V roce 2015 prošlo tzv. „Balkánskou trasou“ z Řecka více než milion běženců, se kterými se Německo vypořádává dodnes. Názory, jak úspěšně se přitom zásadně liší, a zprávy o jejich kriminalitě přicházejí z Německa prakticky každý den.
Běžěnci, kteří zůstali v táborech v Řecku, se nevzdávají naděje, že i jim se podaří stejný kousek a proniknou do Německa, o kterém věří, že se o ně postará. Cílem je opakovat scénář z roku 2015, kdy se do Německa dalo dojít zcela bez omezení.
Markéta Kutilová s Lenkou Klicperovou mají díky své žurnalistické činnosti řadu kontaktů na tyto osoby. A díky tomu se už na začátku března dozvěděly, že se v Řecku a Turecku připravuje další „konvoj“, který by podobně jako před čtyřmi lety táhl Evropou. Podařilo se jim dostat do facebookové skupiny organizátorů pochodu a sledovat vývoj.
Markéta Kutilová a Lenka Klicperová:
Jejich hlavním zdrojem informací byl běženec z Iráku jménem Safahadin Mohamad. Ten již dostal azyl v Řecku a teď je jedním z těch, kteří pochod připravují. Na dotaz, zda stojí o medializaci, měl odpovědět: „Jistě že máme zájem na tom, aby u toho byli novináři. V roce 2015 byla média také důležitá“.
K informacím se samozřejmě dostal i Frontex, agentura pro ochranu hranic EU. Ten aktuální počet zájemců o pochod do střední Evropy odhadl na 40 tisíc.
Nezávisle na sobě se měly připravovat dva konvoje. Jeden organizátoři nazvali „Hope Convoy“ (Konvoj naděje) a měl vést z Turecka pro Syřany a Iráčany, kteří jsou ještě v táborech na jeho území.
Významnější byl druhý konvoj pojmenovaný „Třpytka naděje“. V něm se měli shromáždit běženci, kteří již pronikli do Řecka.
Na výzvy organizátorů se jen během jednoho březnového týdne přesunulo z Turecka do Řecka 1200 migrantů. Turecko přitom v roce 2016 podepsalo s EU dohodu, že bude aktivně bránit migraci do Řecka a dalších zemí EU.
V Německu mi pomůžou
Jedním z těch, kteří se v posledních dnech přesunuli z Turecka do Řecka, je muž představený jako Juan. „Uposlechl jsem výzvu. Musel jsem za to ale zaplatit. Stálo mě to tisíc dolarů. Teď jsem tři dny v Řecku a chci pokračovat do Německa,“ řekl. V Turecku zůstat nemohl, protože je prý Kurd. „Mám spoustu zdravotních problémů, věřím, že mi v Německu pomůžou, protože zdravotní péče je tam vynikající,“ maloval si.
Organizátor pochodu, již představený Safahanid, novinářkám prozradil, jak se chtějí do Německa dostat. Hranice s Makedonií je prý velmi přísně střežena, takže to zkusí přes Albánii. Nakonec se ale rozhodli to přece jen zkusit přes Makedonii.
Cílem je dostat se do Německa bez nutnosti zaplatit pašerákům. Ti si prý v současnosti účtují za osobu částku v rozpětí 20 000 až 40 000 korun, což lidé v táborech nemají.
Termín startu konvoje byl organizátory stanoven na 5. dubna. Novinářky vyrazily sledovat vše přímo na místě, informace samozřejmě měla i policie.
Shromaždištěm zájemců byla louka u města Diavata kousek od Soluně. Shromáždilo se tam prý asi 1000 lidí, mnoha dalším zabránila v příjezdu policie. Jeden z organizátorů si novinářkám postěžoval: „Jsme naštvaní, že ostatním policie brání. Je to jejich právo, aby se k nám přidali a aby dali EU vědět, že se s nimi zachází nehumánně“.
Muž nesoucí novorozence se rozčiloval: „Moje dítě se narodilo v Řecku. Ale dostalo negativní rozhodnutí o azylu. Odmítli ho. Když se zde narodí, mělo by dostat řecké občanství a pas. Proč to tak není,“ rozčiloval se. Je prý Palestinec a prchá před válkou v Gaze.
„Chceme do Německa, tam se k nám budou chovat jako k lidem,“ přidává se další muž.
Děti do první řady. A „Mama Merkel!“
Ve čtrnáct hodin všichni lidé na louce začínají balit. Shromáždí se na okraji louky a organizátor, který před chvíli hovořil s českými novinářkami, uprostřed davu plamenně burcuje: „Řecko je země filozofů, Platóna a Aristotela. Proč zde tedy moje děti nemají už rok přístup ke vzdělání?“.
Dav se během jeho vystoupení rozvášní, vykřikuje „Otevřete hranici!“, a také „Mama Merkel!“.
„Zacházejí s námi jako se zvířaty. Celá EU to vidí, máme lidská práva. Otevřete hranice,“ končí řečník.
Dav se zvedá a pochoduje proti kordonu policistů, kteří louku hlídají. Celkem se má jednat o 56 těžkooděnců. Organizátoři pochodu nastrčí do první řady malé děti nesoucí květiny. Když dojdou k policistům, klekají si na kolena a dav skanduje: „Německo, Německo!“. Také „Otevřete hranici!“ nebo opět „Mama Merkel!“.
Po chvíli přiletí z davu na policisty první kámen a pak už jich létá více. Atmosféra houstne, dav se dává do pohybu. Děti se stahují, do první řady místo nich nastupují mladíci s obličeji skrytými v šátku, aby je nebylo možné identifikovat. Na policisty létají další kameny, ti se snaží zůstat v klidu.
Když tlak stoupne ještě více, dopadne do davu několik granátů naplněných slzným plynem. Ozývá se křik dětí, které tam jejich rodiče zatáhli. Policisté se snaží zůstat v klidu, ale zároveň zabránit davu, aby vyrazil na cestu.
Po chvíli se situace uklidní. Dav imigrantů se znovu přeskupí, do první řady nastupují umírnění, vytáhnou transparenty a bílé proužky látky. Začíná se znovu skandovat „Germany, Germany!“. Policie mezitím obklíčí celou louku a je jasné, že dnešní pokus o start konvoje bude neúspěšný.
Novinářky se dají do řeči s mužem, který se představí jako Fawa a tvrdí, že je z Afghánistánu.
V plastovém domku, který v řeckém táboře obývá, si pochvaluje, že tábor je dobrý. Mají tam školu i školku a Řekové se k nim chovají hezky.
Přesto však všichni chtějí do Německa, kde je prý více peněz, vzdělání a práce.
„Balíme, jedeme zpět do našeho tábora. Ale stejně se do Německa jednou dostaneme,“ loučí se s novinářkami rodina migrantů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
