„Naším záměrem bylo, aby si lidé uvědomili, že to nejsou jenom nějaké příběhy z médií, ale že to jsou konkrétní lidé, konkrétní otcové od rodin, kteří za sebou nechali svoje blízké," řekl ČTK Jakub Svěrák z občanského sdružení Dekomunizace.cz.

Dění na Ukrajině se podle něj dotýká Čechů i proto, že v době Československa byla sousedem jejich země. Připomněl také události roku 1968, kdy vojska Varšavské smlouvy vtrhla na československé území, a též roku 1938 a nacistického záboru Sudet a Rakouska. Současné chování Ruska ve vztahu k Ukrajině je nepřípustné a je nutné se proti němu vyjádřit, podotkl Svěrák.

Hřbitov nebeské setniny

Les křížů na travnatém palouku byl pojmenován Hřbitov nebeské setniny. Odkazuje k jednotce o síle sta mužů, na které se dělila domobrana kyjevských zastánců proevropského směřování země. Jejich odpor vedl k pádu režimu prezidenta Viktora Janukovyče. Po překotných událostech na Ukrajině se ale v referendu odtrhl v té době už Ruskem okupovaný Krym, odhlasoval si připojení k Rusku. Proruští separatisté nyní operují na východě země, spekuluje se, že i nyní mají podporu ruské armády.

Do situace vstupuje Moskva s prohlášeními o nutnosti bránit své občany na ukrajinském území. Postup ruského prezidenta Vladimira Putina kritizuje západní svět. EU dala na vědomí, že Ukrajina má právo činit kroky k ochraně své suverenity a územní celistvosti. Zároveň však žádá kyjevské úřady, aby upustily od násilných akcí, jež by mohly situaci jen zhoršit. Brusel také chce, aby všechny strany ze čtvrtečního jednání v Ženevě, tedy Ukrajina, Rusko, EU a USA, dostály svým závazkům. Zvláštní důraz Unie kladla na Rusko, které by mělo využít svého vlivu na dění na východě Ukrajiny.