Deprese, frustrace, sebevraždy. Všechno letí nahoru. Psychiatr Höschl popsal své plné čekárny

14.4.2022 3:42 odp.

Nepříliš optimistický je rozhovor s psychiatrem Cyrilem Höschlem, který přinesl server RadioUniversum.cz. Podle jeho slov totiž vzrostly deprese, úzkosti, myšlenky na sebevraždu, domácí pití, násilí, ale i počty tělesných onemocnění.

Deprese, frustrace, sebevraždy. Všechno letí nahoru. Psychiatr Höschl popsal své plné čekárny
Foto: Repro Youtube
Popisek: Psychiatr Cyril Höschl

V době koronavirové krize až trojnásobně narostl počet lidí s depresemi. Stejně tak rostla i frustrace lidí. V současné době se pak kvůli energiím začaly zdražovat i pohonné hmoty, potraviny, vypukla válka na Ukrajině. 

Strach z války má podle Höschla mezi plejádou lidských strachů speciální místo. „Sahá nejblíž k tomu, čemu říkáme existenciální ohrožení. Můžeme se bát pavouků, myší nebo toho, že se zdraží chleba, ale ve chvíli, kdy se začneme bát o život svůj, nebo svých blízkých, tak tento strach nabývá úplně jiné kvality a dotýká se vlastně toho nejbytostnějšího, co si celý život chráníme, až na několik lidí se suicidálním myšlením, to jest náš život a naše bytí na tomto světě. A vede to k přehodnocení vlastně všech hodnot a celého žebříčku hodnot, k přehodnocení vztahu k našim nejbližším – a vůbec ke komukoli. Řada věcí se začne jevit třeba méně důležitá, některé starosti včerejška se zdají bagatelními a směšnými, oproti starostem zítřka, a to je něco, co jsme vlastně dosud neprožívali, protože jsme se v posledních několika dekádách měli, sice postupně, ale zato soustavně stále lépe,“ poznamenal Höschl.

Deprese dle jeho slov narostly třikrát, úzkosti dvakrát. Narostly i sebevražedné myšlenky, domácí pití, zřejmě domácí násilí a řada doprovodných jevů. „A s tím souvisejících i tělesných onemocnění, ať už z těch důvodů, že duše s tělem souvisí, nebo z důvodů restriktivních opatření, která vedla k tomu, že se celá zdravotní péče přesunula do proticovidové, a trochu se pozdržela, nechci říct zanedbala, péče elektivní, plánovaná, preventivní v oblastech, jako je kardiovaskulární péče nebo onkologická, a podobně. Čili to všechno jsou dalekosáhlé dopady, které pak sahají až do ekonomiky, do efektivity práce, a růstu či poklesu hrubého domácího produktu, což už zase pak souvisí s ekonomickou situací, a do toho zdražování,“ dodal Höschl se slovy, že je to začarovaný kruh.

Zároveň hovořil o tom, že za první i druhé světové války sebevražednost ale klesla. „Po válce, po nástupu nebo založení našeho prvního československého státu, začala zase narůstat, až vyvrcholila za velké hospodářské krize, kdy se na Wall Streetu skákalo z oken, a u nás stoupla sebevražednost velmi vysoko, dokonce snad nejvýš v dějinách, v letech třicet až třicet dva, pak začala zase mírně klesat, klesla za druhé světové války.“ Höschl zmínil, že zase stoupla v 50. letech. „A pak za takzvané normalizace, za husákovského režimu, začala pomalu klesat, a klesala až do revoluce, kde došlo po listopadu 1989 k mírnému vzestupu, který byl také dán přechodem zodpovědnosti ze státu, který rozhoduje o našich životech, na nás samé, kdy zodpovědnost, pocit, že tentokrát budu o sobě rozhodovat sám, ale zároveň také budu za svou existenci zodpovídat, budu se muset uživit, někteří neunesli, takže došlo k mírnému nárůstu sebevražednosti. A od těch dob zase klesala. Doteďka,“ dodal Höschl.

Závěrem pak hovořil mimo jiné o důležitosti komunikace. „Prevencí negativního dopadu pandemie covid-19, nebo dneska války na Ukrajině, na duševní zdraví populace je komunikovat, komunikovat, komunikovat. Komunikovat své starosti, protože sdílená bolest je poloviční bolest, sdílená starost je poloviční starost, a sdílená radost je dvojnásobná radost. Čili, toto je první prevence,“ zmínil Höschl a varoval před řešením problémů alkoholem či cigaretami.

„Další důležitá rada je, nesledovat děsivé zprávy, ať už to byly zprávy o počtu mrtvých, tedy o počtu rakví na Manhattanu, a u nás nakažených, na ventilátorech a v nemocnicích, které běžely od rána do večera, čtyřiadvacet hodin denně, což je permanentní negativní psychogenní stres, tato mediální masáž, která má bezprostředně záporné dopady na naše duševní, ale i tělesné zdraví, protože stres nás ničí i tělesně, ničí naši imunitní soustavu. To vše je na dlouhé povídání, ale ono to všechno spolu souvisí,“ zakončil Höschl.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: vef

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pekarová v Rakousku: „Nesmíme podléhat závěru, že sankce bolí víc nás než Rusko.“ To prý trpí, jen to maskuje propagandou

20:10 Pekarová v Rakousku: „Nesmíme podléhat závěru, že sankce bolí víc nás než Rusko.“ To prý trpí, jen to maskuje propagandou

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) se v rakouském Grafeneggu zúčastni…