Co v první řadě očekáváte od evropských, tedy svých státníků?Anketa
Atmosféra ve studiu začala houstnout ve chvíli, kdy moderátorka pořadu Martina Kociánová připomněla Janu Čuříkovi, že v minulém díle říkal, že adaptace muslimů je ve Francii mnohonásobně lepší než ve Velké Británii a Benjamin Kuras že zase tvrdí opak. „Myslel jste to tedy ironicky?“ chtěla po arabistovi ujasnit, co si vlastně myslí.
„Samozřejmě si myslím, že informace, které podává pan Kuras o Velké Británii, jsou informace scestné (byť mu neberu jeho 40 let života ve Spojeném království). Vnímání muslimů je asi individualizovanou záležitostí a plně rozumím tomu, že u některých lidí dokáže tato velká komunita, pokud se vůbec komunitou dá nazvat, vzbuzovat obavy, strach. U některých zase vzbuzuje empatie a potřebu je pochopit a vnímat proces neúspěšné integrace. Věřím, že s panem Kurasem v tomto stojíme na opačných březích a pravda je někde uprostřed,“ odpověděl arabista.
Na jeho slova podrážděně zareagoval Kuras, když uvedl, že „pan Čuřík tady předvádí to, čemu se v Anglii říká: Nedovolit faktům, aby narušily ideu. Mě pobavil váš výklad zákonů šaría. Že to jsou drobnosti každodenního života. Četl jste zákony šaría? Kdybyste je četl, tak byste věděl, že podle nich muslim vládne nemuslimovi, žena má poloviční právo, muslim, který se obrátí na tu chybnou víru, podléhá trestu smrti. Četl jste to, nebo si jen tak vyprávíte, jak si smějí stříhat nehty a kterou nohou smějí chodit na záchod?“ obořil se na Čuříka.
Ten se Kurasovi snažil vysvětlit, že právo šaría v pravém slova smyslu neexistuje a že je třeba, abychom naše vrstevníky muslimy chápali podle jejich dnešního života a ne prostřednictvím čtrnáct set let starých textů. Publicista židovského vyznání mu na to odvětil, že právě chápe muslimy tak, jak se chovají dnes, přičemž způsob jejich chování ohrožuje všechna ostatní náboženství, ateismus i sekulární demokracii.
Chceme žít ve společnosti, kde si může banda pětadvacetiletých výrostků hrát na džihádisty?
Moderátorka Martina Kociánová na základě jejich sporu tedy chtěla vědět, podle čeho by se měl posluchač sledující současné dění ve vztahu k islámu orientovat.
„Já bych na to měl velmi jednoduchou odpověď. Posluchač by se měl zamyslet, v jaké zemi chtějí žít. My máme to štěstí, že žijeme v západní demokracii, kde máme, zaplať pánbůh, ten multikulturalismus. S výsledky, jak už několik politiků samo přiznalo, které nám nevycházejí. Nebo také můžeme žít v systému, kde si může banda 25letých výrostků zahrát na Mohameda a Abú Bakra a Alího, nevím, jak se všichni džihádiské jmenovali… Obsadit zemi, vyvraždit nebo vyhnat všechny křesťany, vyhodit do povětří všechny šíitské mešity, ukrást všechen jejich majetek. Chceme my žít v této společnosti nebo nechceme?“ zamýšlel se Kuras a následně si i sám odpověděl.
„A pokud chceme žít v naší západní civilizaci, která vznikla díky určitým kořenům antickým, biblickým, renesančním a osvícenským, tak si musíme říct, dobře, pokud tady chtějí muslimové s námi žít, musí se přizpůsobit těmto pravidlům, pěstovat si náboženskou verzi uctívání Boha a musí se vzdát džihádu (což znamená ovládnutí světa a ovládnutí jinověrců) a zákonu šaría, které jsou v absolutním rozporu se všemi ústavami západní Evropy a s lidskými právy. To řešení je jednoduché. Já nevím, jak by si to pan Čuřík jinak představoval,“ prezentoval svůj pohled na věc.
Mluvíte jako nacista
Čuříkova reakce definitivně odpálila emoce doutnající v Benjaminu Kurasovi. Arabista totiž uvedl, že si o víkendu procházel citace československého tisku z roku 1938, které jsou k dispozici na stránkách věnovaných holokaustu, a podotkl, že ho úplně fascinuje, jaká podobná slova pronáší Kuras – židovský konvertita.
„Toto je neuvěřitelná debata. Vy jste darebák. Že se nestydíte, člověče. Já se snažím bránit demokracii proti nejtotalitnější a nejvražednější ideologii, která v současné době existuje a tento pán mě nařkne, že mluvím jako nacista…“ rozčiloval se Kuras a zvedal se k odchodu.
Moderátorka Martina Kociánová se snažila situaci na poslední chvíli zachránit, leč neúspěšně. „Milí posluchači, za více než 20 let, co jsem v médiích, se mi nestalo, abych uprostřed rozhovoru zůstala ve studiu sama,“ byla nakonec nucena konstatovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
