Skupina filmařů se dokumentem nazvaným Cesta na Měsíc a následnou aktivitou rozhodla tuto situaci alespoň částečně napravit. Jejich poetický krátkometrážní dokument vytvořený pro Českou televizi se odehrává na okraji Českomoravské vrchoviny, ve státním domově seniorů Onšov. Zde jeho ředitel Václav Jaroš vyvinul na ojedinělý přístup k uživatelům. Nejsou vnímáni jako pouzí dožívající klienti, jsou doslova aktivizováni – tedy nejen drženi při životě, ale vtaženi do hry.

Geniální nápady bývají často jednoduché. Nejinak je tomu s projektem, který umožnil aktivizovat české seniory jejich vlastní sebemotivací. Princip spočívá ve sčítání ujetých kilometrů na rotopedech a to jak osobních rekordů, tak celého domova. 

Ing. Václav Jaroš, ředitel DD Onšov: „Nedovedete si představit, co to bylo za přesvědčování, abychom dostali první babičku na rotoped. Když je vám přes osmdesát, nechce se vám tak úplně začínat si s jakýmikoli novinkami. Ale když to naše první uživatelka přeci jen zkusila, rozjel se projekt sám od sebe. Kolegyním brzy nadšeně hlásila – holky mě nebolí nohy. Ve finále šlapaly desítky uživatelů, dvakrát jsme objeli zeměkouli a ve finále se pustili na Měsíc.“

Režisér Marek Dobeš, který dokument Cesta na Měsíc natočil, dodává: „Když jsem se o aktivitě domova seniorů v Onšově doslechl, ihned jsem věděl, že o tom musím natočit dokumentární film. Aktivizace mysli se odehrává v každém lepším zařízení, ale přijít s nápadem, jak pomocí imaginace aktivovat mozek i tělo zároveň, to je unikátní řešení v evropském měřítku. A přitom stačí jen tak málo – dát seniorům motiv. V tomto případě sčítáním našlapaných kilometrů motivovat klienty, aby objeli Zemi a následně se společným součtem vydali na Měsíc.“