Vaněk, který se narodil v roce 1943, prožil v emigraci téměř celý svůj život, po roce 1989 však byl nadšen z návratu svobody i z pokroku, který Česko zaznamenalo. Dnes se však za naši vlast stydí, kvůli xenofobii a úpadku morálky národa.
„Nejkrásnější okamžik v mém životě byl, když jsem v květnu v roce 1990 vystoupil z letadla na letišti v Ruzyni. Zažil jsem pocit, který si nikdo nedovedete představit. Zemi jsem nepolíbil, ale slzu v oku jsem měl,“ vzpomíná na rok 1990 Vaněk s tím, že atmosféra zde byla fantastická. I přestože byl poté v Česku po dvaceti letech, nyní se sem již nechystá.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Projekt E6
Narovinu věříte tomu, že ať by byl u vlády kdokoliv, že by těch 6 zemí stálo o to, aby se do projektu zapojila i ČR? Já myslím, že o nás v EU nestojí. A co říkáte na to, jak se EU čím dál víc štěpí a vytváří se uvnitř ní jakési koalice států? Není to úplně v rozporu s tím, proč EU vznikla?
Další články z rubriky
21:45 „Všichni jsou naučení na utrácení státních peněz,“ říká Darjanin, jehož obviňovali z „tureckého hospodářství“
„Jak se ukázalo, Vladimír Darjanin nemá potřebné znalosti pro řízení státní příspěvkové organizace -…
- 20:25 Odplata za Ukrajinu. Rusko prý dělá USA zle
- 19:21 Nešel mu internet. Zavolal na Vodafone. A narazil
- 15:59 Vystrčil má průšvih. Jeho výlet vyjde draho
- 6:39 „Nejde jen o procenta HDP.“ Ministr Zůna slibuje rychlá opatření a skutečné posílení armády
- 20:30 Mír, prosperita, rovnost? Spíše asistovaná sebevražda. Impérium podle Kellera

