Čína lavíruje, neodsoudí ani flagrantní vpád na Ukrajinu, šéf Člověka v tísni se v ČT rozčílil kvůli postojům vůči ruské agresi

07.04.2022 19:58

Rusko může vést válku na Ukrajině ještě dlouhé měsíce, prohlásil dnes generální tajemník Severoatlantické aliance. Už nyní je humanitární situace na válečných liniích katastrofální. O tom, zda světové společenství reaguje na válku na Ukrajině dostatečně, hovořil v Interview ČT24 ředitel humanitární společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek. Především se pustil do Číny, která hraje dvojí hru.

Čína lavíruje, neodsoudí ani flagrantní vpád na Ukrajinu, šéf Člověka v tísni se v ČT rozčílil kvůli postojům vůči ruské agresi
Foto: Hans Štembera
Popisek: Šimon Pánek

„Bohužel se ukazuje, že svět je horší, než byl v 90. letech. Když člověk vidí, jak jednají velké mocnosti na světě včetně Ruska. Kdyby se domluvilo zejména Rusko s Američany, tak se mohla vyhlásit alespoň bezletová zóna a zastavit zabíjení civilistů. Svět je dnes daleko méně predikovatelný a stabilní, než byl v těch 90. letech,“ uvedl Pánek.

Nelze podle něj srovnat válku na Balkánu v 90. letech a válku na Ukrajině ve 20. letech. „Třeba Srebrenica a Buča... to nejde srovnat. Srebrenica byla cílená, plánovaná genocida, popraveno tam bylo až 8 000 lidí, což neznamená, že když ruští vojáci jezdí v Buči a střílejí pro zábavu civilisty, je to něco méně strašného.

Každá ta situace je něčím specifická. V Ukrajině jsou zbraně hromadného ničení používány ve velkém, to v Bosně nebylo, ale systematické vraždění bylo horší, pokud to tak lze vůbec říct,“ dodal.

„Jak se tohle v dnešní době může stát, se musíme ptát Dmitrije Peskova nebo zástupců Kremlu. V podstatě to vypadá, že tu válku vede sám Vladimir Putin, který o ní rozhoduje, který tu válku chtěl, přemýšlel o ní a dal pokyn k tomu, aby vypukla,“ řekl na adresu šéfa Kremlu.

Válka je nám blíže nejen vlnou uprchlíků, ale i díky zpravodajství a rychlosti předávání zpráv. „Je to velmi blízká válka. Takový instantní tok informací jsme v žádné velké válce neměli, možná ze Sýrie, ale ta geograficky byla dál...,“ uvedl ředitel humanitární společnosti Člověk v tísni.

Valné shromáždění OSN dnes odhlasovalo vyloučení Ruska z Rady OSN pro lidská práva. Příslušný návrh rezoluce podpořilo 93 zemí, proti se vyslovilo 24 a dalších 58 se zdrželo.

Reaguje podle Pánka světové společenství dostatečně razantně na dění na Ukrajině? „Co je to světové společenství? V OSN jsou členské státy a některé, dokonce ty největší jako Čína a Indie, jsou velmi zdrženlivé a řada dalších menších států, které měly vztahy s Ruskem nebo v historii se Sovětským svazem. Nebo jsou tam státy, které to vnímají tak, jak to prodává ruská propaganda, tedy jako střet Západu s Ruskem, dokonce Rusko podporují v tom, co se děje,“ uvedl znepokojeně.

„Podívejme se na Čínu. Člověk by čekal, že něco tak flagrantního, jako je vpád na Ukrajinu, jasně Čína odsoudí, ale ta to neudělala. Vlastně doteď lavíruje. Tak to je ten svět. To není jedno společenství, které rozhoduje uniformně, svět je prostě pestrý, bohužel, hodnotově rozpolcený,“ pokračoval Pánek.

Jak důsledky ruské agrese zintenzivnily činnost Člověka v tísni? Pánek nejdříve pozvedl významně obočí a uvedl: „Určitě v násobcích procent. Česká pomoc byla v prvních týdnech na Ukrajině rozhodně největší ze všech,“ řekl Pánek s tím, že nyní probíhá humanitární pomoc ve spolupráci s OSN.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: nab

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

7:15 Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

Zmatený důchodce, který uvěřil fake news o atomové válce a chodí po městě v atombordelu. To je hlavn…