Skála nejdříve konstatoval, že radikální levici se v Česku nedaří a Kotrba dodal, že pokud bude levice radikální, tak se jí dařit ani nebude, protože většina české společnosti radikální být nechce. Doplnil, že Češi si zvykli politiku konzumovat, ale ne ji vytvářet. „Máme rádi, když se o nás politika stará, máme rádi tu péči, ale už nemáme moc rádi přispívat k tomu vlastním přičiněním,“ mínil analytik. Dodal, že levice také skomírá, protože není poptávka po beztřídní společnosti a takový altruismus, aby se někdo dělil o byt, auto či konto s těmi méně úspěšnými, méně inteligentními a méně pracovitými, v Česku není. Otázku, zda by přepsal svůj byt do družstva nebo na účet strany, obdržel od Kotrby pak i Skála. „Štěpáne, to vždycky je možné...“ začal Skála, ale Kotrba se bujaře rozchechtal. A dodal, že na to Skála nemusí skutečně odpovídat. Dle Kotrby právě tam spočívá psychologický počátek vztahu k levicovým idejím: „Ony se strašně dobře poslouchají, ale hůř se pro ně pracuje.“
Dále uvedl i změnu poměrů, tedy že když jediné, co je možné ztratit, jsou okovy, tak je rozhodování jednoduché. Ale pokud jde o sdílení majetku, tak si raději každý rozhoduje sám o svém. Kotrba také prohlásil, že lidem začal vyhovovat kapitalismus se sociálními rysy a podotkl, že v Česku není kapitalismus, jaký si přál Václav Klaus nebo Vlastimil Tlustý.
Co se týče ekonomické krize, Skála uvedl, že se k němu dostávají indicie, že světové automobilky zřídí podobnou dohodu jako OPEC o tom, kolik je možné vyrobit aut. A že v Evropě by zůstaly jen 4 automobilky, jedna francouzská a tři německé. A Kotrba dodal, že automobilek by mohlo být ještě méně, pokud by se nevytvářely zbytečné zmetky. „Já tady vidím kurvítka za každým rohem, v každém výrobku, já tady vidím řízenou životnost výrobků, které by mohly sloužit 10-15 let,“ pravil Kotrba s tím, že nevidí cestu vpřed výrobou mnoha aut, ale výrobou vozů, které něco vydrží a vydrží dlouho. A nejedná se dle něho jen o auta, ale také o domácí spotřebiče, počítače či software. „My podléháme dojmu, že musíme mít každý rok nový telefon. Nemusíme. My si vystačíme s těmi funkcemi, které mají ty dnešní, dalších deset let,“ tvrdil. Doplnil, že jeho dědeček dělal v Baťově závodu a vyráběl boty, které vydržely 20 až 30 let. Je podle něho smutné, že se tohoto tématu nechtějí zhostit strany, které mají „internacionálu“ a někdy i vládnou Evropské unii.
Fotogalerie: - Petice za zbraně
Od Petra Bureše pak přišla otázka, jaký by to mělo vliv na zaměstnanost, když by se pak vyrábělo o poznání méně. Jak Skála, tak Kotrba dodali, že tato otázka se řešila už za socialismu a Skála navrhoval, že by se pak práce dělila mezi více lidí a tím by se „naplnil Marxův sen“, že člověk není od toho, aby dřel od rána do večera.
Analytik připomenul, že pak je nutné vést diskuzi o tom, jak odměňovat za to, že někdo nic nedělá, protože není práce. Zmínil univerzální základní příjem, o kterém prohlásil, že je to řešení, které mu nepřijde normální, ani logické, ale jiné nemá. A k tomuto vývoji už podle něho došlo v zemědělství, ve kterém dříve pracovala většina obyvatelstva, a nyní jsou to asi 3 %. Což vedlo ke koncentraci lidí ve městech a s tím spojené ekologické, logistické i civilizační zátěži. A pak by byla otázka, k čemu by to vedlo, pokud by k něčemu podobnému došlo i v průmyslu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
