„Je to nepochybně další příznivá zpráva, kterou ocení světové finanční trhy i ratingové agentury a která by se měla promítnout dalším zlepšením ratingové pozice České republiky. Zvyšuje se také pravděpodobnost, že česká vláda by opravdu mohla v roce 2017 vykazovat vyrovnané hospodaření,“ uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. Tuzemské veřejné finance tak bez problémů podle něj splňují klíčová maastrichtská kritéria. Deficit sektoru vládních institucí v poměru k HDP je výrazně nižší, než je limitní hodnota tří procent. Dluh pak musí být pod 60 procenty HDP.

„Meziroční růst celkových výdajů sektoru vládních institucí dosáhl 4,6 procenta, zatímco příjmy sektoru vzrostly o výrazných 8,5 procenta,“ uvádí zpráva ČSÚ. Nejsilnější meziroční růst byl na příjmové straně zaznamenán u investičních dotací přijatých ze zahraničí, daní z výroby a dovozu a sociálních příspěvků.

Na výdajové straně nejvíc vzrostly investiční výdaje, a to o 30 procent. „Výraznější meziroční růst byl zaznamenán také u náhrad zaměstnancům, v oblasti mezivstupů a sociálních dávek,“ doplňují statistici. V souladu s vývojem na finančních trzích loni navíc meziročně klesly úrokové náklady.