Vaněk, který se narodil v roce 1943, prožil v emigraci téměř celý svůj život, po roce 1989 však byl nadšen z návratu svobody i z pokroku, který Česko zaznamenalo. Dnes se však za naši vlast stydí, kvůli xenofobii a úpadku morálky národa.
„Nejkrásnější okamžik v mém životě byl, když jsem v květnu v roce 1990 vystoupil z letadla na letišti v Ruzyni. Zažil jsem pocit, který si nikdo nedovedete představit. Zemi jsem nepolíbil, ale slzu v oku jsem měl,“ vzpomíná na rok 1990 Vaněk s tím, že atmosféra zde byla fantastická. I přestože byl poté v Česku po dvaceti letech, nyní se sem již nechystá.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Neunáhlujme se a hodnoťme pana ministra Zůnu dle reálných skutků.
Vážně očekáváte, že ministr obrany Zůna bude něco jiného říkat do médií a něco jiného dělat? Neumím si představit jak nyní připraví vypovězení smlouvy o nákupu F35, zruší za Českou republiku zasílání munice na Ukrajinu, podpoří mírové snahy Maďarska, Slovenska, USA a dalších zemí, kdy a jak zruší ...
Další články z rubriky
8:09 „Někdo nám to řekl.“ Oganesjan a pozadí útoku na Rajchla
Kontroverzní youtuber Mike Oganesjan promluvil o svých začátcích, kdy videa nahrával z kavárny v nák…
- 19:48 Bankovní špehování sílí. Dokaž, že jsi čistý, jinak... Jen v EU
- 17:42 Vzkaz Filipa Turka čtenářům PL: Čeká nás boj. Nepodceňujme český a bruselský deep state
- 8:25 „Jejich úlohou je drsný, válečný svět.“ Ivan Hoffman o nešťastnících
- 4:33 Havlovi motoristé. S hymnou od Dagmar Peckové a historkami od Rejžka
- 0:00 Rozhovory PL- Jaroslav Polanský


