„Toho se účastnit nehodlám.“ Po 15 letech konec v ODS

Pane Chleboune, jako místostarosta Brandýsa nad Labem–Staré Boleslavi jste po patnácti letech oznámil odchod z místní ODS a zároveň rezignoval i na post předsedy její organizace s tím, že už to podle vás není strana, do které jste vstupoval. Ještě na konci března jste ale říkal, že funkci místostarosty opouštět nehodláte. Nyní oznamujete rezignaci. Co se v mezidobí změnilo?

Na konci března jsem říkal, že automatickou rezignaci nepovažuji za samozřejmou – a to platí obecně i dnes. Odchod ze strany a výkon komunální funkce jsou dvě různé věci. Komunální politika má být především službou městu, ne prodloužením stranických sporů. V následujících týdnech se ale ukázalo, že ODS chce mít za každou cenu pozici místostarosty obsazenou vlastním člověkem a že situace směřuje ke zbytečnému konfliktu. A já opravdu nechci vést několik měsíců před volbami spor o křeslo místostarosty. Navrhnul jsem tedy řešení, se kterým souhlasila jak ODS, tak starosta města – předání agendy svému nástupci z ODS a k datu 31. května písemná rezignace na funkci místostarosty. Nikdy mi nešlo o držení funkce za každou cenu a nemám potřebu si něco dokazovat tím, že se budu k židli přivazovat. Důležité je, aby město fungovalo stabilně a bez zbytečných konfliktů. Pro mě bylo důležité udělat ten krok včas a otevřeně. Nečekat na poslední chvíli a nehrát nějakou dvojí hru.

Rezignujete na funkci místostarosty, ale není zatím jasné, zda složíte i mandát zastupitele. Jaké jsou vaše další kroky – zůstanete v zastupitelstvu jako nezařazený, nebo zvažujete úplný odchod z komunální politiky?

Anketa

Souhlasíte s tvrzením, že Petr Pavel má vítězství ve volbách 2028 jisté?

Souhlasím

Nesouhlasím

96%

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 4620 lidí

V tuto chvíli počítám s tím, že v zastupitelstvu zůstanu. Mandát zastupitele vnímám jako odpovědnost vůči městu a jeho občanům, ne jako čistě vnitrostranickou věc. Do voleb zbývá už jen několik měsíců, takže mi připadá korektní toto volební období normálně dokončit. Navíc jsem v posledních volbách dostal silnou podporu voličů a nepovažoval bych za správné jejich důvěru jen tak zahodit. Komunální politika není o stranických dresech, ale o konkrétní práci, výsledcích a schopnosti nést odpovědnost.

Vaši bývalí kolegové vás vyzvali ke složení mandátu s tím, že jste ho získal za ODS. Vy jste argumentoval silným preferenčním hlasem. Kde podle vás leží hranice – patří mandát straně, nebo konkrétnímu politikovi?

Ten mandát jsem získal ve volbách, kde jsem byl nejúspěšnějším kandidátem ODS ve městě. To je prostě fakt. Navíc jsem několik předchozích volebních období získával silnou podporu a tím i přitahoval voliče ke značce ODS. Ale ano, kandidoval jsem za značku strany, která v tom roli hraje. Zároveň ale v komunální politice rozhodují konkrétní lidé, jejich práce a důvěra, kterou u voličů mají. Mandát proto nevnímám jako majetek strany, ale ani jako osobní trofej. Je to závazek vůči lidem, kteří mi dali hlas. A právě vůči nim považuji za férové práci dokončit a nést odpovědnost až do konce volebního období.

V komunálních volbách 2022 jste vedl kandidátku ODS jako lídr, zatímco Pavel Veselý byl až na třetím místě. Letos v únoru se ale situace změnila a do čela kandidátky se dostal právě on. Jak jste tuto změnu vnímal a co podle vás rozhodlo o tom, že jste v roli lídra nepokračoval?

Tak bylo to politické rozhodnutí místní organizace, které navíc navazovalo na dohodu, kterou jsme učinili společně s místní radou asi měsíc zpátky. Už dříve jsem říkal, že nechci některé stranické funkce dál obhajovat a že si umím představit i jiné uspořádání kandidátky, takže to byl víceméně plánovaný krok. Navíc naše představy o dalším směřování byly rozdílné. To se ale v politice stává a nemá smysl kolem toho vyrábět nějaké legendy, osobní dramata a vést zbytečné spory. Pavel Veselý dostal důvěru kandidátku vést, a je správné, aby za ni nesl i odpovědnost. No a pro mě je zase důležité, aby ta naše brandýská politika nebyla o osobních konfliktech, ale o práci a výsledcích pro lidi, se kterými tady společně žijeme.

Vy jste svůj odchod zdůvodnil tím, že už to není ta ODS, do které jste před lety vstupoval. Když to vezmeme obecněji – není ten spor, který jste zažil na místní úrovni, jen odrazem širšího vývoje celé strany?

Do určité míry asi ano. Nebyl to jeden moment ani jeden spor, ale delší vývoj. Lidé, kteří mě znají (včetně bývalých kolegů z ODS) můj kritický postoj znali a často jsme o problémech současné ODS diskutovali. Když jsem do ODS vstupoval v roce 2011, vnímal jsem ji jako stranu s jasným názorem a schopností udávat témata. Dnes mám pocit, že se víc přizpůsobuje okolnostem, necháváme za sebe mluvit aktivisty, zaměřujeme se pouze na kritiku politických soupeřů. Což asi je legitimní vývoj, ale já už se ho účastnit nehodlám. Politika má podle mě stát na čitelných postojích, klidně i nepopulárních a schopnosti nést za ně odpovědnost. A ano, to, co člověk vidí na místní úrovni, je často jen odraz toho, co se děje celostátně.

Jan Chleboun ve společnosti Václava Klause. (archiv Jana Chlebouna)

Podobnou kritiku směřování ODS jsme slyšeli i od některých výrazných osobností. Například dlouholetý europoslanec Jan Zahradil po odchodu ze strany mluvil o odklonu od původního směru a dlouhodobě kritizoval vedení Petra Fialy. Jihočeský hejtman a někdejší vlivný člen vedení ODS Martin Kuba zase uvedl, že podle něj už ODS „nelze opravit“. Vidíte to podobně, nebo jsou vaše důvody jiné?

Anketa

Jakou školní známkou zatím hodnotíte práci současné Babišovy vlády?

73%

14%

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 24330 lidí

V některých věcech ano, v některých ne. Nechci se schovávat za jiné osobnosti ani si půjčovat cizí příběh. Mluvím sám za sebe. Ale pokud podobné výhrady zaznívají od lidí, kteří ODS dlouhodobě utvářeli, rozhodně to není něco, co by šlo jen tak smést ze stolu. Každopádně i já mám pocit, že se ODS vzdálila své původní čitelnosti, pravicovému ukotvení a schopnosti jasně pojmenovávat věci. Když sleduji, jak ODS kritizuje třeba rozpočet, přivazuje se řetězy k branám veřejnoprávních médií, komplikuje život podnikatelům zvyšováním daní, tak je mi smutno. Takové věci prostě pravicová strana nedělá. Takže nevím, jestli je ODS neopravitelná, to ukáže čas. Ale vím, že já už jsem se v ní dál poctivě necítil a nechtěl jsem zůstávat jen ze zvyku nebo z pohodlnosti.

Z členské základny navíc zaznívá nespokojenost, že ODS není dostatečně vidět, že její vedení v čele s Martinem Kupkou nepřináší silná témata a strana působí spíše jako doplněk jiných opozičních sil. Sdílíte tyto výhrady?

Asi ano. Ódéeska nemá ani silná, ani středně silná, bohužel ani slabá témata. Působí tak nějak opatrně, technokraticky, bezzubě. Pokusy o silná a kritická prohlášení vidíme pouze na sociálních sítích, jako by se ta strana bála sama sebe. Často působí dojmem, že jen reaguje na ostatní, místo aby sama určovala tón debaty. A to je na stranu, která bývala dominantní silou české pravice, prostě málo. No a další opoziční síly, tedy bývalí koaliční partneři SPOLU se snaží urvat co se dá a někdejší partnerství je pryč. ODS už není ani nejsilnější opoziční stranou, propadá se níž a níž.

Objevují se také názory, že se ODS v projektu SPOLU do určité míry „rozpustila“ a ztrácí vlastní identitu, zatímco menší partneři na spolupráci spíše vydělali. Je podle vás právě tohle jeden z hlavních problémů dnešní ODS?

Ano, navazujeme na to, co jsem řekl před chvílí. Myslím, že to je jeden z hlavních problémů. Projekt SPOLU mohl dávat smysl jako volební nástroj, ale dlouhodobě se podle mě ukazuje, že ODS v něm ztratila část vlastní identity. Přestala být sama za sebe tak čitelná, jako bývala. Menší partneři na tom mohli vydělat tím, že získali větší váhu, než jakou by měli samostatně. U ODS se ale čím dál víc stírá, kde vlastně začíná její vlastní politika a kde už jen spravuje kompromis. A pravicová strana bez jasné identity přestává být nositelem směru a stává se jen značkou. A to je podle mě problém i pro voliče. Lidé potřebují vědět, co ta strana skutečně hájí, ne jen s kým zrovna stojí na pódiu.

Když se od celostátní politiky vrátíme zpátky k Brandýsu nad Labem a Staré Boleslavi – myslíte si, že tyto spory a změny uvnitř ODS se nějak promítly i do fungování radnice a rozhodování ve městě?

Chod radnice to neochromilo, ale podobné spory se vždycky promítnou do celkové atmosféry. O to víc jsem považoval za důležité držet věci v klidu a nenechat tyhle konflikty přenést do fungování města. Nestalo se vlastně nic zásadního, pouze jsem odešel z ODS. Nic víc, nic míň. Země se točí dál a radnice zůstala funkční.

A čistě z pohledu města: co považujete za největší problém Brandýsa a Staré Boleslavi, který by měl váš nástupce řešit jako první?

Největší problém Brandýsa nad Labem–Staré Boleslavi je podle mě jednoduchý: město roste rychleji, než se stíhá přizpůsobovat jeho infrastruktura. Týká se to dopravy, veřejného prostoru i technických kapacit. To jsou věci, které lidé reálně denně vnímají. Proto je klíčové, aby se energie vedení města soustředila právě tam – ne dovnitř politiky, ale ven k řešení konkrétních problémů, což si myslím, že současnému vedení města jde velmi dobře. A to je podle mě i hlavní úkol každého dalšího vedení města: zrychlit schopnost města reagovat na svůj vlastní růst.