Vaněk, který se narodil v roce 1943, prožil v emigraci téměř celý svůj život, po roce 1989 však byl nadšen z návratu svobody i z pokroku, který Česko zaznamenalo. Dnes se však za naši vlast stydí, kvůli xenofobii a úpadku morálky národa.
„Nejkrásnější okamžik v mém životě byl, když jsem v květnu v roce 1990 vystoupil z letadla na letišti v Ruzyni. Zažil jsem pocit, který si nikdo nedovedete představit. Zemi jsem nepolíbil, ale slzu v oku jsem měl,“ vzpomíná na rok 1990 Vaněk s tím, že atmosféra zde byla fantastická. I přestože byl poté v Česku po dvaceti letech, nyní se sem již nechystá.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLbox PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Írán
Podle vás je režim v Íránu lidský? V čem jako? O USA si iluze nedělám, ale na režimu v Íránu fakt nic pozitivního neshledávám.
Další články z rubriky
13:09 „Řekněte to Pavlovi.“ Ševčík setřel prezidenta
Po ubrání testosteronu volala poslankyně Věra Kovářová (STAN) ve vyhrocené diskusi, v níž Miroslav Š…
- 11:49 Stávkový výbor v ČT. Boj o televizi přituhuje
- 10:20 Zamlčování problémů. Skála o uprchlících v Česku
- 8:54 Decroix bylo úzko. Budou mě chtít zlikvidovat, vzpomíná na Bitcoin
- 7:58 ČT jako utržená ze řetězu. Jde jen o peníze, říká Žantovský
- 13:12 Kauza bitcoin: Bratr Benda, ústřední postava. A tajemství mobilů, které Stanjura nevrátil



