Verhofstadt se ve svém diskusním příspěvku na mezinárodní konferenci „Výzvy pro Evropu“, kterou uspořádal Institut pro politiku a společnost, nejprve vydal po proudu času, když vzpomenul na propagátory evropského federalismu, italského komunistického politika Altiera Spinelliho a dvojnásobného britského premiéra Winstona Churchilla, kteří společně s ostatními otci zakladateli Evropské unie razili myšlenku nadnárodní Evropy, neboť si po zkušenostech z druhé světové války jasně uvědomovali nebezpečí plynoucí z rozděleného kontinentu.
Jejich ideje se zkraje padesátých let zhmotnily v Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), z něhož se postupným vývojem stala dnešní Evropská unie. Verhofstadt poukázal na to, že již v první zakládající smlouvě ESUA, o níž napsal knihu, byly přítomny mechanismy umožňující společnou obranu i vytvoření politické Unie. Tato smlouva však kvůli francouzskému ne nevstoupila nikdy v platnost a z následujících smluv mechanismy umožňující společnou obranu evropského společenství vypadly. Nyní bychom se k nim ovšem podle politikova názoru měli vrátit. „Kdyby byly realizovány původní návrhy otců zakladatelů, dokázali bychom řešit hlavní výzvy, jimž dnes Evropa čelí,“ prohlásil Verhofstadt a sklidil za to potlesk přítomných.
„Potřebujeme jít cestou nadnárodní Evropy. Což neznamená, že zmizí národní státy nebo země jako takové, ale znamená to, že budeme mít systém, v němž národní státy budou společně v nadnárodním rámci, abychom se mohli lépe bránit, nebo lépe, bránit naše zájmy celosvětově. A současně se vyhnout válečným utrpením, se kterými jsme se setkávali po desetiletí,“ doplnil.
Evropa na druhé koleji
Za pádný důkaz jakési evropské bezzubosti Verhofstadt považuje konflikt v Sýrii, kde prý Evropa nehraje žádnou roli, na rozdíl do Američanů a Rusů. „Sice i přes domluvené příměří pokračuje bombardování, ale u stolu při jednání nebyl žádný evropský zástupce. A přitom je to Evropa, kdo čelí kvůli syrské krizi migrační vlně,“ pustil se politik do kritiky Bruselu.
Absence efektivních rozhodovacích mechanismů se podle Verhofstadta kromě mezinárodněpolitické oblasti negativně projevuje také v rovině ekonomické. Belgický expremiér poukázal na to, že Evropa stále čelí důsledkům světové finanční krize z roku 2008, která prý ve Spojených státech byla utlumena během následujících dvou tří let.
„EU je volnou konfederací, v níž každé rozhodnutí musí přijmout osmadvacet států (resp. sedmadvacet, nepočítáme-li Británii). Pak stačí, aby jeden řekl ne, a všechno je zablokováno,“ shrnul Verhofstadt podle jeho názoru hlavní slabinu Evropské unie, která v současné době hodně komplikuje vypořádávání se s uprchlickou krizí.
„Potřebujeme vybudovat ty správné instituce, jinak se Evropa nezotaví. A musíme to udělat co nejrychleji. Už nemůžeme čekat,“ uzavřel Verhofstadt za potlesku přítomných.
Psali jsme:
_635823190487095787.jpg&id=107797)
Podle Andreje Babiše spočívá problém Evropy spíše v elitách než v institucích. „Ať už je to v politice nebo byznysu, vždycky jde především o lidi. A je jasné, že aktuální evropští lídři nejsou schopni řešit problémy Evropy,“ myslí si český ministr financí.
Za důkaz neschopnosti unijních elit považuje Babiš dohodu, kterou má Evropa uzavřenou s Tureckem stran uprchlické krize. „Asistentům jsem říkal, dejte mi ji, chci si ji přečíst. Zjistil jsem ale, že nic takového neexistuje, je jen tiskové prohlášení. Tak my budeme dávat peníze Turecku, a přitom to nemáme na papíře (resp. smluvně ošetřeno). Ve světě byznysu by to bylo považováno za bláznovství,“ nebral si ministr servítky.
Ochranu vnějších evropských hranic Babiš obecně považuje za slabinu. „Proč tedy migranti, kteří chtějí přijít z Ukrajiny k nám, čekají měsíce, než dostanou povolení, zatímco ti, kteří se dostanou do Itálie, nepotřebují ani pas?“ podivoval se ministr, podle něhož je jednoznačně třeba bránit evropský kontinent před nelegální migrací.
Zastavení toku uprchlíků do Evropy by podle jeho názoru rovněž pomohlo uzavření míru v Sýrii, kde již několik let zuří válečný konflikt. „Kdybychom se dobrali míru v Sýrii, všechny evropské firmy by na tom profitovaly, neboť by se mohly podílet na rekonstrukci země,“ upozornil také Babiš, který ale nevěří, že by někdo z Evropy byl schopen prosadit mír v této blízkovýchodní zemi.
Nešvary v unijních financích
Stejně jako v otázce migrace selhali evropští lídři podle šéfa hnutí ANO i v případě řecké finanční krize. „To je samozřejmě ekonomický problém, ne politický. Proto jsem i rád, že nejsme v eurozóně, protože jsem slyšel, jak probíhala jednání s Řeckem, a věřte, není to hezký příběh,“ uvedl Babiš s tím, že eurozóna by potřebovala zreformovat.
„Spousta lidí říká, že Putin je náš nepřítel. Ale v Německu se zároveň s tím zavírají doly a jaderné elektrárny, čímž se stávají závislejšími na ruském plynu. Velmi logické rozhodnutí,“ sarkasticky konstatoval ministr financí.
Do bruselské byrokracie si Babiš rýpl i stran DPH. „Pro mě bylo neuvěřitelné, když jsem se v roce 2014 dozvěděl, že EU každý rok ztrácí 170 miliard euro na DPH. Ptal jsem se kolegů, jak je to možné. Když si to představím v soukromé firmě, tak bych řekl, že někdo krade naše peníze,“ podělil se ministr o zjištěný nešvar v unijním účetnictví.
Závěr svého vystoupení pojal Babiš optimisticky, když vyjádřil přesvědčení, že můžeme hrát v EU větší roli. Akorát k tomu potřebujeme, aby Česko zastupovali kvalitní lidé.
Svět zítřka = svět impérií
V následné diskuzi s účastníky konference se řečníci dotkli i Brexitu. „Pokud bych byl v pozici Velké Británie se všemi těmi zkušenostmi s byrokracií v Bruselu, tak bych možná taky hlasoval pro výstup,“ nadhodil s úsměvem Babiš.
Podle Verhofstadta je alarmující, že Brexitem vlastně došlo k rozdělení Evropy. „Je třeba si to uvědomit z globálního hlediska. Na pozadí toho, že na Čínu nemůžeme nahlížet jako na jeden národ, ale jako celou civilizaci. Podobné je to i s USA. Svět zítřka není svět národních států, ale impérií,“ je přesvědčen hlavní bruselský vyjednavač Brexitu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Štěchová
