Stále se zhoršující dostupnost bydlení zůstává jedním z nejvážnějších problémů, kterým dnes čelí české domácnosti. Podle analýzy STEM/MARK považuje současnou situaci na trhu s bydlením za problematickou 81 procent obyvatel, jak upozorňuje CNN Prima News.
Ohrozil Trump zásahem proti Madurovi mezinárodní právo?Anketa
Vysoké náklady se přitom výrazně promítají do rodinných rozpočtů – téměř 45 procent Čechů vydává na bydlení více než třicet procent svých příjmů, ať už jde o nájem, splátky hypotéky, energie nebo další související výdaje.
Z průzkumu dále vyplývá, že dostupné a cenově přijatelné bydlení považují ve svém regionu za nedosažitelné téměř dvě třetiny obyvatel. Největšími bariérami jsou podle respondentů vysoké ceny nemovitostí a nedostatečné příjmy domácností.
Tento pocit podporují i dlouhodobá data z realitního trhu. Průměrná cena bytů v Česku se dnes pohybuje zhruba mezi 120 a 140 tisíci korunami za metr čtvereční, přičemž v Praze často přesahuje hranici 150 tisíc korun. Pořízení běžného bytu tak vychází na několik milionů korun, což je pro značnou část populace bez výrazného zadlužení prakticky nemožné. Výrazně rostou i ceny nájemního bydlení, které se v celorepublikovém průměru pohybují kolem 300 až 350 korun za metr čtvereční měsíčně, v hlavním městě pak ještě výše.
Zvlášť problematická je situace pro mladou generaci. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se dostupnost bydlení pro mladé lidi po roce 2022 výrazně zhoršila. „V loňském roce žilo 11,3 procenta lidí ve věku 15 až 29 let v domácnostech, které za bydlení vydávaly 40 a více procent svých příjmů. Tento údaj patří k nejvyšším v Evropské unii a zároveň představuje nejvyšší hodnotu v Česku za posledních více než deset let,“ uvádí Kovanda.
Bydlení v Praze za dva miliony korun
Nejkritičtější jsou podle průzkumu lidé žijící v Praze a Středočeském kraji, kde jsou ceny nemovitostí i nájemného dlouhodobě nejvyšší. Na trhu se ale už objevilo řešení, i v Praze se totiž dají pořídit byty za dva miliony korun. Jak ale cenovka napovídá, všechno není tak, jak se na první pohled zdá.
Realitní kancelář přitom zájemcům o levný byt slibuje moderní prosluněný prostor, který navíc označuje jako součást nového rezidenčního projektu. „Dovolujeme si Vám exkluzivně nabídnout zcela nové samostatné jednotky o pouhých 8 m² ve 3. až 7. patře v jedinečném rezidenčním projektu Rezidence Skyline Chodov,“ stojí v inzerátu. Pohled na samotný „byt“ ale dává tušit, že o vysněné bydlení pro mladé úplně nepůjde.
Podle inzerátu přitom zájemce čeká velký komfort. „Jednotky jsou tvořeny malou předsíňkou s moderně vybavenou kuchyní na míru vč. vestavěných spotřebičů a slunnou místností s velkým oknem a volným výhledem (5 m²). Úložný prostor je důmyslně řešen závěsnými skříňkami na míru. Po dohodě lze zařídit dalším nábytkem,“ uvádí inzerát a raději se nezmiňuje o tom, že v bytečku chybí koupelna a jeho obyvatelé by se tak asi museli mýt ve dřezu.
A to vše za neuvěřitelnou cenu 1 990 000 Kč. Navíc si lidé mohou ještě dokoupit „menší vyhrazené parkovací stání jen za 149 000 Kč“, jak nabízí realitka. Proč by ale člověk potřeboval auto, když vše, co k životu potřebuje, najde v okolí pražského Chodova a v samotné „rezidenci“.
„V celé Praze nenajdete finančně dostupnější rezidenční projekt s takovou škálou možností pro Vaše pohodlí, zábavu, relax i sport. Rezidence Skyline Chodov nabízí nadstandardní služby jako recepce, prádelna, sušárna, fitness, jóga místnost, kolárna, kočárkárna, klubovna nebo společná střešní terasa o velikosti 50 m², s dech beroucím výhledem na Prahu,“ láká inzerát.
„Autobusová zastávka se nachází 100 metrů od domu a autobus č. 115 Vás tam odveze od metra ‚C‘ Chodov jen za 4 minuty. Tam se kromě stanice metra a autobusů nachází také největší obchodní centrum v ČR – Westfield Chodov. V bezprostředním okolí domu je i Žabka a večerka,“ doplňuje realitní kancelář, že na Chodově by přece chtěl žít každý.
Na závěr realitní kancelář jen tak mimochodem zmiňuje, že „jednotka je vedena v evidenci KN jako nebytová, tzn. nejedná se o byt ve smyslu stavebního zákona“. Podle zákona totiž musí trvale obyvatelný bytový prostor mít výměru minimálně 16 m2, což je dokonce dvojnásobek nabízeného.
To je přitom pro potenciálního kupce obrovská komplikace, která obyvateli bytu může přinést tučné pokuty. Jedním z hlavních problémů je právní status jednotky. Pokud prostor není oficiálně určen k trvalému bydlení, nelze jej formálně užívat jako byt. To může znamenat komplikace při přihlášení k trvalému pobytu, při jednání s úřady nebo v případě kontroly stavebním úřadem. V krajním případě může úřad nařídit změnu užívání nebo uložit pokutu, pokud je prostor fakticky využíván k bydlení v rozporu s kolaudací.
Další významnou nevýhodou je financování. Banky obvykle poskytují hypotéky na nebytové prostory za méně výhodných podmínek, případně je vůbec neposkytují. Problematické mohou být také daně a poplatky. U nebytových jednotek se často uplatňuje vyšší sazba daně z nemovitých věcí a v některých obcích i odlišné místní koeficienty. Vyšší mohou být rovněž poplatky za služby, například za odvoz odpadu, a někdy i ceny energií, pokud je objekt veden jako nebytový.
Nezdá se, že by takovéto rezidence a „nebyty“ měly být cestou z krize dostupnosti bydlení. Vláda Andreje Babiše zlepšení dostupnosti bydlení uvádí jako jednu ze svých priorit, a příští roky proto mohou napovědět, zda se bude objevovat více podobných „lákavých“ inzerátů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 6 čtenářů)
Koupili byste za 2 miliony korun byt o výměře 8m2?
Ach jo (bls1)
