Kampaň HateFree Culture začala v listopadu 2014 a byla z 80 procent financovaná z takzvaných Norských fondů. Zaměřovala se především na mladé lidi. Fungovala nejprve na sociálních sítích, později pod její hlavičkou vznikaly další aktivity. Mimo jiné udělování značky HateFree Zone místům, která jsou otevřená komukoliv bez ohledu na jeho etnickou či jinou příslušnost.
Chvojka dnes uvedl, že kampaně proti rasismu Úřad vlády v různé podobě dělá už od roku 1998 a bude v tom pokračovat. Projektu HateFree Culture nepřímo vyčetl neúčinnost a nesrozumitelnost pro jiné lidi, než jsou intelektuálové a studenti. „Nemá jít o přesvědčování přesvědčených, ale o práci s běžnými lidmi, o vysvětlování, že se s takovým násilím může potkat leckdo, protože odněkud pochází nebo nějak vypadá,“ uvedl v tiskové zprávě.
Po konci projektu bude podle Chvojky zhruba osm měsíců času jej vyhodnotit a pracovat na zadání nového. Bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), který stál u zrodu kampaně, s jejím koncem nesouhlasí.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
Referendum
Dobrý den pane Havlíčku!! Proč si myslíte, že se nemohou obyčejní lidé sami rozhodnout v referendu o směřování ČR ? Petr Vondrák
Jinde na netu:
Další články z rubriky
4:46 Nejnižší chudoba v ČR, jásalo SPOLU. A pak přišla rána
Nejnižší chudoba není v Česku, jásaly strany koalice SPOLU. Současně však vládní resorty chtějí rozd…
- 17:55 Dusno u stánků na Zemi živitelce: Ale to je cena za sto gramů, pane
- 9:15 Když se vzdá území, bude ze Zelenského mrtvola. V Timesech nechali mluvit „nácka“
- 8:14 Potřebujeme dvě volební období! Velebova výzva nové vládě
- 18:58 Stavitel Fiala? Právník Kolman se podíval, jak je to s novými dálnicemi
- 8:17 Nový třídní boj, kroky k totalitě. Zbořila děsí rozvracení Příčov
