Vaněk, který se narodil v roce 1943, prožil v emigraci téměř celý svůj život, po roce 1989 však byl nadšen z návratu svobody i z pokroku, který Česko zaznamenalo. Dnes se však za naši vlast stydí, kvůli xenofobii a úpadku morálky národa.
„Nejkrásnější okamžik v mém životě byl, když jsem v květnu v roce 1990 vystoupil z letadla na letišti v Ruzyni. Zažil jsem pocit, který si nikdo nedovedete představit. Zemi jsem nepolíbil, ale slzu v oku jsem měl,“ vzpomíná na rok 1990 Vaněk s tím, že atmosféra zde byla fantastická. I přestože byl poté v Česku po dvaceti letech, nyní se sem již nechystá.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Za co přesně žalujete prezidenta?
Za jeho názor, který vyslovil? On přeci neřekl nic, co by se neřešilo - jestli to je pravda nebo ne nevím. A co budete dělat, když neuspějete? Vzdáte se pak své kandidatury na ministra? A naopak, když uspějete, myslíte, že se pak něco změní, a že vás prezident jmenuje? Chcete to po něm v rámci žalob...
Jinde na netu:
Další články z rubriky
4:44 „Zbytečná Svobodná Evropa.“ Nový vývoj. I za naše daně?
Už více než dvacet let sídlí v Praze Rádio Svobodná Evropa – jeden z nejviditelnějších symbolů ameri…
- 19:50 „Psychopata Pavla je třeba z Hradu vyprovodit!“ Protesty ale začaly jako fraška
- 15:45 Pozvali všechny strany v Parlamentu. Jenže hosté si v Partii vjeli do vlasů
- 14:35 U Moravce došlo na Turka. A Macinka setřel Lipavského
- 13:10 Židovský národ neexistuje. Okupace jako apartheid. „Nenávidí sami sebe,“ říká spisovatel Tenenbom
- 4:44 Štěpán Kotrba: Zdroje, námořní cesty, obrana. O co všechno se hraje
