New York Times se odvolávaly na informace od amerických činitelů a vládních představitelů východoevropských členů NATO. Spojené státy americké chtějí podle listu zastrašit možnou ruskou agresi ve východní Evropě. „Pentagon je připraven umístit bojové tanky, válečná vozidla pro podporu pěchoty a jiné těžké zbraně pro 5 000 amerických vojáků v Pobaltí a v zemích východní Evropy,“ napsali reportéři NYT.
Není důvod mít americké zbraně a vojáky na našem území
ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, co si o tom myslí. Někteří míní, že jde o provokaci USA, která bude jen eskalovat napětí, jiní zase namítají, že se pobaltským státům není co divit.
„Oficiálně nic ještě sděleno nebylo. Zřejmě jde také o reakci na zájem některých zemí východní Evropy posílit vlastní bezpečnost. Respektujeme tyto opakované žádosti z jejich strany. Nicméně v případě České republiky nevidím žádné vojenské důvody k umísťování základen či dalších vojáků na našem území. Měli bychom spíš doplnit stavy a plnit řádně závazky, které neseme jako členové aliance,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz ministr zahraničí a místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.
PhDr. Lubomír Zaorálek
„Je věcí států NATO, zda na svém území chtějí vojáky s materiálem jiných zemí NATO,“ reagoval vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
„Podle mých informací, jak jsem i s baltskými kolegy mluvil a tak dále, to přání vyšlo od baltských států, které potom, co Rusové vyvádějí na Ukrajině, mají své oprávněné obavy. Tudíž oni o to požádali a Američané tomu díkybohu vyhověli. Větší smysl to má, když to nebude jenom v těch státech na severu, ale bude to rozšířeno i dál. K tomu bychom měli příznivě přistupovat a říci si, co je vojensky nutné. Zajisté se to neobejde bez podpory z polské strany. O tom jsem přesvědčen. Uvidíme, jestli bude také nutné, abychom i my do toho vstoupili. To je na vojenské úvaze, já nejsem na vojenské záležitosti dostatečný odborník, abych mohl říct, zda to je prospěšné, či ne,“ řekl redakci předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.
„Vzhledem k ruské agresi na Ukrajině z této věci musíme vyvodit důsledky. Nemůžeme spoléhat, že mír, který existoval ve střední Evropě, v posledních desetiletích setrvá. Rozumíte? To je ten důvod. To je to blbý. Bohužel tím, jak Putin porušil všechny smlouvy a i tu slavnou budapešťskou, kterou se Ukrajina vzdala jaderných zbraní, teď už se nemůžeme na žádné slovo z Ruské federace spolehnout, dokud tam bude vládnout prezident Putin. Jak řekl, myslím, americký prezident Kennedy, vyjednávat je hezké, ale pro jistotu by měl mít člověk po ruce také velký klacek,“ dodal Schwarzenberg.
Karel Schwarzenberg
„Nemohu hodnotit spekulace zahraničního tisku. Že je však 25 let po pádu železné opony ruská hrozba stále aktuální, to nelze nevidět,“ odpověděl místopředseda Poslanecké sněmovny a úřadující předseda STAN Petr Gazdík.
Přinese to napětí a zbrojení
„Není to oficiální zpráva a bylo by dobré počkat na vysvětlení. Ale pokud to je pravda, podobné kroky by vedly k velkému zvýšení napětí. Co se týče rozmístění amerických vojáků ve státech východní Evropy, není řečeno, ve kterých, a jestliže v USA něco podobného plánují, jako členská země NATO bychom to měli vědět,“ míní předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch.
„Bojím se, že to přinese napětí a zbrojení,“ varuje místopředseda poslaneckého klubu ANO Bronislav Schwarz.
„Bylo by mimořádně neodpovědné, kdyby členské státy NATO nereagovaly na agresivní politiku Ruska a nebyly připraveny,“ sdělila místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová.
„Nejlepší obrana je útok, alespoň si myslím, že americká vláda takto uvažuje. Nepoučená z minulosti, nepoučená vlastně ani z přítomnosti. Mohu se jen domnívat, že jde o dlouhodobý plán, který má za cíl destabilizovat celou východní Evropu ve vztahu k Rusku. Je tu takový nepřítel? Poslední roky už zbystřily moje smysly a jsem zdrženlivý ke všem těmto výrokům. Náš region začíná být nestabilní i vzhledem k migračním problémům. Komu to všechno má posloužit a proč? Máme být tím zachráněným, nebo máme být obětním beránkem? Netuším, ale výroky americké administrativy mne nenechávají klidným,“ říká místopředseda poslaneckého klubu Úsvitu Petr Adam.
Psali jsme:
Američané chtějí dokázat, že jsou největším agresorem na světě
„Myslím, že v tomto případě jde o ryze účelovou eskalaci opětovně se probouzející studenoválečnické strategie, která má za cíl ukázat zejména ekonomickým soupeřům odhodlání hájit parciální americké zájmy za každou cenu. A to bohužel i za cenu vysokého rizika spuštění jaderného konfliktu, neboť snad každému je jasné, že v této době by se již nebojovalo právě konvenčními zbraněmi, které Američané nyní chtějí mimo svůj kontinent takto necitlivě a demonstrativně rozmísťovat,“ varuje poslanec KSČM Jiří Valenta.
„Vojensky je to bezvýznamné, podstatou tohoto kroku je zvýšit napětí – Američané doufají, že vyprovokují Rusy k něčemu podobnému, aby pak spustili hysterický pokřik, že Rusové mají někde také tanky. Stačí selský rozum a každý si umí spočítat, jak daleko od Ruska je americká armáda, a naopak jak daleko od USA je ruská armáda. Když ruský letoun pár kilometrů od svých hranic mine nad Černým mořem americkou stíhačku, tak se spustí pokřik, že to je ruská provokace. A já říkám, sakra, co tam ten Američan u hranic s Ruskem pohledává, vždyť to je zcela zjevná provokace ze strany NATO a USA. Představte si ten povyk, kdyby se ruská armáda takhle promenádovala na severu Mexika nebo na Kubě. Bohužel mediální svět buď zešílel, nebo je těžce uplácen. A bude hůř, proto se EU rozhodla zvýšit výdaje do protiruské propagandy. Ministr propagandy Goebbels musí v hrobě skákat radostí, jak se svět obrací přesně v jeho duchu,“ uvedl poslanec Tomio Okamura z hnutí Svoboda a přímá demokracie.
„Američané vidí, že strategie s Ukrajinou jim jaksi nevychází, že situaci tam destabilizuje Porošenko. Přesto se nevzdali touhy rozpoutat na území Evropy další válku, a zahrávat si tak s osudem lidstva a života na zemi vůbec. Možná také chtějí Američané dokázat, že to jsou skutečně oni, kdo je největším agresorem ve světě. Doufám, že vedení naší země nedopustí, abychom se jejich vojenskou základnou stali i my. Pokud ano, doufám, že tomu zabráníme my sami, občané. Spojené státy stále Rusko provokují a přibližují se k jeho hranicím. Stačí se jen podívat na mapu vojenských základen USA a Ruska. To jasně ukazuje, kdo buduje světové impérium a kdo chce ovládnout celý svět. Jsou to Američané a klidně i za cenu milionů mrtvých,“ říká senátor Jaroslav Doubrava.
Nová karibská krize?
„Prozatím nemám detailní informace, pouze se to má údajně týkat Polska a Litvy. Rozumím obavě některých členských zemí NATO a jejich snaze o posílení obranyschopnosti. Nicméně nemyslím si, že toto řešení vyřeší současné bezpečnostní problémy. Naše země s umístěním amerických vojáků na svém území nepočítá,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
„Vladimir Putin nám všem ukazuje, že je to bohužel nutné,“ reagoval místopředseda TOP 09 a poslanec Marek Ženíšek.
„Myslím si, že si Američané nebezpečně zahrávají a vyvolávají konflikty ve světě, jejichž důsledky ponese Evropa. Rozhodně to odmítám,“ uvedl poslankyně KSČM Zuzka Bebarová-Rujbrová.
„Je to potřebný začátek potvrzující odhodlání obrany. Bez ohledu na to, že si eskalaci nikdo nepřeje. Je to něco, co svého času neudělali Chamberlain s Daladierem pro nás. Kam to pak vedlo, všichni víme,“ domnívá se poslanec ANO Jiří Zlatuška.
„Pokud pobaltské státy mají obavu, je to v rámci aliance NATO v pořádku. Pokud si ale někdo myslí, že to zlepší situaci a podpoří uklidnění, tak to je omyl. Bude to taková obdoba kubánské krize z roku 1962,“ varuje poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.
„Je to správné rozhodnutí. Rus rozumí jedině síle. Uvidí-li Putin odhodlání NATO bránit Pobaltí, netroufne si zopakovat ukrajinský scénář,“ hodnotí zprávu poslanec TOP 09 Daniel Korte.
Psali jsme:
Se Spojenými státy na věčné časy a nikdy jinak!
„Myslím si, že pro přípravu tohoto kroku USA vykonaly maximum. Povede to jen k další eskalaci zbrojení, což je asi hlavním cílem vojensko-průmyslového komplexu. Svět je nepoučitelný,“ zlobí se poslanec KSČM Miroslav Opálka.
„Údajně má jít o projev spojenectví. Jakési novodobé bratrství ve zbrani. Ve vší úctě, omyl. Jde jen o další eskalaci napětí. Jako obvykle daleko od amerického území. A s ohledem na symbolické počty ve srovnání s ruskou armádou jen o další rozšíření základen v dalších vazalských státech. Je mi líto, i když v Pobaltí na to budou mít jiný názor. Možná však i další důkaz, že Majdan nebyl náhoda. Se Spojenými státy na věčné časy a nikdy jinak! Nerozborným bratrstvím ve zbrani uhájíme mír! I kdyby neměl zůstat kámen na kameni. Asi tam někam máme nakročeno. K tomu nám nedopomáhej Bůh, spíš nechť nás ochraňuje. Je to vše divné i proto, že jsme za éry pana prezidenta Havla tak rychle likvidovali zbrojovky i vlastní armádu. Je to přitom obrovský byznys. Jak vidno, byla to chyba. Nebo účel. Je třeba do obrany investovat. Ale jedině do vlastní suverénní armády. Cizí žoldnéři nás totiž ani poslouchat nebudou,“ upozorňuje poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
„Domnívám se, že pokud si evropské státy a Amerika skutečně přejí poklidné řešení sporů s ruskými protějšky, pak volí velmi špatnou metodu. Čím více bude amerických vojáků poblíž ruských hranic, tím více bude ruských vojáků u hranic s evropskými státy. Měli bychom se snažit odstoupit od předvádění vojenské síly a vrátit se k jednacímu stolu. Je stále mnoho toho, co nás spojuje. Globální problémy lidstva nevyřeší řinčení zbraní, ale mírová spolupráce,“ vysvětluje europoslankyně KSČM Kateřina Konečná.
„Vzhledem k ruským vojenským aktivitám v oblasti se obavám pobaltských států nedivím. Dát za této situace najevo připravenost NATO je v pořádku,“ soudí europoslanec KDU-ČSL Pavel Svoboda.
„Nemohu to posoudit – neznám zpravodajské zdroje New York Times. Patrně mají ke zmíněnému ministerstvu blíže než čeští poslanci,“ reagoval poslanec ANO Stanislav Berkovec.
„Vivat USA,“ reagoval na dotaz poslanec ČSSD Stanislav Huml.
Americká vláda zprávu nepotvrdila, ani nevyvrátila...
Vysoký představitel, který si přál zůstat v anonymitě, odmítl podle agentury Reuters zprávu amerického deníku The New York Times, který se odvolával na americké a spojenecké zdroje, podrobně komentovat.
Mluvčí Pentagonu Steve Warren uvedl, že v této otázce nebylo zatím nic rozhodnuto. „Armáda USA v posledních letech rozšířila rozmísťování zařízení pro výcvik s našimi spojenci v NATO a partnery. Armáda dále zvažuje nejlepší místo k umístění tohoto materiálu na základě konzultací se spojenci,“ řekl agentuře Reuters Warren.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
