Vaněk, který se narodil v roce 1943, prožil v emigraci téměř celý svůj život, po roce 1989 však byl nadšen z návratu svobody i z pokroku, který Česko zaznamenalo. Dnes se však za naši vlast stydí, kvůli xenofobii a úpadku morálky národa.
„Nejkrásnější okamžik v mém životě byl, když jsem v květnu v roce 1990 vystoupil z letadla na letišti v Ruzyni. Zažil jsem pocit, který si nikdo nedovedete představit. Zemi jsem nepolíbil, ale slzu v oku jsem měl,“ vzpomíná na rok 1990 Vaněk s tím, že atmosféra zde byla fantastická. I přestože byl poté v Česku po dvaceti letech, nyní se sem již nechystá.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Co přesně sledujete tou žalobou na prezidenta?
A nebylo by spíš na místě podat kompetenční žalobu? Tu podle všeho nechcete podat, aby se neodváděla pozornost od práce vlády a pak podáte jinou žalobu. Já tomu nerozumím. Můžete mi to vysvětlit? Děkuji
Další články z rubriky
11:01 Šikovné mladé pirátky, smál se Babiš. A přišla smršť od Richterové i dalších
Vláda Andreje Babiše získala ve čtvrtek večer důvěru 108 koaličních poslanců. Ale než se tak stalo, …
- 7:19 Letos bude Turkův rok, avizuje Macinka. Pavlovo kádrování na tom prý nic nezmění
- 20:32 „Dělám výjimku.“ Babiš byl nebývale ostrý. Jde o Piráty
- 20:00 Pandemie jako mocenský experiment
- 16:18 Profesorka Hogenová: Děsivý útok na Babiše. Hřib a Richterová ztratili lidskost
- 9:47 Dělal si srandu z ministryně, hrozilo mu vězení. Soud v Německu, jaký jsme nezažili



