Úvodem hovořila o tom, zda je dětská populace zdravější, než bývala, nebo naopak. „Já musím říct, že v posledních dvou letech to vnímám tak, že ta nemocnost u dětí stoupla. Vysvětluji si to tím, že byly předtím izolované, moc se nepotkávaly, takže se po tom, co se rozvolnila různá opatření, začaly opět potkávat s různými infekčními činiteli, převážně s viry. A viděli jsme tuto sezónu zimní a hlavně tu loňskou významný nárůst teda těch respiračních onemocnění, především u těch školkových dětí a mladších školních dětí. Já už jsem zmínila, že to bylo vlastně tím, že se děti nepotkávaly, protože jednak byly různě vždycky na distanční výuce, případně měly i nasazené roušky a respirátory, takže byl omezený kontakt s různými infekčními činiteli, se kterými se jinak běžně potkáváme a nikterak nám nevadí,“ poznamenala Králová.

Ta následně hovořila i o tom, že v České republice pediatři významně chybějí. „Máme už asi 200 000 dětí v České republice, které nemají svého pediatra. Kapacita ordinací bohužel není neomezená, takže ty ordinace mají svoje limity a spousta dětí vlastně toho svého lékaře nemá, což je problém,“ uvedla.

Během covidové epidemie se očkovalo plošně, prosazovalo se očkování bez ohledu na věk, anamnézu a další faktory, které se do té doby vždy v očkovacím procesu zohledňovaly. Jak jako pediatrička vnímá Králová tuto problematiku? „Vnímám to s velmi rozpačitými pocity a až negativně, především teda, co se týká toho očkování proti covidu u dětí, kdy jsme upozorňovali s některými kolegy velmi brzy, že prostě se jedná o vakcíny, které nejsou dostatečně prověřené a bezpečné, potom i mechanismus očkování, kdy bylo očkování v různých centrech, na nádražích a podobně bez znalosti toho zdravotního stavu. Za mě to je velmi špatně. Prostě to očkování by mělo probíhat tam, kde je ten zdravotní stav známý, což je tedy v případě těch dětí v ordinaci pediatra,“ dodala s tím, že technologii mRNA vakcín v souvislosti s respiračními onemocněními vnímá jako ne velmi ozkoušenou.