Válka mezi Íránem a aliancí USA a Izraele dál eskaluje a dopady už silně pociťují světové trhy. Americký prezident Donald Trump dal Teheránu ultimátum: pokud Írán do 48 hodin plně neotevře Hormuzský průliv, Spojené státy zaútočí na jeho energetickou infrastrukturu, informoval na své sociální síti Truth Social.

Írán okamžitě reagoval protiútokem ve slovech i hrozbách. Varoval, že jakýkoli zásah do jeho energetických zařízení povede k úderům na infrastrukturu USA a jejich spojenců v regionu, informoval server The Times of India.

Napětí kolem průlivu, kudy běžně proudí zhruba pětina světové ropy, žene ceny energií vzhůru a zvyšuje obavy z globálního ekonomického propadu.

Evropa pod tlakem energií. V první linii ale Asie

Nejzranitelnější mezi velkými ekonomikami jsou evropské státy. Ty se stále nevzpamatovaly z dopadů ruské invaze na Ukrajinu a nový energetický šok znovu odhaluje jejich závislost na dovozu.

Jak píše agentura Reuters, růst cen energií oživuje bolestné vzpomínky na předchozí krizi, kdy inflace v Evropě vystřelila do dvouciferných hodnot.

Německo, jehož ekonomika stojí na průmyslu, je citlivé na růst cen energií i případné zpomalení světového obchodu. Itálie je silně závislá na ropě a plynu a Velká Británie čelí rychlému růstu cen elektřiny, které jsou navázané na ceny plynu.

Zatímco Evropa řeší inflaci, Asie čelí přímému riziku výpadků dodávek.

Japonsko dováží z Blízkého východu zhruba 95 % ropy a většina těchto dodávek prochází právě Hormuzským průlivem. Podobně je na tom Indie, která dováží asi 90 % ropy.

Dopady jsou už patrné. Ekonomové snižují odhady růstu, měny oslabují a v některých oblastech se objevují i první známky omezení spotřeby energií.