Přesvědčila vás fotka utonulého syrského chlapečka, že máme přijímat uprchlíky?Anketa
Například v Německu je v jeho východní části znepokojeno migrační vlnou 46 % obyvatelstva a v jeho západní části o deset procent méně. Kancléřka Angela Merkelová sice trvá na tom, že země je dobře připravena na uprchlickou vlnu, ale útoky proti uprchlickým centrům stále pokračují. V letošním roce jich úřady evidují přes 200. Poslední žhářský útok s rasisistickým podtextem se odehrál před pár dny v uprchlickém domě v Heppenheimu. Bylo při něm lehce zraněno několik uprchlíků a jeden těžce. Tento muž se musel před ohněm zachránit skokem z okna. Německo očekává v tomto roce příchod až 800 000 uprchlíků, z toho v příštích dnech celých 14 000. Do začátku září. Pravidelně se po celé zemi konají demonstrace, kterých se zdaleka neúčastní jen příznivci krajní pravice.
Uprchlíky však nevítají lidé ani v dalších zemích Evropské unie. V České republice, na Slovensku, v Itálii, Estonsku a Lotyšsku vyjádřilo svůj pozitivní vztah k uprchlíkům 15 až 21 % oslovených respondentů. O mnoho lépe nedopadli uprchlíci ani v očích Maďarů, Bulharů a Řeků. Tam je s otevřenou náručí vítá něco mezi 22 až 28 % obyvatelstva. Ve většině výše zmíněných zemí tamější vlády odmítají uprchlické kvóty, jak připomíná britský týdeník. Konkrétně zmiňuje slovenského premiéra Roberta Fica a maďarského premiéra Viktora Orbána. O něco pozitivnější pohled na uprchlíky potom mají Britové, Irové, Španělé ,Francouzi a Belgičané. V těchto zemích je vítá 29 až 49 % z oslovených respondentů.
V podstatě jedinou evropskou zemí, kde lidé uprchlíky ve většině vítají, je Švédsko. Pozitivně se zde k uprchlické vlně vyjádřilo více než 70 % lidí. Paradoxně právě ve Švédsku došlo v uplynulých měsících k několika násilným incidentům v přistěhovaleckých čtvrtích Stockholmu. Při jednom z nich zavraždil v nákupním centru frustrovaný uprchlík z Eritreje matku i s jejím synem. Země tak i nadále zůstává jednou z nejotevřenějších vůči přistěhovalcům. Vedle Německa právě sem proudí nejvíce uprchlíků. I když je cesta do Švédska stojí značné úsilí i finanční prostředky, vyplatí se jim strastiplnou cestu podniknout. Také švédské úřady sice nepřijímají zdaleka všechny žadatele o azyl, ale když už azyl udělí, čekají zde na přistěhovalce poměrně značné sociální jistoty.
Eurostat zároveň zveřejnil čísla týkající se počtu žádostí o azyl v zemích EU za první čtvrtletí letošního roku. Dle očekávání nejvíce žádostí o azyl zaznamenaly německé úřady (73 000), což představovalo 40 % z celkového počtu žádostí o azyl v celé Evropě. Polovinu z žadatelů o azyl v této zemi tvořili Syřané, Afghánci a Kosované. Na druhém místě v pomyslném žebříčku se umístilo Maďarsko, které i přes nekompromisní postoj vlády zaregistrovalo 32 000 žádostí o azyl. To je více než třináctinásobek v porovnání se stejným obdobím v loňském roce. Na třetím místě je Itálie s 15 300 žádostmi o azyl. Dále následuje Francie (14 800) a Švédsko (11 400). V Rakousku chtělo zůstat za toto období 6200 uprchlíků, ve Velké Británii 7330.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
