Ohledně sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu není vůbec od věci se zaměřit na to, kdo vůbec Posselta do Brna zve a co s ním mají společného. Ne konkrétní osoby, byť i ty by si pravděpodobně zasloužily zevrubnější zkoumání, ale názorový proud. Jsou to takzvaní Evropané. V podstatě pokaždé, když uslyšíte někoho se horlivě přimlouvat za „usmíření“ a pozvání Sudetoněmeckého landsmanšaftu do Brna, můžete s 90 % jistotou na jeho sociálních sítích nebo případně v nějakém rozhovoru najít prohlášení, že jsou hrdými Evropany.

Je zajímavé, jak mají Evropané to zvaní v krvi. Už je to více než deset let, co do Evropy začali ve velkém proudit migranti z Blízkého východu a z Afriky. Tehdy pro Evropany velké téma, které z nějakého záhadného důvodu už moc nezmiňují. Možná kvůli statistikám znásilnění, sexuálního obtěžování, vražd a krádeží. Možná kvůli příběhům, které se co chvíli objeví v tisku, které nudnou statistiku těchto zločinů oživí detailním popisem.

Ale tehdy, když do Evropy proudily statisíce a miliony lidí z kulturně nekompatibilních zemí, byla starost každého dobrého Evropana ne, aby byly ochráněny hranice, ne, aby se dodržovaly zákony, ale aby byli nelegální migranti hezky rozděleni mezi členské země. Abychom byli „obohaceni“. A kdo nechtěl přijímat, ten byl rasista, xenofob a kdo ví co ještě.

Anketa

Který národ více ublížil českému národu?

Rusové

2%

Němci

97%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 3173 lidí

O kousíček popojedeme, přeskočíme epizodu s bojem s klimatickou změnou, která je pro popis mysli Evropana sice také důležitá, ale nemá nic moc společného se zvaním. V únoru 2022 začala válka na Ukrajině. A každý správný Evropan zval Ukrajince. Ti jsou, co si budeme povídat, kulturně kompatibilnější. Ale jak některé incidenty z Plzně ukazují, ne úplně bezproblémoví. A opět se řve na každého, kdo upozorňuje na problémy vznikající ze soužití odlišných kultur. Kdo ví, jak za pár let budou vypadat statistiky, zvláště pokud k „ženám a dětem“ přibydou i váleční veteráni.

A teď tito stejní, hrdí Evropané, zvou do České republiky sudetské Němce. Ale oni už to vlastně nejsou Němci. Už jsou to také dobří Evropané, jako je Bernd Posselt. Který se v Brně nepochybně omluví za zločiny nacismu, protože to tak nějak patří k věci. A pak vyzdvihne důležitost Evropy a odsoudí ten ošklivý nacionalismus, který může za všechno zlo světa. Co je to nacionalismus? To asi Posselt vysvětlovat nebude. Ale všichni přítomní Evropané budou vědět, že to jsou ti zlí, sobečtí lidé, kteří se nechtějí o svou zem dělit, nemají rádi, když k nim někdo někoho zve, a všímají si rozdílů mezi lidmi. 

Anketa

Vítáte, že sudetský sjezd proběhne v Brně?

Vítám

1%

Nevítám

98%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 1518 lidí

Zpátky k velké migrační krizi. V diskuzi Echa jeden z velkých propagátorů zvaní sudetoněmeckého landsmanšaftu Matěj Hollan přiznal, že se se zvaním migrantů spletl. Že „to nešlo zvládnout“. Budiž mu to přiznáno k dobru, jsou i tací, kteří budou tvrdošíjně tvrdit, že to zvládnout šlo a že je to chyba zemí, které byly „obohaceny“, že nezvládly migranty integrovat. Byla by to hezká sebereflexe, kdyby z ní Hollan a jemu podobní vyvodili nějaké závěry nebo dokonce i důsledky ohledně svých principů, například ohledně zvaní nebo myšlení na zájmy svých spoluobčanů.

Nic takového se samozřejmě nestane. Žádné následky vyvozeny nebudou. Kdo zval a vítal, bude zvát dál. Když to nevyjde, nu, za pár let se na to zapomene a zkusí se to znovu a jinak. I to je vlastně společné pro Evropany. Odmítnutí myšlenky, že některé věci jsou trvalé, že některé kapitoly jsou uzavřené. Jako třeba kapitola soužití Němců a Čechů na českém území. Tato kapitola byla po druhé světové válce uzavřena tak, aby už se otevírat nemusela. 80 let to funguje. Ale vykládejte to Evropanovi, který má zvaní v krvi...

Autor je redaktor ParlamentníListy.cz

Psali jsme:

Takto hlasoval, toto dělal proti ČR. Minulost Bernda Posselta

Provokace, průnik na cizí území. Předák Lužických Srbů o sudetském sjezdu

Jiří Paroubek: Jaké zájmy vlastně hájí prezident Pavel?

Zahradil: Byl jsem u toho, takže vím, o čem mluvím