NKÚ dnes uvedl, že jeho kontrola se týkala hospodaření Národní galerie, Národní knihovny a Národní technické knihovny v Praze v letech 2012 až 2014. Nejzávažnější nedostatky objevil u Národní galerie.
Galerie podle současného ředitele Jiřího Fajta kontrolu NKÚ vítá a vnímá ji jako šanci, jak se definitivně odříznout od minulosti. Nevyloučil, že padnou další trestní oznámení. Současně chystá reorganizaci, která by měla podobným problémům zabránit.
Zrzavého kresbu NG galerie zapůjčila s dalšími 16 kresbami na výstavu Praha 1990 do muzea v Amsterdamu v letech 1999 až 2000. „Po ukončení výstavy galerie podle dokumentů převzala kresbu od přepravní společnosti, po dvou letech ale zjistila, že jí kresba chybí,“ uvedl NKÚ. Trestní oznámení podala ale až po mnoha letech. Ve sbírkách se nenašel kromě tří desítek kreseb obraz, bronzová plastika a 978 sbírkových předmětů.
NKÚ galerii rovněž vyčetl, že po povodních v roce 2002 neprovedla inventuru sbírky umístěné v depozitáři Zbraslavského zámku, a neznala tak skutečný rozsah škod na sbírkových předmětech. V souvislosti s povodněmi nenašla 35 děl, převážně od sochaře Karla Dvořáka. Navíc o chybějících předmětech zástupci NG neinformovali policii, zjistil NKÚ.
Knížák odpovědnost za chybějící předměty odmítá
Ředitelem NG byl v letech 1999 až 2011 Milan Knížák, který odpovědnost za chybějící předměty odmítá. „Pokud vím, inventura skončila v roce 2012, kdy jsem dávno ředitelem nebyl. A tyto věci se dají hodnotit až po skončení inventury. Inventura u sbírky, která má 250.000 děl, je nesmírně obtížná a trvá roky. Takže za to já nezodpovídám,“ řekl dnes ČTK.
V květnu 2011 byl Knížák z čela NG odvolán a nahradil ho Vladimír Rösel. Ten ČTK řekl, že inventarizaci v roce 2012 až 2013 bylo obtížné stihnout, protože se objevila řada nových předpisů. „Národní galerie má zhruba 360.000 položek, každý rok přibývají stovky i tisíce kusů. Pokud něco ze sbírkového kmenu zmizí, musí se to řešit podle předpisů,“ uvedl.
Některé věci mají podle něj jedno inventární číslo, a pak se zjistí, že jde o soubor, který v sobě skrývá třeba deset předmětů. „A pak někdo přijde a udělá z toho deset kusů, a pak zase z toho někdo udělá jeden kus, a už jich devět chybí. Záleží na tom, jakým způsobem s tím pracují jednotliví ředitelé sbírek, v úvahu musíme vzít také různé restituce, kdy se soudními nařízeními vracelo spoustu děl. Mohlo se také stát, že se něco ze sbírky tímto způsobem odejmulo a nebylo to tam zaznamenáno,“ řekl. Ke konkrétní sbírce by se měl podle něj vyjádřit ředitel, který ji měl na starosti.
Nedostatky při zadávání veřejných zakázek
Současný šéf galerie Fajt, který se funkce ujal 1. července 2014, uvedl, že všechna zjištění NKÚ se vztahují na dobu předchozích vedení galerie. České televizi řekl, že odhalené problémy jsou důsledkem špatně nastaveného systému kontrol uvnitř NG.
Kontrola odhalila i nedostatky při zadávání veřejných zakázek. Národní technická knihovna i NG zadaly veřejné zakázky v hodnotě desítek miliony korun konkrétní firmě, bez otevřeného výběrového řízení. Jejich argumenty, proč zadali zakázku předem vybrané společnosti, NKÚ neuznal.
V případě Národní knihovny zaměstnanci používali služební vozidla pro soukromé cesty, pohonné hmoty platila knihovna. NKÚ to vyhodnotil jako porušení rozpočtové kázně za více než 42.000 korun a podal oznámení finančnímu úřadu. Knihovna uvedla, že zahájila nutné právní kroky. „Samozřejmě uhradíme v nejkratším možném termínu odvod za porušení rozpočtové kázně,“ uvedla Irena Maňáková z Národní knihovny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
