Vaněk, který se narodil v roce 1943, prožil v emigraci téměř celý svůj život, po roce 1989 však byl nadšen z návratu svobody i z pokroku, který Česko zaznamenalo. Dnes se však za naši vlast stydí, kvůli xenofobii a úpadku morálky národa.
„Nejkrásnější okamžik v mém životě byl, když jsem v květnu v roce 1990 vystoupil z letadla na letišti v Ruzyni. Zažil jsem pocit, který si nikdo nedovedete představit. Zemi jsem nepolíbil, ale slzu v oku jsem měl,“ vzpomíná na rok 1990 Vaněk s tím, že atmosféra zde byla fantastická. I přestože byl poté v Česku po dvaceti letech, nyní se sem již nechystá.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Návrh
Dobrý den pane Gregore. Podle vás je prezident povinen jmenovat ministra, kterého mu navrhne premiér. Ale kdyby tomu tak bylo, proč se tomu pak říká návrh? A uvažujete, že když nepodáte kompetenční žalobu, že třeba upravíte zákon, který by jasně říkal, jak má prezident postupovat? Teď si to každý vy...
Další články z rubriky
19:33 Trump vyděsil české novináře. Vrátil se jim Stalin
Trumpova tzv. Rada míru vyvolala mezi některými českými novináři znepokojení, je přirovnávána k míro…
- 19:19 Černé pálení? Ta čísla nesedí. Na tiskovce alkoholové prevence zaznělo i vážné varování
- 18:50 I Horalka? „Klausův“ vtip se v ODS vymkl kontrole
- 17:34 „Podívejte, co o nás píší.“ Stydící se Nerudová vytáhla ruské noviny
- 15:09 Jan Zahradil jako „čínský agent“ opět neodhalen. Dialog s novinářem okamžitě zveřejnil
- 12:35 Už to přeháníte, tvrdě udeřilo Maďarsko na Ukrajinu




