Dienstbierovo 2,5leté fungování v čele československého ministerstva zahraničí představovalo pomyslnou zlatou éru naší diplomacie, uvedla bývalá ředitelka ministrova kabinetu Dana Huňátová. Podle ní se za jeho éry obnovilo sebevědomí a svébytnost naší zahraniční politiky.

„Jen několik dní po nástupu na úřad nechal Dienstbier v prosinci 1989 svolat tiskovou konferenci, na níž shrnul příští politiku československé vlády do sloganu Návrat do Evropy,“ řekla s tím, že samotný koncept návratu se Dienstbierovi paradoxně protivil. Byl totiž přesvědčen, že naše země v Evropě odjakživa je.

Obrovská přednost Dienstbiera byl program zahraniční politiky, který měl již před sametovou revolucí připravený takzvaně „v šuplíku“. Hodlal navázat styky a perspektivně naši zemi začlenit do západních organizací a současně byl připraven vyvázat tehdejší Československo ze sovětských struktur - Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) a Varšavské smlouvy. Nekompromisně také trval na odchodu sovětských vojsk, kterému tehdy oponovaly některé západní země v obavě, aby krok příliš neoslabil tehdejšího sovětského vůdce Michaila Gorbačova.