Co blázníte, poučoval Zeman na důležitém fóru. A zdůraznil svou bitvu s knížetem

29.04.2014 14:30

Prezident Miloš Zeman ve svém vystoupení na Žofínském fóru upozornil na to, že skutečnou politikou zaměstnanosti jsou investice a na pomoc 650 tisícům nezaměstnaných je především třeba na úřadech práce zlepšit komunikaci s klienty a odstranit děsivé drábkovské experimenty. Zdůraznil také mimořádný význam velvyslanců pro exportní politiku a varoval před tím, aby se v připravovaném státním rozpočtu nestaly investice otloukánkem.

Co blázníte, poučoval Zeman na důležitém fóru. A zdůraznil svou bitvu s knížetem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman

Na Žofínském fóru se prezident Miloš Zeman soustředil na pět témat: nezaměstnanost, státní rozpočet, investiční projekty, proexportní politiku a energetiku. V úvodu v souvislosti s 650 tisíci nezaměstnanými upozornil na to, že se musíme vzdát iluzí o aktivní politice zaměstnanosti. „Pasivní, aniž to myslím nějak pejorativně, politika zaměstnanosti musí odstranit děsivé drábkovské experimenty a vrátit na úřady práce potřebnou komunikaci s klienty a také obnovit lepší spolupráci s podniky, které mnohdy nehlásí volná místa,“ upozornil Miloš Zeman s tím, že skutečnou politikou zaměstnanosti jsou investice.

Dále se pak věnoval státnímu rozpočtu a zmínil loňský výsledek, kdy byl schodek 80 miliard místo plánovaných 100 miliard korun. Primárním důvodem nižšího schodku byl pokles investic o deset procent. „Ptejme se, zda to není příliš velká cena za snížení schodku,“ vybídl prezident a doporučil, abychom věnovali pozornost tomu, zda vyšší požadavky rezortů na státní rozpočet příštího roku jsou dány jejich investiční aktivitou, nebo snahou nafouknout provozní výdaje. „Považuji za nebezpečné, aby se investice staly otloukánkem státního rozpočtu,“ varoval Miloš Zeman.

Pro politiky nejsou dlouhodobé investice výhodné

V úvodu části o investicích poděkoval skupině vědců, kteří podpořili výstavbu vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe. Pochválil našeho severního souseda, Polsko, že má k výstavbě pozitivní postoj, ale postěžoval si, že na mezinárodní scéně se setkává s údivem, proč o tuto výstavbu usilujeme, když jsme ji sami – konkrétně Topolánkova vláda – vyřadili z plánu transevropských sítí.

S investicemi je to podle prezidenta těžké i proto, že existuje efekt čtyři a čtyřicet. Ta čtyřka znamená volební období a tedy horizont politiků, kteří nemají zájem dívat se dál do budoucnosti. Ta čtyřicítka naopak představuje dobu, po kterou minimálně prospívají dlouhodobé projekty. Až patnáct let může trvat jejich výstavba a minimálně pětadvacet let fungují, ale jejich životnost je zpravidla možné prodlužovat.

V proexportní politice nelze pomíjet roli velvyslanců

Když se Miloš Zeman zabýval proexportní politikou, neopomněl zkritizovat Českou proexportní banku a pojišťovnu EGAP. „Vedle těchto málo efektivních institucí nejsou ani tak důležití prezidenti, premiéři či ministři, kteří vyjedou do zahraničí s početnou delegací podnikatelů. Ale kdo má velký význam pro exportní politiku, jsou velvyslanci,“ zdůraznil prezident.

Připomněl svoji bitvu s tehdejším ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem, kterou média zplošťovala pouze na dvě osoby. „Ale jednalo se o to, zda velvyslanec má, či nemá mít ekonomickou kvalifikaci. Musí znát místní trh, dominanty, mít kontakty. Nemůžeme pomíjet roli velvyslanců v proexportní politice a sledovat věčnou válku mezi ekonomy a kariérními diplomaty. Ti druzí nám žádnou proexportní politiku neudělají,“ prohlásil Miloš Zeman.

Pro střední Evropu nemůže být událost ve Fukušimě hrozbou

V závěru se věnoval energetice a především změně v jejím nahlížení, ke které došlo u našich západních sousedů, ve Spolkové republice Německo, která znamená odchod od jaderné energetiky. „Říkal mi jeden z největších expertů na energetiku, zda jsme se ve střední Evropě nezbláznili. Vždyť Fukušima nebyla zničena kvůli zemětřesení, ale kvůli tsunami, které tam přišlo po sto čtyřiceti letech. Ve střední Evropě nemáte ani zemětřesení, ani tsunami, tak co blázníte,“ popsal český prezident údiv nad krokem, jímž Spolková republika Německo zavrhla jaderné elektrárny.

O sobě pak prohlásil, že je příznivcem energetického mixu, ale odpůrcem dotovaných obnovitelných zdrojů. „Jsem jednoznačným odpůrcem úsilí Evropské unie o maximalizaci podílu obnovitelných zdrojů v naší energetické bilanci. Jsem příznivcem snižování podílu kysličníku uhličitého v ovzduší a tomu napomáhá i atomová energetika. Česká republika by měla prosazovat své obchodní zájmy, aniž by přestala být pevnou součástí Evropské unie, jak je mottem letošního Žofínského fóra. Nesmíme přitom ale být eurohujery, ale tím, kdo dokáže hájit své zájmy,“ uzavřel prezident Miloš Zeman své vystoupení.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Populismus?

Dobrý den, proč s návrhem na snížení platu přicházíte až teď před volbami? A jestli vám přijde vysoký, což nerozporuji, zajímalo by mě, co s tak vysokým platem děláte vy? Dáváte třeba část na dobročinné účely, jako to třeba dělal prezident Zeman? A ještě jedna věc, není plýtvání penězi celý chod EU,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zapomeňte, nebudeme se o tom bavit.“ Mrazivá dohra covidu. Žaloba do Haagu a pak...

15:58 „Zapomeňte, nebudeme se o tom bavit.“ Mrazivá dohra covidu. Žaloba do Haagu a pak...

Co říkají lidé o vakcinaci? Jedná se o zločiny na lidskosti? Kdo vyvolal covid? Kdo z toho udělal ce…