Už v minulém roce upozorňoval Tomáš Kňourek ve svých mediálních hodnoceních pro ParlamentníListy.cz, že za největší problém současné žurnalistiky považuje licoměrnost. „Nic se od té doby nezměnilo, naopak. Používání dvojího metru samozřejmě není otázka aktuální, bylo tomu tak v určité míře vždy. Nicméně v dnešní době mají mainstreamoví žurnalisté ‚smůlu‘ v tom, že zrcadlo jim nastavuje zatím nejsilnější soupeř. A tím jsou alternativní média a sociální sítě,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz místopředseda Rady Českého rozhlasu Tomáš Kňourek a zmíněnou licoměrnost ilustruje na konkrétním příkladu.
„V Newsroomu jsme se před několika týdny zabývali jistým Adamem Černým, šéfem Syndikátu novinářů České republiky a spolupracovníkem Hospodářských novin, vydávaných tunelářem. Tehdy jsem reagoval na jeho nehorázný článek týkající se kauzy pana redaktora Kroupy a jejího projednávání na veřejném zasedání Rady Českého rozhlasu. Pan Černý byl tehdy usvědčen z několika účelových lživých tvrzení s mým dodatkem, že se není čemu divit, protože ryba smrdí od hlavy. K úžasu všech členů rozhlasové rady třeba oznámil, že na jednání nebyl přítomen ředitel zpravodajství Jan Pokorný, a nemohl se tak vyjádřit. Přitom celou dobu seděl proti nám. Kdo to vládci syndiků nakukal, dodnes není známo. Neomluvil se a jede dál,“ poznamenává publicista.
Není možné si něco myslet jako občan a něco jiného jako radní
Zaregistroval, že mu v nedávném rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Adam Černý takřka s otcovskou láskou mezi řádky vzkazuje, aby si dával pozor. Konkrétně jde o tuto část Černého vyjádření: „Všiml jsem si, že místopředseda Rady Českého rozhlasu opakovaně ve svém pravidelném sloupku vyjadřoval názory na to, co by v rozhlase mělo být. On má právo na svůj názor, ale je místopředseda rady, takže by se pro pořádek slušelo říci, že to je jeho osobní názor jako občana, nikoli názor celé rady. To je docela běžné, že když je někdo v nějaké funkci, měl by oddělovat úřad od toho, co dělá.“
Jako polepšený hříšník „pro pořádek“ Adamu Černému vzkazuje, že tato rubrika se jmenuje NEWSROOM TOMÁŠE KŇOURKA, a nikoli NEWSROOM RADY ČESKÉHO ROZHLASU. „Kdo v tom nevidí rozdíl, patří pod kuratelu docenta Chocholouška. Zadruhé nechci rozdělovat své občanství a funkci radního, pokud to neodporuje zákonu. Pokud si jako občan myslím, že je pan Černý usvědčený lhář, budu si to myslet i jako člen rady. Pokud si jako občan myslím, že Český rozhlas či kdokoli jiný dělá něco blbě, budu si to zkrátka myslet i jako radní. Kdybych to nedělal, k Chocholouškovi bych asi zamířil sám,“ vysvětluje Tomáš Kňourek.
Nad sprostými komentáři radního ČT se šéf syndikátu nepohoršuje
Nepřekvapuje ho, že předsedovi Syndikátu novinářů vůbec nevadí sprosté komentáře nejmenovaného člena Rady České televize, který se v ranku své nestrannosti nerozpakuje urážet prezidenta, poslance nebo zkrátka kohokoli, kdo se mu svým názorem protiví. „Neměl by mu taky dát pár dobrých upřímných rad? Tím se zase vracíme k již zmíněné licoměrnosti. A na chvilku u ní zůstaňme. Mediální éter posledních dní ovládla minulost poslance KSČM Zdeňka Ondráčka. To je zcela přirozené, nic proti tomu nenamítám, mlácení lidí není zrovna obdivuhodná kratochvíle. K tomu se mi ale najednou vybavily loňské události v Katalánsku,“ přiznává radní.
Psali jsme:
To madridská „demokratická“ vláda nechala brutálně zbušit stovky voličů, kteří spáchali těžký zločin tím, že chtěli rozhodnout o své budoucnosti. „Pamatuji, že tehdy se začaly první informace a snímky z této nechutnosti objevovat na takzvaných dezinformačních webech. Mainstream následně pochopil, že průšvih je na ututlání příliš velký, a tak musel i on s kůží na trh. Po několika dnech se ale na vše zapomnělo, katalánský premiér prchl do bruselského exilu a madridský premiér v pohodě vládne dál. Prostě normálka. Nic se nestalo, nic se neřeší, nic se nepřipomíná. Politici násilí jen vágně odsoudili, težkooděnci možná dostali prémie či vyznamenání a čekají na další příležitost se vyřádit,“ myslí si Tomáš Kňourek.
Třicet let starý obušek vadí, ale nehorázná kauza Bakalovy cenzury ne
Mluví o tom proto, že organizátoři protestů proti poslanci Ondráčkovi přišli s tímto prohlášením: „Chceme nadále žít v politickém systému, který nelegitimizuje usměrňování společnosti obušky a represí, ale naopak lidem umožňuje podepsat se pod své demokratické přesvědčení a ovlivňovat veřejné dění bez použití násilí, silou svého názoru.“ „Ale kde byli, když v Barceloně tekla krev? Proč nejen oni, ale i novináři nepřišli s výzvou, že nechtějí být v Evropské unii se státem, který ‚legitimizuje usměrňování společnosti obušky a represí‘?“ podivuje se publicista.
A právě v tom spatřuje velké pokrytectví našich hlavních médiusů, a tím je snaha rozlišit komunistický a „liberálně-demokratický“ obušek. „Nemylme se, oba vypadají podobně, oběma to bolí stejně. Jedinou výhodou je, že jejich použití dokonale strhne všechny nejen mediální škrabošky daných režimů. Třicet let starý obušek vadí, ale aktuální, hlavní stokou úmyslně zazděná nehorázná kauza Bakalovy cenzury e-mailů je v cajku. Přitom právě cenzura patřila mezi nechutné praktiky minulého režimu a nynější nejen mediální klid kolem ní mě děsí,“ připomíná Tomáš Kňourek.
Časy Rudého práva a spol. už jsou definitivně zpět
Vrací se ale k tomu, o čem má Newsroom především být, tedy k praktickým ukázkám žurnalistické práce. „Evergreenem jsou protiruské výtvory, poslední dobou snad nebylo dne, aby Kreml zase něco neprovedl. Časy Rudého práva a spol. už jsou definitivně zpět, jen mají opačný azimut. V té souvislosti jsem vybral nádherný příklad fejku, kterému mainstream prostě nemohl odolat. Ještě ani nevychladl oheň zimní politické olympiády a už se objevila zpráva, že ruská rozvědka napadla počítače organizátorů. Nabourala se do několika set počítačů organizátorů zimních olympijských her v jihokorejském Pchjongčchangu, což napsal americký deník The Washington Post s odvoláním na dva zdroje z amerických zpravodajských služeb,“ konstatuje radní.
JUDr., PhDr., Zdeněk Ondráček, Ph.D.
„Jako nevěrohodnou jsem ji vyhodnotil na doporučení ‚lovců dezinformací‘, tímto jim na dálku děkuji. Vydali totiž několikabodový návod, který nám bezmozkům pomůže fejk odhalit. No a třetí odstavec říká: ‚Zkontrolujte, jestli článek cituje zdroje, a pokud ano, jestli jsou samy věrohodné. U českých dezinformačních webů se často stává, že odkazují na zahraniční zdroje, které jsou ale samy původci falešných zpráv, nebo jsou zprávy z nich pravdivé, ale český překlad je výrazně překrucuje.‘ Zaprvé jsem zkontroloval, zda článek ‚cituje zdroje a zda jsou věrohodné‘. Asi mi dáte za pravdu, že dva anonymní zdroje ze CIA požadavkům jaksi nevyhovují. Nebo si snad bláhově myslíte, že nejen v informační válce lze věřit tajným službám?“ ptá se Tomáš Kňourek.
Možná má Putin prsty i v debaklu neomarxistů v italských volbách
V návodu pro odhalování fake news se také píše, že se českým dezinformačním webům často stává, že odkazují na zahraniční zdroje, které jsou ale samy původci falešných zpráv. „Tady jsem naopak došel k názoru, že tomu tak bylo, z čehož logicky vyplývá, že servery jako Novinky.cz, Deník.cz a mnoho dalších samy sebe usvědčily jako dezinformátory. The Washington Post tuto falešnou zprávu jako její původce přinesl a české dezinformační weby ji převzaly. Nic složitého. Říkám si, jestli si ta antidezinformační eskadra zmíněným návodem nakonec nenakálela do vlastního hnízda. Už jen čekám, že Putin má prsty i v debaklu neomarxistů v italských volbách,“ směje se publicista.
Přiznává, že už dlouho mu neudělalo nic takovou radost, jako zvolení Petra Žantovského do Rady České tiskové kanceláře. „V tuto chvíli mě snad ani vhodnější kandidát nenapadá. Petr Žantovský je mimo jiné dlouholetým kritikem práce některých novinářů včetně těch z České televize. A ti mu to samozřejmě dávají náležitě sežrat, po jeho úspěchu dvojnásob. Kavčí hory si s novým radním za peníze koncesionářů pravidelně vyřizují účty, jak jsme již zvyklí, nikoli formou věcnou, ale tak oblíbeným nálepkováním, kádrováním a dehonestováním,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz místopředseda Rady Českého rozhlasu Tomáš Kňourek.
Novinky oprášily samozvance a ztroskotance z minulého režimu
Nemohlo mu ujít, že záchvaty zuřivosti v souvislosti s touto volbou mají i jiní. „Třeba dnes již zmíněný server Novinky.cz doplnil zprávu ČTK o vlastní ‚postřeh‘, že ‚Žantovský je jedním ze zakladatelů Krameriovy ceny pro nezávislou žurnalistiku, kterou po dva roky uděluje samozvaná Asociace nezávislých médií‘. Ach jo, zase ti samozvanci a ztroskotanci. Na závěr mu ještě připomíná hřích největší. ‚V poslední době publikuje především na serveru ParlamentníListy.cz, který Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra řadilo mezi média šířící dezinformace.‘ Tak se ptám, řadilo? Neměl by se někdo na vnitru zeptat, co se stalo?“ dodává publicista.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
