Válka mezi Íránem a aliancí USA a Izraele dál eskaluje a dopady už silně pociťují světové trhy. Americký prezident Donald Trump dal Teheránu ultimátum: pokud Írán do 48 hodin plně neotevře Hormuzský průliv, Spojené státy zaútočí na jeho energetickou infrastrukturu, informoval na své sociální síti Truth Social.
Írán okamžitě reagoval protiútokem ve slovech i hrozbách. Varoval, že jakýkoli zásah do jeho energetických zařízení povede k úderům na infrastrukturu USA a jejich spojenců v regionu, informoval server The Times of India.
Napětí kolem průlivu, kudy běžně proudí zhruba pětina světové ropy, žene ceny energií vzhůru a zvyšuje obavy z globálního ekonomického propadu.
Evropa pod tlakem energií. V první linii ale Asie
Nejzranitelnější mezi velkými ekonomikami jsou evropské státy. Ty se stále nevzpamatovaly z dopadů ruské invaze na Ukrajinu a nový energetický šok znovu odhaluje jejich závislost na dovozu.
Jak píše agentura Reuters, růst cen energií oživuje bolestné vzpomínky na předchozí krizi, kdy inflace v Evropě vystřelila do dvouciferných hodnot.
Německo, jehož ekonomika stojí na průmyslu, je citlivé na růst cen energií i případné zpomalení světového obchodu. Itálie je silně závislá na ropě a plynu a Velká Británie čelí rychlému růstu cen elektřiny, které jsou navázané na ceny plynu.
Japonsko dováží z Blízkého východu zhruba 95 % ropy a většina těchto dodávek prochází právě Hormuzským průlivem. Podobně je na tom Indie, která dováží asi 90 % ropy.
Dopady jsou už patrné. Ekonomové snižují odhady růstu, měny oslabují a v některých oblastech se objevují i první známky omezení spotřeby energií.
A jak je na tom Blízký východ?
Paradoxně ani producenti ropy nemusí být vítězi. Omezení provozu v Hormuzském průlivu může znamenat, že země jako Kuvajt, Katar nebo Bahrajn nebudou schopny dostat své suroviny na světové trhy, a to i přes rostoucí ceny. Konflikt navíc zasahuje i samotnou infrastrukturu. Útoky na plynová a ropná zařízení v regionu v posledních dnech narušily produkci a ještě více prohloubily nervozitu na trzích.
Největší dopady jsou na země, které už před válkou balancovaly na hraně krize.
Srí Lanka zavádí mimořádná úsporná opatření, Pákistán omezuje provoz státu a Egypt čelí kombinaci drahých energií, slabé měny a poklesu příjmů z turismu i Suezského průplavu.
Ekonomové varují, že samotná hrozba výpadků dodávek ropy může zpomalit světovou ekonomiku.
Podle Reuters by delší omezení dopravy v Hormuzském průlivu mohlo udržet ceny energií na vysoké úrovni a negativně zasáhnout růst v řadě zemí. V kombinaci s eskalujícími hrozbami útoků na energetickou infrastrukturu tak svět čelí jednomu z nejvážnějších ekonomických otřesů posledních let.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Hrozí kvůli válce s Íránem nová ekonomická krize?
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
