Le Penová v roce 2012 skončila třetí a v letech 2017 a 2022 prohrála druhá kola s Macronem. Je přesvědčena, že je připravena na jakoukoli eventualitu.

„Nebojím se,“ řekla tento týden. „Pokud budu moct kandidovat, budu kandidovat,“ nechala se slyšet dlouholetá francouzská politička. Lidé z jejího okolí, s nimiž hovořili novináři britského listu The Guardian, prozradili, že pokud jí bude znemožněno kandidovat, dá se čekat, že na ni padne zármutek. „Kdyby se to stalo, bylo by to pro ni osobním zklamáním,“ řekl novinářům jeden ze zákonodárců RN Thomas Ménagé.

Britská BBC k tomu poznamenala, že Marine Le Penová byla díky otci do politiky fakticky zapojena od útlého mládí a představit si ji mimo první linii politiky není nijak jednoduché. Posledních 15 let je navíc nejmocnější postavou francouzské protiimigrační politiky.

Agentura Reuters připomněla, že Le Penová strávila více než deset let transformací hnutí založeného jejím otcem Jeanem-Mariem z okrajové nacionalistické strany na to, co dnes mnozí považují za stranu čekající na příchod do vlády.

Všechno začalo vloni v březnu, kdy soud nižší instance uložil Le Penové trest v podobě zákazu kandidovat do veřejných funkcí v horizontu příštích pěti let a čtyřletý trest odnětí svobody s podmíněným odkladem na dva roky. Za zpronevěru finančních prostředků Evropského parlamentu. Le Penová prohlásila, že její strana se stala obětí „honu na čarodějnice“, a odvolala se. Státní zástupci argumentovali, že „zprofesionalizovala“ způsob odklonu finančních prostředků EU, který zavedl její otec Jean-Marie Le Pen poté, co od něj v roce 2011 převzala vedení strany.

The Guardian upozornil, že teď existuje několik možností, jak se celá kauza vyvine dál.

První možností, i když to prý není příliš pravděpodobná možnost, je, že Le Penová uzná, že udělala chybu, když z peněz určených pro asistenty v Evropském parlamentu nechala platit některé lidi pracující ve Francii, a podaří se jí soud přesvědčit, že šlo vlastně o omyl, neboť byla přesvědčená, že to, co dělá, není v rozporu se zákonem.

Soud by také mohl shledat Le Penovou vinnou, ale zkrátit zákaz výkonu volené funkce na dva roky nebo méně, nebo jej zcela zrušit. Snížení zákazu na dva roky nebo méně by prakticky znamenalo, že zákaz vyprší před prvním kolem prezidentské volby v roce 2027.

Soud však může zákaz i potvrdit. Le Penová se sice ještě může odvolat k soudům vyšší instance, ale pokud by mezitím nemohla vést kampaň, neviděla by prý smysl kandidovat, protože i kdyby nakonec právní bitvu vyhrála, bez souvislé prezidentské kampaně stejně cítí, že by neměla šanci na úspěch.

Průzkumy naznačují, že ať už bude kandidovat Le Penová, nebo současný předseda Národního sdružení Jordan Bardella, jeden i druhý by s přehledem vyhráli první kolo prezidentských voleb.

Otázkou však je, co se stane ve druhém kole. Bardellovi spolustraníci se obávají, že by se ve druhém kole mohla projevit jeho určitá politická nezkušenost. A pak je také otázka, zda se ve druhém kole většina voličů nesjednotí proti Bardellovi či Le Penové. Přesně to už se v historii francouzské politiky stalo několikrát.

Průzkumy veřejného mínění se ohledně možného výsledku druhého kola rozcházejí, některé naznačují, že by Le Penová zvítězila nad radikálně levicovým bouřlivákem Jeanem-Lucem Mélenchonem a také nad centristickými bývalými premiéry Gabrielem Attalem a Édouardem Philippem.