Kampaň HateFree Culture začala v listopadu 2014 a byla z 80 procent financovaná z takzvaných Norských fondů. Zaměřovala se především na mladé lidi. Fungovala nejprve na sociálních sítích, později pod její hlavičkou vznikaly další aktivity. Mimo jiné udělování značky HateFree Zone místům, která jsou otevřená komukoliv bez ohledu na jeho etnickou či jinou příslušnost.
Chvojka dnes uvedl, že kampaně proti rasismu Úřad vlády v různé podobě dělá už od roku 1998 a bude v tom pokračovat. Projektu HateFree Culture nepřímo vyčetl neúčinnost a nesrozumitelnost pro jiné lidi, než jsou intelektuálové a studenti. „Nemá jít o přesvědčování přesvědčených, ale o práci s běžnými lidmi, o vysvětlování, že se s takovým násilím může potkat leckdo, protože odněkud pochází nebo nějak vypadá,“ uvedl v tiskové zprávě.
Po konci projektu bude podle Chvojky zhruba osm měsíců času jej vyhodnotit a pracovat na zadání nového. Bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), který stál u zrodu kampaně, s jejím koncem nesouhlasí.
Na fasádách některých pražských kaváren a obchodů zapojených do kampaně HateFree se loni v dubnu objevily nacistické symboly a výhrůžné nápisy. Policie z tohoto obvinila pětici mladíků.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
