Projděme si seznam osobnosti, na které bychom měli být hrdi. A ruku na srdce – kdo z laiků o nich slyšel, četl jejich díla nebo je viděl v médiích?
Osmdesátníci v plné síle
Na covid-19 zemřel ve věku 83 let 25. října profesor RNDr. Zlatko Kvaček, DrSc. Dlouholetý pracovník Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity v Praze. Světová kapacita v paleontologii, specialista na třetihorní floru. Jeho výzkum zasáhl jak Slovensko, tak i USA, ale také třeba Špicberky, Bosnu, Maďarsko, Skotsko nebo Německo. Byl členem celé řady společností, publikoval v mnoha odborných i populárních časopisech. Neobyčejně produktivní, ale přitom skromný člověk s permanentní dobrou náladou.
Prof. Kvaček rukou Arnošta Hanáka
Další mimořádná osobnost, emeritní profesor RNDr. Zdeněk Pertold, CSc. zasvětil celý svůj plodný život ložiskové geologii. Špičkový odborník na rudná ložiska zemřel v požehnaných 87 letech, 26. října. Byl členem mnoha českých i zahraničních odborných společností, s mimořádnými a cennými kontakty na Slovensku, ve Francii či v Kanadě.
Prof. Pertold rukou Arnošta Hanáka
Vzpomínka žáka – docenta na docenty….
Náš spolupracovník, významný geolog a přírodovědec RNDr. Václav Ziegler, CSc, na něj vzpomíná takto: „Z dávné a téměř zasuté minulosti se mi vybavuje jedna úsměvná vzpomínka, a to když jsem byl jako student účasten povinnému důlnímu mapování. Odehrávalo se nedaleko krásného slovenského města Rožňavy a já tehdy už jsem měl za sebou praxi s mapováním v příbramských dolech. Součástí mapovacího kurzu ovšem byly také exkurze do širokého okolí Rožňavy a na závěr cesta po Slovensku, což jsme my, studenti, kvitovali s velkým uspokojením. Nu, a na tomto kurzu jsem se blíže s budoucím panem profesorem seznámil, neboť on byl, coby odborný asistent vedoucí naší skupiny. S mapováním nebyly problémy, to jsme v pohodě zvládli. A exkurze? Byly zkrátka báječné. Dokonce jsme zavítali i na Spišský hrad. Prohlédli jsme si ho a pak byl odborný výklad o travertinu, na kterém ten hrad stojí a z něhož je částečně i vystavěn, o tom jak vzniká, jak se těží a co se z něho dělá. Ten držel vedoucí našeho kurzu, již tehdy významný znalec rudních i nerudních ložisek. A my všichni v tom horku poslouchali. Většina z nás si neslušně sedla, neboť jsme byli uondáni vedrem a žízní a po očku jsme pozorovali přednášejícího i ostatní pány asistenty. Výklad dospěl i k tomu, že v travertinu se v nedalekých Gánovcích našel výlitek mozkovny neandrtálce, když tu se na nás, paleontology, obrátil přednášející pan docent a zeptal se, zdali my, „prašiví paleontologové“, víme, kdo ho našel.
Svět nám závidí právě tyto lidi
V závěru srpna nás opustili další dva špičkoví odborníci, které bohužel veřejnost příliš nezná. Docent RNDr. Vojen Ložek, DrSc, zemřel v motolské nemocnici ve věku krásných 95 let. Jeden z nejvýznamnějších českých přírodovědců, vědec skutečně světového významu, vůdčí postava evropské malakologie (věda zabývající se plži, hlemýždi, suchozemskými i mořskými lasturami), zakladatel moderního integrovaného výzkumu čtvrtohor. To nebylo všechno – zabýval se rovněž pedologií, botanikou, geografií, speleologií, byl mimořádný znalec české a slovenské krajiny. Autor téměř 4000 vědeckých publikací, článků, včetně několika desítek knih a obřích monografií. Čestný člen Philosophical Society of Cambridge, nositel zlaté medaile Albrechta Pencka za světové zásluhy o poznání čtvrtohor, medaile Gregora Mendela za zásluhy o rozvoj biologických věd, nositel Purkyňovy ceny za vědeckou popularizaci a mnoho dalších. Je po něm pojmenováno několik několik druhů středoevropských mlžů.
Docent Vojen Ložek rukou Arnošta Hanáka
Náhoda, při které mrazí
Jako by to ani nebyla náhoda, ve stejné době, v rozdílu jen pár dní, zemřel jeho největší kamarád, o deset let mladší doc. RNDr. Jiří Kovanda, CSc. Smuteční obřad se konal jen o několik hodin později, než měl Vojen Ložek.
Jiří Kovanda byl významným paleontologem a geologem, který nám zanechal monumentální díla, nepřekonatelný odkaz, ze kterého vycházejí jeho další pokračovatelé a nástupci.
Věk je jen číslo, aneb stovka není bariéra…
A když poněkud odskočíme od geologie a paleontologie, nemůžeme nevzpomenout na světově uznávaného astronoma, docenta RNDr. Luboše Pereka, DrSc., dr.h.c., který nás opustil 17. září v neuvěřitelném věku 101 let. Emeritní vedoucí Úřadu POSN pro vesmírné záležitosti, bývalý šéf Astronomického ústavu ČSAV, po kterém byl pojmenován náš největší dalekohled ve hvězdárně v Ondřejově, na jehož existenci a instalaci má mimořádné zásluhy. Byl též generálním tajemníkem Mezinárodní astronomické unie.
Tito mimořádní lidé si určitě zaslouží naši pozornost a vzpomínku. Ti opravdu šířili povědomí o naší zemi po celém světě. Jim opravdu můžeme vzdát čest…
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
