečné posílení armády
- 20:30 Mír, prosperita, rovnost? Spíše asistovaná sebevražda. Impérium podle Kellera
