Imunolog Jiří Šinkora v rozhovoru pro Deník N prohlásil, že se člověk mohl setkat s koronavirem a onemocnět, i když v těle nemá protilátky. Ty totiž mohly časem vymyzet, ale to neznamená, že se tělo nebude umět bránit.
Šinkora upozorňuje, že do těla se nevejde úplně všechno najednou, a člověka neohrožuje jen koronavirus, ale to prý neznamená, že by si ho tělo nepamatovalo, když už se s ním setkalo.
Vedle protilátek ale podle Šinkory hraje důležitou roli i bunečná imunita.
„Jde o T-lymfocyty, které pro představu přirovnávám ke klíčům, jež kontrolují jakési pomyslné zámky na každé buňce v lidském těle, a když najdou zámek, který do těla nepatří, ihned ho zlikvidují,“ uvedl imunolog.
Když lymfocyty narazí na cizí zámek nebo buňku bez zámku, likvidují ji. A pak se usadí třeba někde v uzlinách a vyčkávají, jestli se onen virus náhodou neobjeví znovu. A v oné vyčkávací fázi nemusí lékařské testy odhalit, že už člověk nemoc covid-19 prodělal.
„Problém je v tom, že SARS-CoV-2 je novinka. Pro dítě to problém není, protože si nový klíč vygeneruje v brzlíku. Staří lidé ale nemají pořád nové klíče, protože brzlík už pracuje méně nebo vůbec ne. Někdy se ale může stát, že v takovém případě mohou zaskočit klíče proti jiným koronavirům, které organismus potkal už dříve,“ rozvedl svou myšlenku pan doktor.
„ U mladších lidí někdy může dojít k reakci, které se říká cytokinová bouře, ta vzniká právě u lidí, kteří mají „příliš dobrou“ T-buněčnou imunitu. Když jsme mluvili o tom, že organismus okamžitě nelítostně zabíjí vše cizí – ono to zas tak okamžitě není. K dispozici je ještě celá řada kontrolních mechanismů, kterými se organismus ještě ujišťuje – hlavně při tom prvním setkání –, že nejde proti vlastním buňkám, protože když se jednou rozhodne, pak už není návratu. A někdy právě tyto kontrolní mechanismy mohou selhat a to pak může vést k situacím, že organismus je ničen vlastním imunitním systémem,“ pokračoval.
V další obranné linii si pak tělo vytváří protilátky, které virus obstoupí a nedovolí mu, aby tělu škodil. Tato odpověď lidského těla však prý zabere nějaký čas a virus má nějaký prostor na to, aby škodil. A tady má asistovat vakcína, která pomůže s tvorbou protilátek.
Pak je tu ale ještě jedna věc, evoluce při přípravě obrany na virus podle pana doktora nepočítala s globalizací a s tím, že se některé viry mohou šířit tak rychle a tak plošně.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
