Vaněk, který se narodil v roce 1943, prožil v emigraci téměř celý svůj život, po roce 1989 však byl nadšen z návratu svobody i z pokroku, který Česko zaznamenalo. Dnes se však za naši vlast stydí, kvůli xenofobii a úpadku morálky národa.
„Nejkrásnější okamžik v mém životě byl, když jsem v květnu v roce 1990 vystoupil z letadla na letišti v Ruzyni. Zažil jsem pocit, který si nikdo nedovedete představit. Zemi jsem nepolíbil, ale slzu v oku jsem měl,“ vzpomíná na rok 1990 Vaněk s tím, že atmosféra zde byla fantastická. I přestože byl poté v Česku po dvaceti letech, nyní se sem již nechystá.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Co by měla podle vás EU udělat?
Myslím v reakci na válku na Ukrajině? Jak by měla přistoupit k Rusku, která válku rozpoutalo a k pomoci napadené Ukrajině? Děkuji za odpověď. Bartošová
Jinde na netu:
Další články z rubriky
18:00 „Zase budou hajlovat, zase se budou zabíjet.“ Ringo Čech věští temnou budoucnost
„Lidé jsou nepoučitelní a dělají stále stejné chyby. Zase budou hajlovat a budou se zabíjet. Bude vá…
- 17:30 Zeman promluvil… A naštval
- 13:50 Vždyť to manipuluje. Igor Chaun se pustil do Pavlova oblíbeného dokumentu
- 8:30 Hrozivé plány Evropské unie. Sledovat média, sledovat volby. Žantovský upozornil
- 21:00 Rozhovory PL- Jan Zahradil
- 16:40 „Drzost.“ Obětovat děti? Zaorálek hájí právo být naštvaný na politiky
