Vaněk, který se narodil v roce 1943, prožil v emigraci téměř celý svůj život, po roce 1989 však byl nadšen z návratu svobody i z pokroku, který Česko zaznamenalo. Dnes se však za naši vlast stydí, kvůli xenofobii a úpadku morálky národa.
„Nejkrásnější okamžik v mém životě byl, když jsem v květnu v roce 1990 vystoupil z letadla na letišti v Ruzyni. Zažil jsem pocit, který si nikdo nedovedete představit. Zemi jsem nepolíbil, ale slzu v oku jsem měl,“ vzpomíná na rok 1990 Vaněk s tím, že atmosféra zde byla fantastická. I přestože byl poté v Česku po dvaceti letech, nyní se sem již nechystá.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Jde vám vůbec ještě o ČR a občany?
Nebo jen o vlastní ego či snad pomstu? Nebo jak jinak si vysvětlit, že prezidenta nechcete poslat na summit NATO, když je vrchní velitel ozbrojených sil, navíc má s NATO bohaté zkušenosti?
Jinde na netu:
Další články z rubriky
20:44 Sigma nebo smegma? Mládež na demonstraci vyznala obdiv Pavlovi. Macinkovi ne
Rozhovor s mladými účastníky demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla na sociálních sítích vzbu…
- 20:15 Hvězdná pěchota. Holec tuší duševní poruchu v řadách opozice
- 19:51 „Zbabělost.“ A jak dopadli. Zeman otevřel rány Fialovy vlády
- 19:00 Ohrožení bezpečnosti ČR? Co Fialova vláda neutajila. Vládní politici bijí na poplach
- 17:25 Jedovaté ovoce v českých obchodech. Pesticidy, moč, trus. Ne všechno je odhaleno
- 9:24 „U Lipavského nevadilo, u Turka vadí. Chápete to?“ Právník odhalil
