„Rozsudek soudu prvního soudu se potvrzuje,“ zazněl od soudce Městského soudu v Praze Jana Klášterky s napětím očekávaný verdikt ve sporu o nošení hidžábu během školní výuky. Soud druhé instance tak rozhodl o odvolání somálské žalobkyně Ayan Jamaal Ahmednuurová ve sporu se Střední zdravotnickou školou Ruská o porušení zásady rovného zacházení proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10. Ten zamítl žalobu s požadovanou omluvou a odškodněním 60 tisíc korun, protože se somálská uchazečka vůbec studentkou školy nestala. Přitom se ale vyhnul rozhodnutí, zda je zákaz pokrývky v českých školách diskriminační, nebo ne.
„Na užívání šátku jako projevu náboženského přesvědčení navenek bez jakéhokoli omezení na půdě veřejné školy, která musí zůstat neutrálním prostředím, žalobkyně právo nemá. Povinná tolerance náboženských symbolů nemá zákonný podklad, u nás je daná pouze opakem práva na náboženskou svobodu. Proti právu žalobkyně projevovat své náboženství navenek pak stojí právo být svobodně bez vyznání, náboženské symboly nemít a také je v ničem nevidět. Neexistuje také právo projevovat své náboženství kdykoli a kdekoli. Při logice užité žalobkyní by mohlo například narušit hodinu matematiky odříkávání otčenáše,“ uvedl předseda senátu při čtení zdůvodnění rozsudku.
Záznam z odvolacího soudu
Autor videa: Facebook - Žarko Raptor Jovanovič
Žalobkyně se místo rovného zacházení dožadovala výsad
Ředitelka Kohoutová se nemusí omlouvat ,,hidžábnici". Souhlasíte s rozhodnutím soudu?Anketa
Podobně se vypořádal i s tvrzením žalující strany, že somálská dívka byla diskriminována, i když se studentkou vůbec nestala. „Diskriminace je pojem, který znamená rozdílný přístup k jedné skupině než k jiné, nebo k celku. Opakem diskriminace je stejný přístup ke všem. Žalobkyně se tak vlastně domáhá ochrany své pozitivní diskriminace, tedy výsady nosit pokrývku hlavy tam, kde ostatní žáci tuto výsadu nemají,“ zdůvodnil soudce Jan Klášterka s tím, že jsou také zaručena ústavní práva ostatních studentů, kteří jsou bez náboženského vyznání, a proto nemusejí být ve veřejných institucích sekulárního státu vystaveni působení různých náboženství, a to ještě když jde navíc o případ politického náboženství.
Žalobkyně se k soudu – stejně jako k prvoinstančnímu – nedostavila, zastupovala ji Radka Korbelová Dohnalová, která se snažila přesvědčit odvolací soud o tom, že Obvodní soud pro Prahu 10 bral v potaz jen důkazy ve prospěch žalované školy. Tvrzení o tom, že její klientka neměla doklady potřebné pro přijetí, považuje za účelové, podle ní skutečný důvod odchodu její klientky ze školy byl jiný. „Je prokázané, že má klientka byla vyzvána, aby šátek odložila. Protože to odmítla, tak ze školy odešla. Druhá studentka, která šátek odložila, mohla ve studiu pokračovat,“ prohlásila advokátka žalující strany Radka Korbelová Dohnalová u Městského soudu v Praze. S vyhlášeným rozsudkem nesouhlasí a zváží dovolání k Nejvyššímu soudu.
Zleva Radek Suchý, Ivanka Kohoutová, Hynek Charous. Foto: Hynek Charous
Nyní by se měli zodpovídat ti, co provokaci rozpoutali
„Rozsudek se mi líbil, ani jsem neočekávala, že bude tak podrobný. Obsahoval všechno, co jsme s panem advokátem říkali od začátku, takže jsem byla velmi mile překvapena. Vyšlo najevo, že žaloba byla nedůvodná, což jsme také tvrdili od začátku. Dost dobře pan soudce rozebral antidiskriminační zákon a jeho působnost na obě strany, ať jsou to věřící, nebo ateisté,“ řekla pro ParlamentníListy.cz krátce po vynesení verdiktu Ivanka Kohoutová, ředitelka Střední zdravotnické školy Ruská v Praze 10, proti níž žaloba směřovala. „Těch skoro pět let nebylo nic příjemného včetně kontrol, co kvůli tomu do školy chodily. Bylo to zatěžující. Měla jsem i zdravotní problémy, které byly důsledkem stresu z této události,“ přiznala.
Psali jsme:
„To rozhodnutí je dost zásadní a precedentní. Myslím, že takové rozhodnutí v naší justici ještě nepadlo a že to je určité vodítko pro ředitele škol, aby ztratili strach ze svého konání a aby to posílilo jejich kompetence k tomu, aby si uspořádali poměry na svých školách podle toho, jak uznají za vhodné. Samozřejmě v souladu se zákonem,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz advokát Radek Suchý, který žalovanou stranu zastupoval. „Jsem přesvědčen, že nyní by se měli zodpovídat všichni, kteří tuto provokaci rozpoutali. Tím myslím především Annu Šabatovou, veřejnou ochránkyni práv,“ připomněl advokát, že jako soukromá osoba podal oznámení na Annu Šabatovou o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného ve funkci veřejné ochránkyně práv.
Šabatová čelí oznámení z možné manipulace s důkazy
Advokát je přesvědčen, že by orgány činné v trestním řízení měly prověřit především skutečnosti, které nasvědčují tomu, že mohlo v průběhu šetření ombudsmanky dojít jednak k možné manipulaci s důkazy a jednak k zasahování do kompetence a působnosti České školní inspekce, a tedy k možnému naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby. „Věc je stále šetřena orgány činnými v trestním řízení, a to už skoro půl roku. Zatím ještě nepadlo žádné rozhodnutí, že by to bylo odloženo, tyto informace nemám. A budeme zvažovat i určité kroky prostřednictvím žalob na ochranu osobnosti,“ upozornil Radek Suchý, že důsledky za rozpoutání této více než čtyřleté štvanice na ředitelku Střední zdravotnické školy by si Anna Šabatová mohla nést.
Zájemců o sledování průběhu odvolacího řízení bylo velké množství, ale pro jednání byla vyhrazena jen soudní síň pro zhruba dvě desítky sedících a několik stojících. Ostatní museli zůstat na chodbě. Nejvíce bylo těch, co měli na sobě odznáčky či jiné protiislámské symboly s přeškrtnutou mešitou, chvílemi přeměnili chodbu Městského soudu ve sportovní arénu včetně skandování „Ať žije Ivanka“, zpěvu české národní hymny, nechyběly ani nejrůznější transparenty typu „Škola není mešita“ a podobně. K vidění byli i někteří politici, ať už šlo o poslankyni hnutí Úsvit Olgu Havlovou, ohlášené prezidentské kandidáty Miroslava Sládka a Petra Hanniga nebo protiislámského aktivistu Martina Konvičku.
Bývalá starostka měla pro ředitelku i školu jen slova chvály
Odvolací soud si nenechala ujít ani profesí právnička a bývalá starostka Prahy 10 Radmila Kleslová. „Mě trochu vyděsilo, když jsem si přečetla, že v některých rakouských mateřských školách přestali zařazovat do jídelníčku vepřové maso, protože tam je hodně dětí běženců. Vadí mi, že děti, které tu jejich víru nesdílí, nemohou jíst, co by chtěli, třeba to vepřové. Tak jsem přišla, abych podpořila to, že žijeme v České republice, že tu máme nějaké zvyklosti. Když přijede někdo do arabských zemí, tak v Saúdské Arábii si jistě nedovolí nerespektovat jejich zvyklosti, to by tam velmi drsně narazil. Nejsem proti začleňování těch, co od nás chtějí pomoc. Ale když chtějí pomoci, tak musí akceptovat, že přicházejí do nějaké kultury a do té se musí začlenit. Jestli se začlenit nechtějí, tak tu nemohou zůstat. Pokud se chtějí začlenit, tak si myslím, že společnost je ochotna je přijmout,“ konstatovala pro ParlamentníListy.cz Radmila Kleslová.
Samotný verdikt odvolacího soudu ji jako právničku nepřekvapil. „Velmi se mi však líbilo odůvodnění předsedy senátu, odůvodnil to věcně a logicky, nevyhnul se posouzení práva té dívky nosit šátek, o němž se právní zástupkyně žalobkyně vyjadřovala jako o malém šátečku, že to ani není symbol náboženství. S tím se soud neztotožnil a uvedl ve svém odůvodnění, že to je náboženský symbol. Líbilo se mi, že soudce zmínil i právo studentů, kteří nevyznávají žádné náboženství, že nikdo nemá právo své náboženství při vyučování jakkoli zviditelňovat, tedy že by se pak při hodině mohl modlit ať křesťan, nebo muslim. Paní ředitelce jsem fandila, protože jako bývalá starostka Městské části Praha 10 jsem s ní spolupracovala. Vím, že Střední zdravotnická škola je velmi kreativní, často nám studentky pomáhaly zabezpečovat akce se seniory i další akce, kde byly zapotřebí zdravotní sestry, vím, že ta škola je dobře vedená,“ netajila se exstarostka Prahy 10 se svými sympatiemi.
Nadšení z verdiktu a odůvodnění kalí exhibující, kteří spor zneužili
Rozsudek oceňuje i proto, že vytváří precedens i pro ostatní školy. „Kdyby Městský soud verdikt první instance nepotvrdil, tak bych upřímně litovala všechny ředitele škol v České republice, co by se kolem nich strhlo. Takhle to je v pořádku. V České republice nepatří náboženství do škol, pokud to pochopitelně nejsou školy takto zaměřené, teologické, a tak by to mělo být. A ti, co nevyznávají žádné náboženství, jak konstatoval soud, mají právo chodit do školy, kde to tak je. Odůvodnění předsedy senátu doktora Jana Klášterky se mi moc líbilo, naopak nemám dobrý pocit z toho, co se dělo na chodbě před jednací síní. Část veřejnosti přišla paní ředitelku podpořit, ale u některých mi připadá, že exhibují a využívají opačným způsobem atmosféru a tento spor, to bylo evidentní. Tak jsem trochu rozpolcená ze situace, která zavládla,“ poukázala Radmila Kleslová na to, z čeho musela zůstat pachuť na jazyku všem, kdo do té exhibující skupiny nepatřili.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jiří Hroník
