„Co si myslíte o záměru vlády řešit problém s nedostatkem lékařů tím, že vlastně vezme téměř kohokoliv? Proč se neřeší mnohem zásadnější problém, a to abychom si vychovali vlastní lékaře a ti pak neutíkali jinam, protože nebudou mít proč? Jaký má smysl si nechat naše zdravotníky utéct a pak problém lepit cizinci? Nic proti nim, ale přijde mi to celé postavené na hlavu. A vy jste měli možnost situaci změnit. Co jste udělali?“ zeptal se čtenář Gajdůškové.
Ta se však proti záměru vlády vymezila. „Záměr vlády vzít, jak říkáte, téměř kohokoliv do našich nemocnic, nepovažuji za dobrý. Naši lékaři mají velmi přísné podmínky na kvalifikaci. Stejné požadavky musíme mít na každého, kdo se má starat o naše pacienty,“ uvedla Gajdůšková.
Za Sobotkovy vlády byla podle jejích slov přijata dvě zásadní opatření, která měla i do budoucna zajistit dostatek českých lékařů a zdravotníků. „Postupně byly navyšovány platy lékařů i zdravotníků. Sestry u lůžka pak začaly dostávat mimořádný příplatek. Dále byly udělány dohody mezi ministry zdravotnictví a školství a posíleny finance na studia medicíny, tak aby bylo možné kapacity lékařských fakult navýšit. Byly zavedeny příplatky a dotace na zřízení ordinace pro lékaře v regionech, kde je lékařů nedostatek. Tato opatření, jak se zdá, už přinášejí efekty. Podle ankety mezi mediky většina z nich chce zůstat pracovat doma, tedy v ČR,“ zmínila současná poslankyně. Ona sama ještě lobbuje za posílení kompetencí obvodních lékařů a zajištění pohotovostních služeb, které odlehčí nemocnicím.
„Jak lékaři, tak hlavně sestry potřebují mít možnost načerpat sil, aby se dokázali na pacienty dál usmívat a laskavě se o ně starat. Můj návrh je přiznat zdravotníkům dodatkovou dovolenou, případně benefity např. v rehabilitaci nebo lázeňství, pro stabilizaci nabídnout bydlení,“ dodala.
PaedDr. Alena Gajdůšková
Další dotaz směřoval k zákazu kouření. „Pokud mi vadí kouř, tak přece nejdu pracovat do hospody, kde se kouří ostošest. Vždyť jsou přece i jiné možnosti. Takhle nutíte dýchat kouř majitele bytů sousedících s hospodou, protože jim kouří lidé pod okny. To vám nevadí? A co mně nejvíc vadí, je fakt, proč by si majitel hospody nemohl sám rozhodnout, zda se bude v hospodě kouřit, co se tam bude podávat za pití, jídlo… Můžete mi to vysvětlit? Zde nedochází k omezení práv?“ zeptal se další ze čtenářů.
„Že se tvoří hloučky kuřáků před hospodami, mi vadí. Nejen proto, že pak kouř jde do bytů, které jsou nad tím, ale i proto, že takový kuřácký hlouček není zrovna dobrým příkladem mladým a dětem. Taková skupina s cigaretami a alkoholem dokáže být také agresivní vůči těm, kteří jdou kolem,“ poznamenala vlastní zkušenost Gajdůšková.
„Proto jsem také podepsala návrh na zřízení kuřáren uvnitř restaurací. Nemyslím si ale, že bychom se jinak měli vracet k povolení kouření. Jde o zdraví. Už za tu krátkou dobu se ukázalo, že se snížil počet kuřáků i počet zemřelých v důsledku kouření. Takže rozhodnutí zakázat kouření v restauracích obecně bylo správné,“ dodala sociálnědemokratická poslankyně.
A jak se Gajdůšková vyjádřila k dotazu týkajícímu se církevních restitucí? „V programu ČSSD byla korekce církevních restitucí a vy jste byla v jakési komisi či orgánu, který po volbách dospěl k názoru, že se s těmi restitucemi nebude hýbat, neboť to nelze. To jste nevěděli před volbami, či jste s voličstvem hráli habaďúru? A co hrajete teď?“ zeptal se čtenář.
„Máte mylnou informaci. Expertní skupina k církevním restitucím, kterou jsem po volbách vedla jako místopředsedkyně ČSSD, se snažila o dvě věci. Zaprvé prokázat, že jestliže to pravicová vláda postavila jako restituce, tak to nebylo ve výšce náhrad spravedlivé vůči všem ostatním restituentům. Zadruhé na tomto základě dosáhnout jednáním s církvemi o narovnání tohoto stavu. Církve odmítly jakékoliv debaty o možném snížení výplat restitucí a tvrdily, že to vlastně nejsou restituce, ale vůle státu byla nejen vrátit jejich majetek, ale také je odškodnit,“ podotkla Gajdůšková. Podle ní bohužel premiér Petr Nečas ještě v posledních dnech své vlády dokázal podepsat smlouvy s jednotlivými církvemi.
Celé otázky a odpovědi Aleny Gajdůškové najdete ZDE
„Zákon se dá změnit. Smlouvy v právním státě jsou ale měnitelné obtížně, pokud nemají v sobě možnost výpovědi. A to Nečasovy smlouvy nemají. Církve pak argumentovaly, že finance, které dostávají, věnují charitě, vzdělávání, do sociálních služeb a zdravotnictví. Dosáhli jsme příslibu a bylo v záznamu z jednání, že tedy budou zveřejňovat výroční zprávy, ze kterých bude zřejmé, jak tyto peníze společnosti slouží. K tomu jsem nechala připravit a v Senátu s kolegy předložila návrh zákona. Ten však v Senátu, když už jsem u toho nebyla, nebyl schválen. Vznikl pak také monitorovací výbor pro církevní restituce, složený z příslušných ministrů, který dál věci řešil,“ dodala Gajdůšková se slovy, že co se děje v celé záležitosti nyní, neví.
Církevní restituce ji podle jejího mínění stály mandát senátora. „Odcházela jsem z místa první místopředsedkyně Senátu, tedy nejvyšší ústavní pozice, na které byla v té době žena. Tuto pozici jsem ztratila nejen já osobně, ale i ČSSD a Zlínský kraj. To mne mrzelo. Nicméně díky tomu, že jsme ta jednání na téma církevní restituce vedli mimo jednání o vzniku vlády, vznikla velmi rychle Sobotkova vláda a naše země zažila čtyři roky nebývalé prosperity. Pomohlo se mnoha lidem, zejména všem oblastem veřejných služeb. Za to jsem ráda zaplatila a udělala bych to znovu,“ zakončila.
Psali jsme:
autor: vef
