Připomněl, že už v roce 2000 byla přijata tzv smlouva z Nice, která připravovala půdu pro rozšíření EU o země střední a východní Evropy v roce 2004, kdy jsme do EU vstoupili i my. Krátce po našem vstupu spatřila světlo světa ústava EU. Šlo o mezinárodní smlouvu, která v některých rysech opravdu připomínala ústavu. Francouzi a Nizozemci ústavní text odmítli, ale většinu bodů této evropské ústavy obsahuje Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost 1. prosince 2009 poté, co jí s velkými výhradami podepsal i tehdejší český prezident Václav Klaus.
Podle Břicháčka představovala Lisabonská smlouva jednoznačný krok k horšímu, protože rozšířila oblasti, kde většina může přehlasovat menšinu. „Jde o moderní variantu onoho známého ‚o nás bez nás‘,“ vyložil svůj názor Břicháček ve videu uveřejněném na serveru YouTube, aniž by poukázal na to, že máme možnost pokusit se prosadit naše zájmy vyjednáváním, k němuž existuje prostor. „Ze suveréna se stává menšinový akcionář, v našem případě drobný akcionář,“ pokračoval v popisu svého náhledu na současnou EU.
Centrum EU navíc na svou stranu získalo řadu nových pravomocí nebo prohloubilo ty starší.
„Brusel byl již dříve aktivní v mnoha oblastech, pro které až Lisabonská smlouva přinesla výslovné pravomoci, a to na základě kompetencí obecněji definovaných. Platí to např. pro energetiku, ochranu duševního vlastnictví nebo civilní ochranu,“ uvedl Břicháček s tím, že řada dosud platných bruselských pravomocí se prohloubila. „Dobře patrné je to např. v oblasti azylové a migrační politiky, ochrany životního prostředí, zahraniční politiky nebo u mezinárodních obchodních dohod,“ pokračoval Břicháček.
Právní tlačenice podle Břicháčka nastala v oblasti lidských práv.
„Unijní elity toužily po vlastním, a ještě mnohem pokrokovějším katalogu, který by byl výkladní skříní výdobytků staré i nové levice,“ tvrdil Břicháček s dovětkem, že se zde otevřel prostor pro podstatně širší lidskoprávní aktivismus.
Lisabonská smlouva navíc podle jeho názoru obsahuje řadu záludností, skrze které si evropské elity mohou nadále rozšiřovat svoji moc a posilovat centralizaci, která stále postupuje. Lisabonská smlouva podle Břicháčka jen přilila olej do ohně evropského superstátu „s plným pytlem prohnaných klauzulí“. „Chyby minulosti byl nadále prohlubovány. Vehikl integrace jedoucí dosud z kopce na poloviční rychlost se rozjel naplno. Pedál plynu byl sešlápnut až na podlahu,“ netajil se svým kritickým názorem na evropskou integraci právník.
EU, která chtěla stavět na společné evropské měně a schengenském prostoru, podle Břicháčka v dluhové krizi Řecka a v krizi migrační zjistila, že její dva velké projekty mají i svou odvrácenou stranu.
„Unie zabředla do marasmu vzájemné závislosti, sdílení problémů, kolektivní neodpovědnosti, těžkopádného, neodpovědného rozhodování na centrální úrovni a přerozdělování následků,“ konstatoval Břicháček.
Sečteno a podtrženo, právník je toho názoru, že Lisabonská smlouva přinesla jen zmar a dalekosáhlé škody, s nimiž bojujeme dodnes.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
