Dějiny Běloruska knižně. Své místo našel vedle Lukašenka i Jan Žižka

16.07.2021 13:20 | Bleskově

Běloruský historik Hienadź Sahanovič, přednášející na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze Alena Marková a profesor Běloruské státní ekonomické univerzity Zachar Šybieka stojí za novým, rozšířeným a přepracovaným vydáním Dějin Běloruska (NLN, 2021). ParlamentníListy.cz měly možnost strhující knihou listovat.

Dějiny Běloruska knižně. Své místo našel vedle Lukašenka i Jan Žižka
Foto: Hans Štembera
Popisek: Společně za Bělorusko. Běloruská opoziční prezidentská kandidátka Svjatlana Cichanouská zavítala do Prahy

Nejnovější vydání Dějin Běloruska seznamuje čtenáře s aktuálními poznatky z oblasti starších i současných běloruských dějin. Zachycuje vývoj od dob Velkoknížectví litevského přes období Rzeczpospolité až do anexe běloruských území ruskou říší v 18. století. Zvláštní pozornost je věnována novodobým a současným dějinám 19. až 21. století: procesy formování současného běloruského národa a zrod běloruské státnosti na začátku 20. století, průběh druhé světové války, kolaboranství i partyzánské hnutí, a konečně období znovuzískání nezávislosti v roce 1991 a další politický vývoj.

Kniha je rozdělena do čtyř kapitol. První se zabývá obdobím do 18. století, následuje etapa takzvaného dlouhého 19. století. Třetí část se zabývá lety 1914 - 1945, zejména boji mezi Ruskem a Polskem o vliv nad zemí. Závěrečná část shrnuje etapu po konci 2. světové války dodnes.

Úplný závěr pak připomíná vztah České republiky k posledním prezidentským volbám a politické situaci v zemi Alexandra Lukašenka. Ty byly řadou pozorovatelů zpochybněny a tamní hlava státu obviněna z široké manipulace volebními výsledky.

Součástí další z excelentní řady "dějin" jsou dodatky; chronologický přehled významných událostí, přehled panovníků, doporučená literatura a seznam map spolu s rejstříkem. Na třech stovkách stran v typické grafické úpravě nakladatele najde čtenář i širokou škálu fotografií: budovu kina Poběda, Mirský zámek, masové protesty po srpnových volbách 2020 anebo náhled obálky týdeníku Naša niva z kraje dvacátého století.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tomáš A. Nový

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…