„Na ministerstvu školství aktuálně finišují práce na novele inkluzivní vyhlášky. Změny ve společném vzdělávání byly sice připraveny již loni na jaře, ale po jejich představení veřejnosti se kolem vyhlášky rozpoutal velký boj,“ popisuje Sárközi, jak se neziskovky rozhodly změnám stůj co stůj zabránit. Na opačné straně přitom stojí učitelé žádající výrazné změny v celkovém nastavení inkluze.
„Pedagogové z praxe jsou rádi, že je ministerstvo školství alespoň částečně vyslyšelo a snaží se napravit, co Kateřina Valachová pokazila. Exministryně školství za ČSSD prosadila radikální změny v nastavení inkluze navzdory výtkám Asociace speciálních pedagogů, ředitelů škol i učitelů. Nechala zrušit přílohu rámcového vzdělávacího programu, podle níž se učili žáci s lehkým mentálním postižením. Výsledkem je, že místo 20 hodin pracovního vyučování na druhém stupni základní školy mají pouze tři čtyři hodiny jako všichni ostatní. A namísto toho, aby se učili praktickým dovednostem, které uplatní v životě a práci, vysedávají zbytečně na hodinách chemie, cizího jazyka nebo fyziky,“ popisuje Sárközi.
Dále uvádí i to, jak se žákům dříve věnoval speciální pedagog, nyní se ocitli v běžných třídách, kde až po několika měsících dostanou asistenta. „Přínos pro žáky je mizivý, náklady obrovské. Z původně odhadované jedné miliardy korun ročně je to již čtyřikrát více,“ dodává Sárközi, že učitelům navíc byly sníženy příplatky.
Fotogalerie: - Babiš a celostátní sněm ANO
A pustil se do neziskovek, kdy zdůraznil, že je nechce všechny házet do jednoho pytle. „Problém je, když úzká partička lidí začne lobbovat za změny zákonů a vyhlášek, které negativně ovlivní práci desítek tisíc učitelů. Práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami totiž oddřou zdarma přetížení učitelé, nikoliv zaměstnanci neziskovek,“ poznamenal.
Závěrem pak dodal, že doufá, že u nás brzy zvítězí zdravý rozum. A poukázal na Finsko. „Zatímco v Čechách skomírají speciální školy na úbytě a počet speciálních tříd v běžných školách rok od roku klesá, ve finském školství prosperují. A nikdo Finsku nevyhrožuje, že porušuje mezinárodní úmluvy a nežene ho před soud, jak se to stalo České republice. Nikdo nebrání tomu, aby se děti s různými speciálními vzdělávacími potřebami mohly učit společně nejen v běžných třídách a školách, ale i ve třídách a školách speciálních. A nikdo je tam nepřejmenoval na školy a třídy ‚zřízené podle paragrafu 16 odst. 9 zákona‘, jak to udělali čeští byrokrati,“ uzavřel.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
