Svět je v pohybu. Vždy byl a bude, ale někdy je pohyb spojený s nadějí a jindy s obavami. Nyní sestupujeme po sinusoidě, dobře už bylo a v blízké budoucnosti nebude. Držme si klobouky, jedeme z kopce. Příčinou úpadku společnosti nebývá špatný odhad budoucího vývoje. Ale pocit, že vývoj je vítězně završen, budoucnost že je jistá a naše, takže předvídat příští je zbytečné. Čím déle společnost vegetuje v tomto sebeklamu a žije z podstaty, tím déle jí trvá postavit se na nohy. Neplatí to jenom o vzkříšení reálné ekonomiky, ale i o vzkříšení ducha.

Kdybychom v minulosti nebyli líní vyhodnotit trendy, které předznamenaly náš dnešní úpadek, nemuseli bychom v něm žít. Geopoliticky jsou hlavní hráči na politické šachovnici předvídatelní a jejich počínání logicky vychází tak z mocenských a ekonomických ambicí, tak i z historické paměti a zkušenosti. Čína nezapomene Západu století ponížení. Rusko nezapomene na intervence kolektivního Západu vedeného Napoleonem a Hitlerem. A Američané jsou nezlomně přesvědčeni, že jsou Bohem předurčeni šéfovat světu.