Vaněk, který se narodil v roce 1943, prožil v emigraci téměř celý svůj život, po roce 1989 však byl nadšen z návratu svobody i z pokroku, který Česko zaznamenalo. Dnes se však za naši vlast stydí, kvůli xenofobii a úpadku morálky národa.
„Nejkrásnější okamžik v mém životě byl, když jsem v květnu v roce 1990 vystoupil z letadla na letišti v Ruzyni. Zažil jsem pocit, který si nikdo nedovedete představit. Zemi jsem nepolíbil, ale slzu v oku jsem měl,“ vzpomíná na rok 1990 Vaněk s tím, že atmosféra zde byla fantastická. I přestože byl poté v Česku po dvaceti letech, nyní se sem již nechystá.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
30 tisíc podpisů
Přijde Vám 30 tisíc podpisů za vydání Babiše a Okamury dost? Mě tedy žalostně málo vzhledem k počtu obyvatel. Jak si tak nízký počet vysvětlujete? A naopak vysoký počet voličů, kteří ANO a SPD volí? A ještě jeden dotaz. Neuvažovali jste, že byste navrhli zrušení imunity? Nepřijde vám nefér vůči osta...
Jinde na netu:
Další články z rubriky
4:35 „Peníze od parazitů dostat k lidem“. O kolik teď vládními škrty neziskovky přijdou?
Babišova vláda si chce došlápnout na politické neziskovky. V rámci rozvojové spolupráce platili daňo…
- 19:55 Profesor Keller: Ohrožená demokracie, zafixované volební kyvadlo a páter Halík
- 19:00 Spousta času se „prokecá“. Sedláčková odhalila, jak se ve Sněmovně nemaká
- 17:37 Zrada? Nepříjemné video o Minářovi z Milionu chvilek
- 15:33 Macinka ve velkých amerických novinách. Zdechovský vybuchl
- 13:24 Havel, novinářská svoloč, zákaz zabíjení a další trampoty s prezidentovými lidmi
