Na Žofínském fóru se prezident Miloš Zeman soustředil na pět témat: nezaměstnanost, státní rozpočet, investiční projekty, proexportní politiku a energetiku. V úvodu v souvislosti s 650 tisíci nezaměstnanými upozornil na to, že se musíme vzdát iluzí o aktivní politice zaměstnanosti. „Pasivní, aniž to myslím nějak pejorativně, politika zaměstnanosti musí odstranit děsivé drábkovské experimenty a vrátit na úřady práce potřebnou komunikaci s klienty a také obnovit lepší spolupráci s podniky, které mnohdy nehlásí volná místa,“ upozornil Miloš Zeman s tím, že skutečnou politikou zaměstnanosti jsou investice.

Dále se pak věnoval státnímu rozpočtu a zmínil loňský výsledek, kdy byl schodek 80 miliard místo plánovaných 100 miliard korun. Primárním důvodem nižšího schodku byl pokles investic o deset procent. „Ptejme se, zda to není příliš velká cena za snížení schodku,“ vybídl prezident a doporučil, abychom věnovali pozornost tomu, zda vyšší požadavky rezortů na státní rozpočet příštího roku jsou dány jejich investiční aktivitou, nebo snahou nafouknout provozní výdaje. „Považuji za nebezpečné, aby se investice staly otloukánkem státního rozpočtu,“ varoval Miloš Zeman.

Pro politiky nejsou dlouhodobé investice výhodné

V úvodu části o investicích poděkoval skupině vědců, kteří podpořili výstavbu vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe. Pochválil našeho severního souseda, Polsko, že má k výstavbě pozitivní postoj, ale postěžoval si, že na mezinárodní scéně se setkává s údivem, proč o tuto výstavbu usilujeme, když jsme ji sami – konkrétně Topolánkova vláda – vyřadili z plánu transevropských sítí.