Vaněk, který se narodil v roce 1943, prožil v emigraci téměř celý svůj život, po roce 1989 však byl nadšen z návratu svobody i z pokroku, který Česko zaznamenalo. Dnes se však za naši vlast stydí, kvůli xenofobii a úpadku morálky národa.
„Nejkrásnější okamžik v mém životě byl, když jsem v květnu v roce 1990 vystoupil z letadla na letišti v Ruzyni. Zažil jsem pocit, který si nikdo nedovedete představit. Zemi jsem nepolíbil, ale slzu v oku jsem měl,“ vzpomíná na rok 1990 Vaněk s tím, že atmosféra zde byla fantastická. I přestože byl poté v Česku po dvaceti letech, nyní se sem již nechystá.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
Evropská unie si z našich peněz dělá bankomat
Souhlasím s tím, co tvrdíte, bohužel situace u nás je podle mě stejná. Stát podle mě není dobrý hospodář a nač u nás potřebujeme tolik politiků za takové peníze? Vždyť o řadě z vás není ani slyšet a řada z vás si práce poslance plete s cestovkou. Nebo to tak podle vás není?
Jinde na netu:
Další články z rubriky
18:40 „Kolegové mi namastili schody. I kamarádi.“ Herec Gulyáš o chování umělců, když projevil vlastní názor
Herec Michal Gulyáš tvrdí, že doba nesvobody a nálepkování se v České republice pomalu blíží ke konc…
