Vaněk, který se narodil v roce 1943, prožil v emigraci téměř celý svůj život, po roce 1989 však byl nadšen z návratu svobody i z pokroku, který Česko zaznamenalo. Dnes se však za naši vlast stydí, kvůli xenofobii a úpadku morálky národa.
„Nejkrásnější okamžik v mém životě byl, když jsem v květnu v roce 1990 vystoupil z letadla na letišti v Ruzyni. Zažil jsem pocit, který si nikdo nedovedete představit. Zemi jsem nepolíbil, ale slzu v oku jsem měl,“ vzpomíná na rok 1990 Vaněk s tím, že atmosféra zde byla fantastická. I přestože byl poté v Česku po dvaceti letech, nyní se sem již nechystá.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
EURO
Proč NYNÍ považujete za váš cíl přijetí Eura? Proč třeba první nevyřešíte nízké mzdy a klesající životní úroveň lidí?
Jinde na netu:
Další články z rubriky
4:45 Vzývání Havla na půdě sněmovny. Proti Turek i Rajchl, ve hře cizí peníze
Za Fialovy vlády vznikl v Poslanecké sněmovně orgán, který měl prosazovat „havlovskou“ lidskoprávní …
- 15:00 „To musíte vydržet.“ Mlátili ho na Ukrajině, soudil se v ČR a takto dopadl
- 13:25 „Tak to je ten dobrák, co dal 100 mega na zlatou toaletu.“ Rušno s drony
- 8:47 Poteče krev? Známe slovo, které vyžene „od koryt“ Fialovy pohrobky
- 18:13 Trump, Síkela a kapitalismus. Levice už netřeba. Vývoj podle Kellera
- 20:40 Monstra mezi námi
