Čeští politici odmítají zvýšení výdajů na obranu na čtyři procenta HDP

11.07.2018 20:25

Ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) považuje za optimální hranici výdajů na obranu dvě procenta HDP. Napsal to ČTK v reakci na požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se výdaje členských států NATO zvýšily na čtyři procenta jejich HDP. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) považuje Trumpovo vyjádření za dlouhodobý apel. Zopakoval, že českým cílem jsou dvě procenta HDP do roku 2024. Požadavek amerického prezidenta na dotaz ČTK odmítli i členové sněmovního výboru pro obranu.

Čeští politici odmítají zvýšení výdajů na obranu na čtyři procenta HDP
Foto: Archiv
Popisek: peníze, ilustrační foto

Bulharský prezident Rumen Radev dnes v Bruselu řekl, že Trump na summitu NATO vyzval spojence, aby zvýšili výdaje na obranu na čtyři procenta HDP. Následně Trumpova slova potvrdil i nejmenovaný představitel Bílého domu, uvedla agentura Reuters. Trump také na Twitteru napsal, že země NATO musí dávat dvě procenta HDP na obranu ihned, a ne až od roku 2025.

„Česká republika je připravena postupně navyšovat výdaje na obranu nejprve na 1,4 procenta, poté až na dvě procenta HDP, což je doporučení NATO. Tuto hranici pokládám za optimální,“ reagoval na Trumpovu výzvu Hamáček. ČR nyní vydává na obranu přes jedno procento HDP.

Metnar ČTK sdělil, že slova amerického prezidenta vnímá spíše jako dlouhodobý apel. „Zvyšování obranného rozpočtu musí být plánované a postupné, nikoliv skokové. Naším nynějším cílem je splnění aliančního závazku dvou procent HDP do roku 2024,“ poznamenal.

Opoziční poslankyně a předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) napsala ČTK, že i když souhlasila s tlakem americké administrativy na vydávání dvou procent HDP a navrhovala v tomto duchu i změnu zákona, čtyřprocentní požadavek je podle ní zcela mimo realitu. „Nejenže by se s tím těžko srovnával státní rozpočet, ale bylo by složité tyto finance smysluplně a efektivně vydat,“ uvedla. Musel by se tak podle ní kompletně změnit přístup k obraně a například by znovu musela být zavedena základní vojenská služba. ČR by měla do roku 2024 dosáhnout dvou procent, Černochová se ale na základě programového prohlášení vlády obává, že Česko toho nebude schopné.

Člen sněmovního výboru pro obranu Jan Bartošek (KDU-ČSL) považuje dosažení čtyř procent pro ČR v současné době za nereálné, protože jsou pro ni těžko dosažitelná i dvě procenta. „Musíme zrychlit nákup a vyzbrojování armády. Zjednodušit zákon a usnadnit celý proces,“ podotkl. Dodal, že Česko musí naplnit původní dvouprocentní závazek. „To bude jasný signál, že naše spojenectví a podíl na sdílené obraně myslíme vážně,“ napsala ČTK.

Další člen výboru, Jan Řehounek (ANO), Trumpovo vyjádření označil za výkřik do tmy. „Zhoršování bezpečnostní situace je totiž podle mého způsobováno i politikou prezidenta Trumpa,“ poznamenal. Připomněl, že USA vydávají asi 3,5 procenta HDP a slib dvou procent splňují jen tři další alianční země. „Na druhou stranu, u většiny zemí včetně ČR je patrný nárůst,“ dodal. Zároveň poznamenal, že důležitá je i schopnost peníze utratit, čehož většina zemí schopna není. „Prioritu pro ČR vidím v přípravě zakázek, tak aby byla česká armáda schopna absorbovat postupný nárůst rozpočtu v resortu,“ dodal.

 

reklama

autor: čtk

Ing. Vojtěch Munzar byl položen dotaz

odvody

Když si začínající podnikatel odloží platby pojištění, ale v podnikání se mu nedaří, tak je stejně bude muset uhradit, nebo ne? A kde je pak nějaká pomoc? Protože ony i minimální zálohy budou díky vaší vládě dost vysoké. Uvědomujete si to? Proč jste vlastně na navýšení přistoupili, hlavně teď když ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Lidé za covidu přestali věřit očkování. A teď vidíme důsledky. Profesor Beran varuje

20:29 Lidé za covidu přestali věřit očkování. A teď vidíme důsledky. Profesor Beran varuje

Závažnější průběhy chřipky se opakují vždy, když se objeví větší změna chřipkového viru, kterou popu…