Chcete Pekarovou Adamovou za předsedkyni Poslanecké sněmovny?Anketa
Ačkoliv na veřejnosti za Senát v kauze „zbavení pravomocí“ vystupuje především jeho předseda Miloš Vystrčil, to nejpodstatnější se odehrává v senátní „komisi pro Ústavu“. Doslova se jmenuje Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury a předsedá ji senátor Zdeněk Hraba (STAN). Miloš Vystrčil je však v této komisi členem.
Jak jsme již psali, v pozici tajemníka senátní komise pro Ústavu působí ústavní právník Jan Kysela. Ten byl v pozici „experta“ v médiích jedním z prvních, kdo veřejně hovořil o nezpůsobilosti Miloše Zemana vykonávat úřad, a to ještě před tím, než byl hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici.
Kysela také poněkud kuriózně z pozice „ústavněprávního experta“ radil nemocnici, jak formulovat odpověď na otázky senátorů (na jejichž formulaci se jako senátní expert na Ústavu velmi pravděpodobně podílel také).
Nakonec jako tajemník seděl na jednání komise, když se na základě této odpovědi rozhodla vyzvat k uplatnění ústavního článku 66, který převádí pravomoci nezpůsobilého prezidenta na jiné ústavní činitele (část na premiéra, část na předsedu Poslanecké sněmovny a část na předsedu Senátu).
Celý příběh ukazuje mimořádný vliv profesora Jana Kysely, který v pozici tajemníka senátní ústavní komise působí už od vzniku této komise v roce 1998.
Komisi tehdy „vydupal ze země“ senátor Petr Pithart, když neobhájil post předsedy Senátu. Do čela komise byl zvolen jeho kolega ze senátorského klubu KDU- ČSL Jiří Stodůlka, ale hlavním tahounem práce komise byl až do svého odchodu ze Senátu vždy Petr Pithart.
Psali jsme:
Pomáhal mu k tomu i tajemník komise, kterým je od počátku, tedy již 23 let, Jan Kysela. V té době čerstvý absolvent Právnické fakulty. Postupně se stal Pithartovou pravou rukou na Katedře politologie a sociologie Právnické fakulty UK, kterou senátor na vedlejšák vedl, aby po něm v roce 2011 katedru převzal. Paralelně s tím působí i v Senátu.
A navázané konexe tajemník dovedl využít. V Senátu našla práci i paní Sylva Kyselová, která již dlouhé roky vede organizační odbor Senátu. Ten je součástí „sekce senátní“, zahrnující ještě odbor zahraniční a odbor vnějších vztahů. Ředitelkou celé sekce je rovněž Sylva Kyselová. V tabulkovém systému státní správy je samozřejmě ředitel celé sekce odměňován výrazně lépe než ředitel odboru. Na ministerstvech je „sekční šéf“ rozsahem vlivu na úrovni náměstka.
Práce v Senátu nabízí občas velmi zajímavé synergie. V roce 2004 napsal Jan Kysela knihu nazvanou Dvoukomorové systémy – teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů. Odborná publikace šla do knihkupectví podle tehdejšího článku za 598 korun.
Náklad prvního vydání byl 600 kusů. Kniha se však moc dobře neprodávala, načež celou třetina nákladu odkoupil Senát- Kyselův zaměstnavatel. A jak tehdy psal článek na webu Blesk.cz, o nákupu rozhodla Senátní sekce, v jejímž čele už tehdy stála Kyselova manželka, paní Sylva Kyselová.
Celkem 170 výtisků knihy skončilo ve skladu senátního oddělení Protokolu. Když se o knihy začali zajímat novináři, bylo jim vysvětleno, že budou rozdávány jako dary zahraničním delegacím. Článek se pozastavil nad tím, jak si cizinci budou louskat český text, kniha totiž vyšla pouze v češtině.
„Už vidím, jak si zahraniční návštěvníci ohromně počtou. Píše se to hezky, když si nikdo nemusí dělat starosti s prodejností. Vynikající byznys!“ komentoval to tehdy sarkasticky senátor ODS Tomáš Julínek.
„Přestože Senát koupil třetinu nákladu, upozorňuji, že pan Kysela není na počtu prodaných kusů nijak hmotně závislý,“ sdělil tehdy mluvčí Senátu Bohumil Dušek. Novináři ale jeho slova rozporovali, podle jejich informací měl Kysela za knihu dostat jak autorský honorář, tak odměnu za počet prodaných výtisků.
Mimochodem – přesně stejný název jako kniha nese i práce, za kterou Jan Kysela v roce 2006 získal na Fakultě sociálních věd UK akademický titul docenta. A knižně vyšla též jeho práce Ústava mezi právem a politikou: Úvod do ústavní teorie, za kterou získal v roce 2014 titul doktora věd.
Psali jsme:
Dienstbier, Wagnerová...
V Senátu Jan Kysela proslul velkým zákulisním vlivem, když z pozice experta zaštítil řadu ústavněprávních iniciativ. Právník Pavel Hasenkopf na sociální síti vzpomíná, že právě Kysela stál za intrikami senátorů proti Václavu Klausovi, včetně bizarní „posmrtné“ ústavní žaloby, kdy bylo řízení o odebrání mandátu vedeno i přesto, že Klausův mandát již vypršel.
Mnohé prozradí už jména senátorů, kteří prošli komisí pro Ústavu. Není zde prostor na všechny, ale alespoň předsedové: Po odchodu Petra Pitharta v čele komise stanula senátorka Eliška Wagnerová, po vypršení mandátu ji vystřídal Jiří Dienstbier. Oba byli „tahouni“ řady iniciativ proti prezidentům Klausovi i Zemanovi.
Psali jsme:
Dnes je předsedou komise senátor Zdeněk Hraba z hnutí STAN. Členy ústavní komise jsou z aktivních senátorů dále Miroslav Adámek, Michael Canov, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Jan Holásek, Miluše Horská, Šárka Jelínková, Miroslava Němcová a Miloš Vystrčil.
Ze zmíněných senátorů zabývajících se Ústavou přitom pouze předseda Hraba a senátor Holásek mají vzdělání v oblasti práva.
Není složité si představit, jak jsou ostatní senátoři bez odborného zázemí odkázáni na zkušeného tajemníka s profesorským titulem. V tomto smyslu tedy Jan Kysela skutečně je „Vystrčilovým profesorem“, jak je v posledních dnech občas nazýván.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
