Bývalý vyslanec v USA, v Izraeli a ve Velké Británii a někdejší ředitel Knihovny Václava Havla promluvil na vlnách Českého rozhlasu.
Teď Trump tvrdí, že provedl preventivní operaci nutnou k ochraně zájmů Spojených států. A Žantovský zdůraznil, že kupříkladu OSN se v podobných situacích ukázala jako nepříliš účinná. „Můžeme se shodnout na tom, že role OSN v řešení mezinárodních konfliktů a v bezpečnostních otázkách není silná,“ pravil Žantovský.
Proto nastoupili do akce Izraelci, kteří v podstatě vyřadili íránskou protivzdušnou obranu, tak mohli nastoupit americké strategické bombardéry, které stojí miliardy dolarů a je třeba velmi rozvažovat jejich nasazování do akce, protože jde také o nosiče jaderných zbraní. Žádný prezident by nevyslal tuhle zbraň s jistou mírou rizika, že o ni přijde,“ upozorňoval Žantovský.
Podle Žantovského se také nabízí otázka, co udělají Rusové, byť těm z pohledu bývalého diplomata trochu dochází peníze. A kdyby došlo k uzavření Hormuzské úžiny, vývoz ropy z Perského zálivu to zbrzdí natolik, že ceny ropy vystřelí vzhůru, což by mohlo Rusku pomoct. Ale pravděpodobně se to nebude líbit Číně, která z Íránu dováží asi 30 procent ropy, kterou potřebuje.
V obecné rovině také poznamenal, že by Američané měli být velmi opatrní v úvahách, zda by stálo za to podívat se na to, jak to dopadlo v Afghánistánu nebo v Iráku. „Výsledkem akce v Iráku nebyl režim, který by více spolupracoval s USA, ale léta nestability a nástup Islámského státu,“ poznamenal. Podobně dopadla i válka v Afghánistánu, která trvala 20 let.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák