Kampaní proti předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi kvůli jeho nedávné návštěvě Moskvy začíná pravidelný přehled mediálních zajímavostí uplynulého týdne. „Především naprosto nechápu, proč se ta kampaň rozběhla, respektive nějaká vysvětlení mě napadají, ale je to do jisté míry spekulace nebo dovozování z různých indicií. V každém případě smršť, která se spustila kolem této v podstatě jednoduché a naprosto standardní diplomatické návštěvy předsedy jednoho parlamentu u předsedy druhého parlamentu, je něco naprosto nového. Nic takového si nepamatuji, že by se v naší politice dělo. Připisuji to tomu, že se přitvrzuje, že se volí čím dál silnější slova, že se zostřuje takový ten třídní boj mezi jednotlivými stranami,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Jednání Radka Vondráčka v Rusku je nehorázné ponížení ČR, říká poslanec Pirátů Lipavský. Cítíte se poníženi?Anketa
Je třeba protestovat i před izraelskou a francouzskou ambasádou
Velmi ho překvapila reakce Cyrila Svobody, který v televizním pořadu Pavla Štrunce na Reflex.cz prohlásil, že Radek Vondráček udělal chybu a může nás poškodit. „Tenhle názor by mě nepřekvapil u Cyrila Svobody, kterého dlouhodobě a dobře známe a jeho názory také. Ale dnes je zahraničně-politickým poradcem premiéra Andreje Babiše, a to mi nedává moc smyslu, protože to může vyvolávat dojem, jestli se neděje nějaká mocenská hra uvnitř ANO. To je jedna ze spekulací, o nichž jsem hovořil. Nemám pro ni žádné argumenty, ale vůbec se mi to nelíbí, protože to pak vypadá, že z hnutí vycházejí různé názory, a člověk neví, na které má dát a kterým má důvěřovat. Takže celá akce je velice prapodivná. Proč zrovna pan Vondráček je teď terčem, jaké politické akcie na tom kdo hodlá vytřískat, to nevíme. Ale brzy se to dozvíme, protože takové věci se odhalují velice rychle,“ míní Petr Žantovský.
K této kauze pro pořádek připomíná největším tuzemským bojovníkům za mír, pravdu a lásku, kteří nejvíce protestují proti diplomatickým vztahům s Ruskou federací, že v tom nejsme sami. „Nabízím jim další témata k uvažování a k protestování, protože si myslím, že by měli protestovat, když jsou takoví zásadoví. Vezmu to od konce. Tak třeba v červenci byl v Moskvě u prezidenta Putina Benjamin Netanjahu. Myslím, že by se měli naši pravdoláskaři shromáždit u izraelské ambasády a zaprotestovat si proti této návštěvě, protože to je ‚ostuda‘, když šéf nám milého Státu Izrael navštěvuje ‚mezinárodního zločince‘ – jak za chvíli uvidíme – Vladimira Putina. Dva měsíce před ním tam byl Emmanuel Macron, každý ví, kde je francouzská ambasáda, takže tam se také dají nějaké vlaječky a transparenty rozvěsit,“ doporučuje mediální odborník.
Po letech prý máme zase v Evropě válku a okupaci
A bylo by dobré nezapomenout ani na březnovou návštěvu Sebastiana Kurze, rakouského kancléře, tamtéž rovněž u prezidenta Putina. „Nebo na říjnovou návštěvu Franka Waltera Steinmeiera, německého prezidenta. A především na opakovanou téměř každoroční návštěvu Angely Merkelové, naší hlavní hrdinky této doby. To je epocha Angely Merkelové. Až se jednou budou psát dějiny, tak se na ni určitě nezapomene. Otázka je, v jakém duchu, ale to už je vedlejší. Každopádně když si připomenu jenom poslední čtyři roky, tak kladla spolu s Putinem v Rusku věnce k pomníku v roce 2015, znovu s ním jednala v květnu 2017, opět v květnu 2018 a patrně to nebylo naposledy. Tak myslím, že by všichni ti, co jsem jmenoval, měli být terčem velkých protestů našich poslanců a dalších názorových spojenců,“ poznamenává Petr Žantovský.
Psali jsme:
„Protože ti všichni se stýkají s někým, koho – a teď si dovolím oslí můstek na druhé téma – slečna Hovorková nazvala v článku pro Forum24 ‚člověkem, který se zasloužil o to, že máme po letech zase v Evropě válku a okupaci‘. To je docela vážná věc. Jestliže Putin zahájil v Evropě válku – já nevím tedy, kde ji zahájil, ale Hovorková to možná ví, tak nám to prozradí – tak jak je možné, že takoví demokratičtí politici, jako je Merkelová, Steinmeier, Netanjahu nebo Macron navštěvují toho, kdo zahájil válku? To se obvykle nedělává. Když rozpoutal válku Adolf Hitler, to byl ovšem Němec, tak za ním nejezdily diplomatické mise šéfů vlád jiných zemí, aby mu tu válku třeba rozmluvily, nebo s ním zahajovaly kšefty. Protože pokud vím, tak Sebastian Kurz jednal i se šéfy Gazpromu, čili tam šlo i o obchodní jednání, nejenom o politické,“ upozorňuje mediální analytik.
Slovenský „Jakub Janda“ se dopouštěl velmi příkladných úvah
Všímá si, že vyznamenání pro Jaromíra Nohavicu, ačkoli nemá žádnou politickou dimenzi, vyvolalo velkou nevoli ve stejném táboře jako v případě návštěvy Radka Vondráčka v Rusku. „Když se dnes řekne Rusko, tak to je, jako kdyby se řeklo sprosté slovo. Je to velmi zvláštní, jak moc vypjatě se tahle atmosféra v českých médiích pěstuje, má to svůj důvod. Ale není to jen o nás. Já jsem si třeba našel na sociálních sítích vyjádření Slováka Juraje Smatany, což je něco jako v Česku Jakub Janda z Evropských hodnot, takový ten hlavní hrdina boje proti hoaxům, fake news, konspiraci, Kremlu a podobně. Viděl jsem ho nedávno v televizním záznamu diskuse s Tiborem Rostasem v pořadu Mišo Havrana a musím říct, že pan Smatana byl opravdu ve formě a dopouštěl se opravdu velmi příkladných úvah a tezí. Každému bych to doporučil,“ podotýká mediální odborník.
Ohlazoval hrany nenávisti a zasloužil se o návrat ruské kultury k nám
„To, že Nohavica převezme cenu z rukou mezinárodního agresora a důstojníka KGB Vladimira Putina, je v mých očích horším morálním deliktem než Nohavicův starý záznam v registru StB. Dnes žije ve svobodné společnosti a sám, dobrovolně rozhoduje o svých politických gestech. Člověk s jeho inteligencí a rozhledem si musí uvědomovat, že Putin a Ruská federace kašlou na jeho tvorbu, ale že se pokoušejí udělat si z něj nástroj své propagandy,“ rozepsal se Juraj Smatana na svém facebookovém profilu. „Ačkoli souhlasím se Smatanou, že je to člověk velkého rozhledu a inteligence, tak právě proto a z toho, jak Nohavicu znám, si nemyslím, že by byl tím užitečným idiotem, jak psával Lenin, a dovolil by, aby byl nástrojem jakékoli propagandy, natož Putinovy,“ ujišťuje Petr Žantovský.
Navíc je přesvědčen, že se zapomíná, a to je přitom úplně nejpodstatnější, že jestli měl někdy Jaromír Nohavica něco společného s Ruskem, tak to byly vždy kulturní proudy a kulturní osobnosti, které byly s Ruskem – tím oficiálním Sovětským svazem – tak trošku na kordy. „Někdy dokonce docela hodně na kordy. To je jedna věc, že tím, že přebásnil a zpíval na koncertech Vysockého i Okudžavovy písničky, zúčastnil se koncertů Žanny Bičevské, když u nás v osmdesátých letech vystupovala, napsal Píseň o Vladimíru Vysockém, už tehdy překonával takovou intuitivního bariéru mnoha lidí té celkem pochopitelné nelásky vůči Sovětskému svazu kvůli okupaci v šedesátém osmém roce. Tím vlastně ohlazoval ty hrany nenávisti a strašně moc se zasloužil o to, že se ta dobrá ruská kultura vrátila zpátky do našeho kulturního kontextu a našeho kulturního povědomí,“ vysvětluje mediální analytik.
Ruské filmy pomohly otevřít oči u problému sovětského bloku
Bylo to ve stejné době, kdy se v Sovětském svazu prosazovala glasnosť a perestrojka. „Rusové tehdy točili stokrát lepší filmy, než jsme v té době točili my. Byly mnohem pravdivější, mnohem otevřenější, mnohem kritičtější a pro nás, kteří jsme na ně chodili do filmových klubů, to bylo otevírání očí a prozírání skrze vážný problém, který Sovětský svaz a celý sovětský blok měl. Aby člověk pochopil nějaký problém, tak se musí především zbavit předsudků. A jestli se Nohavicovi něco povedlo, v tom ohledu asi nebyl úplně první, ale jeden z nejvýznamnějších, možná nejvýznamnější z hlediska masové kultury, že nám pomohl překonat předsudky vůči ruskému fenoménu. A pomáhá tomu do dneška. Podle mého názoru si ten metál opravdu zaslouží právě v tom smyslu, jak je formulován z té statutární věty, kterou jsem zmínil,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Vrací se k článku Johany Hovorkové na Foru24. „Kromě toho, že Putina označila tak, jak jsem citoval, tak Nohavicu denuncuje takovým estébáckým, vykřičeným způsobem jako z padesátých let. Takové ty ohavnosti, co se psaly do Rudého práva. Píše, že Nohavica ‚má silný žaludek, jak udavači mívají‘, dále se ‚umí podbízet těm, kteří mají takzvaně vkus‘. Dopouští se – dokonce i žalovatelné – věty, že ‚Nohavica vystupuje pro konspirátory, kteří si mezi sebou rozdávají Krameriovu cenu‘. Nuže, mezi těmi konspirátory, jak tvrdí Hovorková, jsou také jména Ondřeje Neffa, fotografky Dany Kyndrové, moderátora z Primy Tomáše Hauptvogela, lovce nacistů Stanislava Motla, slovenského spisovatele Jozefa Leikerta, také Jána Kuciaka in memoriam. Jestli to všechno jsou konspirátoři, kteří ‚si mezi sebou rozdávají Krameriovu cenu‘, tak to by zasloužilo, aby nám to Hovorková vysvětlila, anebo příště takové věty nepsala. Protože to je vskutku velká ostuda,“ tvrdí mediální odborník.
Rada upozorňuje ČT na porušení zásad objektivity a vyváženosti
Závěr bude stručný i pozitivní, a to dokonce o České televizi. „Jenom nevím, jestli to Česká televize pochopí jako pozitivní. Mám před sebou dopis, který dostala paní Jana Gáborová, shodou okolností má kolegyně z Rady ČTK. Ale tahle věc se netýká ani Rady, ani ČTK, takže ji mohu takhle zveřejnit. Dopis je od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která 9. října projednala její stížnost na provozovatele vysílání České televize. Předmětnou záležitostí byly reportáž a rozhovor ze zpravodajské relace Zprávičky z 8. září, v nichž tématem byly finanční problémy v palestinských školách, jimž na provoz nepřispěly Spojené státy. Na základě analýzy Rada konstatovala, že ‚reportáž nabídla dětskému divákovi extrémně zjednodušenou a věcně nesprávnou interpretaci situace v Pásmu Gazy, v důsledku čehož děti dostaly neúplné a zavádějící informace‘,“ poukazuje Petr Žantovský.
„Součástí pořadu byla reportáž s názvem Školáci v Palestině, v rámci níž se provozovatel mohl dopustit porušení zásad objektivity a vyváženosti, neboť reportážním zjednodušením, jednostrannosti a uvedením značně zavádějících informací poskytla dětskému divákovi neúplný a zkreslený obraz událostí v Pásmu Gazy,“ uvádí dále RRTV s tím, že nemůže reagovat na poměrně hodně hlasů diváků, kteří požadují, aby se takové věci dětem vůbec nedávaly. To však není v kompetenci Rady, ale České televize. „Rada však může vyhodnotit předmětné vysílání z hlediska dodržování zákona o vysílání, což tímto učinila. Myslím, že to je velmi pozitivní krok ze strany rady pro vysílání. Je dobře, že ho můžeme zveřejnit, protože z mainstreamových médií jsme se to nedozvěděli. Tak aspoň ať to máme my, ‚konspirátoři‘, že. Možná se tím naším informováním stává konspirátorem i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. To nechme jako otevřenou otázku závěrem,“ dodává mediální analytik.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
