O tom, že jde o zásadní témata, svědčí i fakt, že jeden z největších chorvatských webů Nový list přináší zpravodajství z dané lokality v podstatě online. Doposud je tak nejen prostřednictvím novinářů, ale i policie zřejmé, že si bezpečnostní složky neví rady.

 

„Nekonečné řady uprchlíků, které sice policie odklání, ale jejich počet je tak obrovský, že blokují komunikace. Ti, kteří se dostanou na sběrné místo, chtějí autobusem mimo,“ uvádí média. Pod články je rovněž hojně zastoupená diskuse. V té si jako jeden muž Chorvaté stěžují na přístup úřadů, okolních států, ale zejména bruselského aparátu.

 

„Není možné, aby se toto dělo, kdo v Bruselu vůbec pracuje, ať se sem přijdou podívat,“ uvedl čtenář. „Jde o trojského koně EU a Ameriky,“ kontroval druhý. Silná slova jsou ovšem zcela na místě. Jak totiž dále informuje Nový list, proud běženců na chorvatské území proudí zcela plynule a prakticky ustavičně.

„Problém může nastat ve chvíli, kdy se oblast v okolí střediska Opatovac zalidní, jelikož jen za posledních několik hodin dorazily téměř tři tisíce migrantů a kapacita jsou čtyři tisíce,“ tvrdí místní policie. Co bude dál, zatím není jasné. Jak navíc potvrdily úřady, dalším problémem jsou registrace. Na daném území se totiž mísí dvě skupiny uprchlíků. Ti, o kterých policie ví, a druzí, kteří mají chodit v noci po neosvětlených silnicích. Druhá skupina podle všeho představuje mnohem větší riziko, jelikož jde především o muže. „Je jim zima, jsou unavení a mají hlad, ovšem registrace probíhají stále,“ potvrdil listu jeden z pracovníků zadržovacího střediska.

 

Chorvatské ministerstvo zahraničních věcí rovněž upozornilo na fakt, že na Slovinsku je v současnosti zcela volná kapacita pro uprchlíky v Brežici. Toto město s necelými sedmi tisícovkami obyvatel leží na západě země právě u slovinsko-chorvatských hranic. Jaké je přesné číslo uprchlíků mířících většinou do Německa, ale neví vůbec nikdo. Zpravodajství Maxportal.hr například uvádí, že jde až o 15 tisíc běženců denně. Nový list číslo mírnil, píše o 10 tisících.

 

„Nekontrolovaně prošly tisíce islámských dezertérů, aniž bychom věděli, kde jsou a odkud jsou, to je jako pro Milanoviće normální?“ uzavírá diskusi jeden z jejich účastníků s výtkou směrem k předsedovi tamní vlády.

Prohlášení Milanoviće o vytvoření koridoru, jenž umožní a usnadní průchod přes chorvatské území směrem ke Slovinsku a následnému pokračování do Rakouska, Německa a severských zemí, rozhodně potvrdilo dobrou vůli a snahu Chorvatska pomoci jak utečencům, tak sousedním zemím a celé Evropě. A těm, co jsou u maďarských hranic, to nepochybně přineslo naději, že dosáhnou svého vysněného cíle. Po 24 hodinách ale bylo jasné, že obrovský nápor se nedá kontrolovat a není v lidských silách této země ho zvládnout.

 

Na toto téma v pátek po obědě telefonicky hovořil ministerský předseda Chorvatska Zoran Milanović s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Chorvatská republika je členem EU od 1. července 2013 a není prozatím součástí schengenského prostoru.

 

A právě to bylo hlavním tématem jejich rozhovoru – ochrana vnější hranice EU. Jak uveřejnil na svých stránkách NOVI LIST Rijeka, ještě týž den ve večerních hodinách Zoran Milanović hovořil s Jeanem-Claudem Junckerem, předsedou Evropské komise. Juncker potvrdil svoji osobní podporu a nabídl technickou a materialní pomoc v současné situaci. Oba státníci se shodli, že je třeba ty, kteří hledají ochranu před válkou, terorem a represí, ochránit. Rovněž se shodli na ochraně vnější hranice EU a vzájemné pomoci mezi členskými státy EU.
 

Úterní schůzka ministrů vnitra v Bruselu se tak očekává jako nejpragmatičtější a nejoperativnější. Předseda Juncker a premiér Milanović se domluvili na konstruktivních rozhovorech na neformálním setkání Evropské rady ve středu v Bruselu.

 

Prezidentka Chorvatska Kolinda Grabarová Kitarovićová prostřednictvím pověřence pro uprchlickou krizi Adriji Hebranga kritizovala premiéra Milanoviće, že měl dostatek času na přípravu k přijetí migrantů. Celou situaci podcenil, a tak je plně odpovědný za vzniklou tragickou situaci. „Jsme hanbou celé Evropské unie, tato hanba jde na účet Milanoviće,“ komentoval situaci po návštěvě Tovarniku pověřenec Adrija Hebrang.