Tož, v rámci filmového natáčení mého nového dokumentárního filmu, který se zabývá celospolečenskými-politickými změnami v Evropě, hlavně Mitteleuropa, USA a světě s názvem "Návrat Budovatelů říše", jsme jeli do Budapeště na parlamentní volby, které měly buď ukončit dlouhou vládu Viktora Orbána, nebo ji ještě o něco prodloužit. Natáčeli jsme s lidmi z Fidesz i jejich voliči, ale také s lidmi a voliči strany Tisza.
Budapešť je tzv. "Paříží východu", nicméně co by za to Paříž dala, kdyby dnes vypadala jako Budapešť, neboli "Perla na Dunaji"... Pěkné, čisté výstavní bulváry, korza a ulice, na kterých kromě volebních plakátů a billboardů nebylo vůbec poznat, že jsou dnes volby. Lidé seděli v klidu v kavárnách a na zahrádkách, popíjeli kávu a usmívali se. Apokalyptická vize Maďarska pod vládou "zlého Orbána", jak ji líčila naše mainstreamová média a hlavně veřejnoprávní, byla ty tam. Budapešť, ale i další města jsou dnes moderní... dálnice jsou kvalitní a je vidět, že si Maďaři umějí o "svůj dům" pečovat.

Infobox

Tomáš Měšťan o filmu Návrat budovatelů říše
Film se ptá, kam směřuje naše euroatlantická civilizace. V USA nastala konzervativní revoluce, Evropa se vyvíjí a zbavuje se postupně woke teroristů a totalitářů ve jménu liberální demokracie, ilegální migrace ničí evropská města, energetická krize ukazuje zranitelnost kontinentu. Ve filmu vystupují lidé, kteří po léta upozorňují na úpadek Evropy a jsou za to ostrakizováni – politici, vědci, umělci, aktivisté.
Jde o dokumentární, časosběrný film s názvem Návrat budovatelů říše. Jde o volné pokračování dokumentárního filmu Budovatelé říše (2018), který jsem natáčel se studenty FAMU od roku 2015–2018. Mapuje životy aktérů po 10 letech od natáčení prvního dokumentu a následně nových postav. Dokument je natáčen ve formě magického realismu. Účinkující: Martin Konvička, Petr Hampl, Tomáš Měšťan, Emir Kusturica, Curtis Yarvin, Steve Bannon, Petr Bystroň, a další.
Natáčení je náročné, natáčíme po celé Evropě. Hlavně Mitteleuropu, ale chystáme se také do USA. Premiéru chystáme na podzim 2029, tedy 40 let od pádu komunismu ve východním bloku a střední Evropě, bude to taková oslava pádu „liberálního demokratismu“, také právě po 40 letech.
Už jsme natáčeli v Praze, ve Vídni, teď v Budapešti...
Natáčeli jsme ruch před volebním štábem Fidesz. Rozhovory se členy strany, jejich voliči, ale i odpůrci. Straníci a příznivci samozřejmě vládu Fidesz podporovali a fandili jí, nicméně byla znát značná nervozita. Viktor Orbán je v politice od svých studentských let, vládnul jako premiér celkově 20 let (mezi roky 1998–2002 s 8letou opoziční rolí, mezi roky 2002–2010 a následně znovu jako premiér 2010–2026), posledních 16 let pak už stabilně. Změnil Maďarsko zásadně, je také potřeba říct, že Maďaři nikdy nebyli "holubičky", tak jak si představují naši liberální demokraté, kteří vesměs pocházejí původem z levicových komunistických kruhů, jako někdejší československý disent. Maďarský disent byl antikomunistický a většinově nelevicový... koneckonců nezapomenutelný koncert rockové kapely Queen na budapešťském Népstadionu v červenci 1986 o tom něco vypovídá, v době, kdy se u nás poslouchal oficiálně třebas Michal David. V Maďarsku nechtěli budovat "socialismus s lidskou tváří", ale v roce 1956 se s komunisty pustili do občanské války... Říkal mi o Orbánovi kdysi jeden chartista historku, kdy jej poznal ještě jako dlouhovlasého studenta v červenci 1989 ve Francii na táboře organizovaném Pavlem Tigridem pro zástupce studentů ze západu a východu, a studenti ze západu, hlavně z Pařížské univerzity Sorbony, tehdy říkali těm studentům z východu, jak se mají skvěle, protože už přece žijí v tom socialismu/komunismu atd... načež se ozval smích a maďarský student vstal od stolu a řekl, "že pokud chtějí, mohou se na socialistický východ přestěhovat, aby to "blaho komunismu" zažili a pochopili na vlastní kůži. Byl to samozřejmě mladý Viktor Orbán.
Orbán, jako příznivec někdejšího západu, však pochopil po svém prvním funkčním období 1998–2002, kdy přivedl Maďarsko do NATO a vyjednal vstup do EU, že svět se mění, zvláště ten na západě, a rozhodl se budovat Maďarsko jako suverénní zemi. Ekonomicky i společensky je po jeho nepřetržité 16leté vládě lépe než předtím a to si uvědomují jak jeho příznivci, tak odpůrci, je však samozřejmě jasné, že za tu dobu nastala i určitá forma klientelismu, ale to je přirozené.

Teď pár úryvků z rozhovorů do filmového dokumentu s příznivci Fidesz, ale i Tisza:
Mladý muž, muzikant, katolík:
"Osobně se mi Orbán nelíbí, ale volím ho, jako křesťan, je to pro mě menší zlo, nemůžu volit někoho, kdo by sem pustil islámské migranty, islámu jsme se úspěšně bránili po staletí a tím i celou Evropu"...
Německý občan, který podniká v nemovitostech a kupuje pro důchodce z Německa domy, kteří se do Maďarska stěhují, protože je v něm klid a bezpečno:
"Jsem německý občan, ale Orbána bych volil, kdybych mohl, mít ho v Německu za kancléře by byla výhra"..
Muž středního věku, Maďar:
"Je už moc klientelismu a s tím spojených problémů, ale Orbána jsem volil i přes to, je potřeba držet směr."
Muž středního věku, někdejší volič Fidesz, dnes volič Tisza:
"Jsem sice naturou orbanovec, ale Orbánovy průsery z posledního půl roku na mě už byly moc".
Muž staršího věku, někdejší volič Fidesz, dnes volič Tisza:
"Podporuju maďarskou menšinu na Ukrajině a Orbánova stopka podpory Ukrajiny pro mě bylo házení krajanů přes palubu".
Natáčeli jsme i s poslancem českého parlamentu Jindřichem Rajchlem (SPD/PRO) v Budapešti v sídle Fidesz, ten přijel podpořit Orbána osobně, sám říkal, "že je také nervózní a doufá, že Orbán vyhraje", nicméně také připustil prohru a bavili jsme se s ním o dalších možnostech v budoucnu Orbána, třebas by mohl usilovat časem o post prezidenta a mezitím si vychovat svého nástupce.
JUDr. Jindřich Rajchl

Jindřich Rajchl během rozhovoru. (FOTO: Petr Krátký)
Na noční oslavě výhry voličů Tisza, která probíhala na náměstí před budovou maďarského parlamentu a vypadala spíš jako technopárty, se sešli převážně lidé mladého a středního věku a také hodně náctiletých, kteří zažili za premiéra jen Viktora Orbána, byla to více taková vzpoura mladých a revoluce "digitálně internetových dětí nové generace".
Vtipná byla na "technoparty" mladá Němka, pro kterou na jednu stranu je v Maďarsku levno, bezpečno, hezky atp., ale zároveň příliš konzervativně, a oslavovala, "že teď se bude cítit víc jako doma."
Příznivcům strany Tisza vadil víc Orbán jako osoba než jeho politika. Od Magyara by chtěli méně "servility" k Rusku a víc mezinárodní kooperace s "Evropou", ale pro Maďarsko je podle nich tou kooperací míněno hlavně sousedství - Slovensko, Rakousko, Srbsko, Rumunsko, Bosna, Chorvatsko, Slovinsko atd. (neboli bývalé Uherské království). Česko už je dál, Německo ještě dál a Brusel je sice zatím potřeba, ale není nutné od něj přebírat vše bez rozmyslu jako otroci a kolonie a rozhodně chtějí zachovat právo veta v EU. Také chtějí od USA více partnerství než vazalství.


Magyarovi tak volby zjevně vyhrál důraz na místní, lokální věci (korupce, rozvoj, vize), mladou a střední generaci, která už chtěla změnu v osobách, nikoliv však ve směru státu a vize více kooperovat s okolními státy a rozšíření V4 jako V4+ (Rakousko, Chorvatsko, Slovinsko, Srbsko), což je v podstatě pokračování vize Orbána, "antiorbanismus" ani "pro-EU-ismus" nebylo to hlavní. Následující 4 roky to odhalí...
|
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku










