Válka mezi Íránem a aliancí USA a Izraele dál eskaluje a dopady už silně pociťují světové trhy. Americký prezident Donald Trump dal Teheránu ultimátum: pokud Írán do 48 hodin plně neotevře Hormuzský průliv, Spojené státy zaútočí na jeho energetickou infrastrukturu, informoval na své sociální síti Truth Social.
Írán okamžitě reagoval protiútokem ve slovech i hrozbách. Varoval, že jakýkoli zásah do jeho energetických zařízení povede k úderům na infrastrukturu USA a jejich spojenců v regionu, informoval server The Times of India.
Napětí kolem průlivu, kudy běžně proudí zhruba pětina světové ropy, žene ceny energií vzhůru a zvyšuje obavy z globálního ekonomického propadu.
Evropa pod tlakem energií. V první linii ale Asie
Nejzranitelnější mezi velkými ekonomikami jsou evropské státy. Ty se stále nevzpamatovaly z dopadů ruské invaze na Ukrajinu a nový energetický šok znovu odhaluje jejich závislost na dovozu.
Jak píše agentura Reuters, růst cen energií oživuje bolestné vzpomínky na předchozí krizi, kdy inflace v Evropě vystřelila do dvouciferných hodnot.
Německo, jehož ekonomika stojí na průmyslu, je citlivé na růst cen energií i případné zpomalení světového obchodu. Itálie je silně závislá na ropě a plynu a Velká Británie čelí rychlému růstu cen elektřiny, které jsou navázané na ceny plynu.
Japonsko dováží z Blízkého východu zhruba 95 % ropy a většina těchto dodávek prochází právě Hormuzským průlivem. Podobně je na tom Indie, která dováží asi 90 % ropy.
Dopady jsou už patrné. Ekonomové snižují odhady růstu, měny oslabují a v některých oblastech se objevují i první známky omezení spotřeby energií.
A jak je na tom Blízký východ?
Paradoxně ani producenti ropy nemusí být vítězi. Omezení provozu v Hormuzském průlivu může znamenat, že země jako Kuvajt, Katar nebo Bahrajn nebudou schopny dostat své suroviny na světové trhy, a to i přes rostoucí ceny. Konflikt navíc zasahuje i samotnou infrastrukturu. Útoky na plynová a ropná zařízení v regionu v posledních dnech narušily produkci a ještě více prohloubily nervozitu na trzích.
Největší dopady jsou na země, které už před válkou balancovaly na hraně krize.
Srí Lanka zavádí mimořádná úsporná opatření, Pákistán omezuje provoz státu a Egypt čelí kombinaci drahých energií, slabé měny a poklesu příjmů z turismu i Suezského průplavu.
Ekonomové varují, že samotná hrozba výpadků dodávek ropy může zpomalit světovou ekonomiku.
Podle Reuters by delší omezení dopravy v Hormuzském průlivu mohlo udržet ceny energií na vysoké úrovni a negativně zasáhnout růst v řadě zemí. V kombinaci s eskalujícími hrozbami útoků na energetickou infrastrukturu tak svět čelí jednomu z nejvážnějších ekonomických otřesů posledních let.
Psali jsme:
Práce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 8 čtenářů)
Hrozí kvůli válce s Íránem nová ekonomická krize?
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
