Dopadne to v Íránu stejně jako v Iráku a Afghánistánu? Trump se dostal do špatné situace, tvrdí odborník

28.06.2025 18:20 | Monitoring

Někdejší velvyslanec v USA Michael Žantovský se vyjádřil k rozkazu amerického prezidenta USA Donalda Trumpa k úderu na Írán. Poznamenal, že Trump se, stejně jako mnozí jiní američtí prezidenti, dostal do situace, kdy musí po volbách dělat něco jiného, než co sliboval voličům před volbami. A musí to dělat mimo jiné i proto, že z pohledu Žantovského není OSN v bezpečnostních otázkách příliš silná. Jemně řečeno.

Dopadne to v Íránu stejně jako v Iráku a Afghánistánu? Trump se dostal do špatné situace, tvrdí odborník
Foto: Český rozhlas Plus
Popisek: Diplomat Michael Žantovský

Bývalý vyslanec v USA, v Izraeli a ve Velké Británii a někdejší ředitel Knihovny Václava Havla promluvil na vlnách Českého rozhlasu.

Anketa

Žije se vám lépe, než před čtyřmi roky?

2%
98%
hlasovalo: 4914 lidí
 Hned v úvodu rozhovoru s Barborou Tachecí konstatoval, že očekával, že 47. prezident USA vydá rozkaz k úderu na íránská jaderná zařízení v Isfahánu, v Natanzu a ve Fordo. Podle Žantovského šlo o komplikované rozhodování, protože Trump v minulosti vystupoval jako izolacionisticky laděný politik a teď vydal rozkaz k útoku v Íránu. Podle Žantovského se ocitl v podobné pozici jako George Bush mladší, který chtěl také věnovat větší pozornost domácím problémům, ale pak přišlo 11. září 2001. „To je paradox, že prezident USA bývá nucen vnějšími okolnostmi postupovat jinak, než voličům sliboval ve volební kampani.“

Teď Trump tvrdí, že provedl preventivní operaci nutnou k ochraně zájmů Spojených států. A Žantovský zdůraznil, že kupříkladu OSN se v podobných situacích ukázala jako nepříliš účinná. „Můžeme se shodnout na tom, že role OSN v řešení mezinárodních konfliktů a v bezpečnostních otázkách není silná,“ pravil Žantovský.

Proto nastoupili do akce Izraelci, kteří v podstatě vyřadili íránskou protivzdušnou obranu, tak mohli nastoupit americké strategické bombardéry, které stojí miliardy dolarů a je třeba velmi rozvažovat jejich nasazování do akce, protože jde také o nosiče jaderných zbraní. Žádný prezident by nevyslal tuhle zbraň s jistou mírou rizika, že o ni přijde,“ upozorňoval Žantovský.

Podle Žantovského se také nabízí otázka, co udělají Rusové, byť těm z pohledu bývalého diplomata trochu dochází peníze. A kdyby došlo k uzavření Hormuzské úžiny, vývoz ropy z Perského zálivu to zbrzdí natolik, že ceny ropy vystřelí vzhůru, což by mohlo Rusku pomoct. Ale pravděpodobně se to nebude líbit Číně, která z Íránu dováží asi 30 procent ropy, kterou potřebuje.

V obecné rovině také poznamenal, že by Američané měli být velmi opatrní v úvahách, zda by stálo za to podívat se na to, jak to dopadlo v Afghánistánu nebo v Iráku. „Výsledkem akce v Iráku nebyl režim, který by více spolupracoval s USA, ale léta nestability a nástup Islámského státu,“ poznamenal. Podobně dopadla i válka v Afghánistánu, která trvala 20 let.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Miloš Polák

Kde chcete vzít na slibované navýšení platů o 10.000?

A proč jste platy nezvedaly více, když jste mohli? Ostatně vy sama jste byla ministryně. A nehrozí, že když se tak zvedne plat (ne že by se mi to nelíbilo, ale že pak dojde k masivnímu propouštění, protože firmy nebudou moci lidi zaplatit? A co by mě také zajímalo, jestli byste šly znovu do vlády s ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 21 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Greta se postavila Orbánovu „fašismu“

21:39 Greta se postavila Orbánovu „fašismu“

Aktivistka Greta Thunbergová se s arabským šátkem kolem krku vypravila do Budapešti. Jejím cílem vša…