Jak ParlamentníListy.cz zjistily, advokátní komora pozastavila Grygárkovi výkon advokacie už v červnu. Rozhodnutí pak nabylo právní moci počátkem července. Advokátní komora přistoupila k takto razantnímu řešení poté, co byla na Libora Grygárka podána obžaloba. Grygárek má výkon advokacie pozastaven do pravomocného ukončení svého trestního stíhání, tedy pravomocného rozsudku soudu. Pokud bude zproštěn obžaloby, bude moci v advokacii znovu pracovat. Problém spočívá v tom, že Grygárkova kauza není vůbec jednoduchá a není vyloučeno, že skutečně skončí zproštěním obžaloby, protože je důkazně velmi slabě podložena.
Vedení advokátní komory podle informací ParlamentníchListů.cz přes známé pochyby o důkazech ke Grygárkově údajné trestné činnosti došlo k tomu, že neexistují záruky, že bude Grygárek plnit řádně povinnosti advokáta vyplývající ze zákona o advokacii a etického kodexu komory. Komora toto své rozhodnutí odůvodnila také obavou o důvěru v řádný výkon advokacie.
Pozastavení výkonu advokacie je velmi tvrdé a velmi výjimečné opatření, protože atakuje obživu takto postiženého právníka. Česká advokátní komora k němu sahá u trestně stíhaných advokátů, když je podle jejích regulí ohrožena důvěra v řádný výkon advokacie dotyčného advokáta, případně advokacie kvůli jeho působení jako celku obecně. Představenstvo komory, jak tvrdí, tyto případy podrobně přezkoumává a rozhoduje se hlasováním. Většinou je činnost advokáta pozastavována až po podání obžaloby, ale výjimkou nejsou případy odebrání hned po sdělení obvinění, pokud jsou případy flagrantní.
Ovšem i o rozhodování komory panují mezi advokáty často pochybnosti. Tak například Grygárkův kolega z advokacie, bývalý elitní kriminalista známý z objasnění případu takzvaných orlických vražd Josef Doucha, má výkon advokacie stále aktivován. Přestože byl na jaře obžalován v korupční kauze chomutovského soudce Ivana Nováka. Podle státního zastupitelství v Lounech Doucha předal Novákovi úplatek osmdesát tisíc korun za podmíněné propuštění podnikatele Tomáše Maliny z vězení. Douchův advokát Jiří Teryngel to odmítá. „Úplatek nebyl přijat ani poskytnut. K tomu chybějí důkazy. Je to založeno na nepřímých důkazech a domněnkách,“ řekl Teryngel serveru Seznam.cz. Podobné pochybnosti jsou přitom i kolem případu Libora Grygárka, kde komora o pozastavení advokacie naopak rozhodla.
Nechtěl vyšetřovat Janouška
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci obžalovalo bývalého náměstka pražského vrchního žalobce Libora Grygárka v souvislosti s kauzou lobbisty Romana Janouška za zneužití pravomoci v půlce února. Žalobci to vysvětlili tak, že se obžaloba týká mimo jiné okolností spojených s vyřizováním žádosti o právní pomoc, kterou českým žalobcům zaslalo Švýcarsko. Podle dřívějšího obvinění Grygárek nedal pokyn k objasnění údajného praní špinavých peněz v zahraničí.
Grygárek přivítal, že jeho případ posoudí soud. Obvinění už dřív kategoricky odmítl jako nepodložené. S pozastavením výkonu advokacie ale podle všeho nepočítal. „Já vítám, že po více než šesti letech trestního řízení a více než čtyřech letech trestního stíhání ta věc bude nestranně a nezaujatě posouzena někým jiným než státním zastupitelstvím, tedy soudem,“ řekl po oznámení podání obžaloby Grygárek televizi Prima. Bývalý vlivný státní zástupce je přesvědčen o tom, že důkazy o jeho trestné činnosti neexistují. „Žádné trestné činnosti jsem se nedopustil a trvám taky na tom, že vlastně to dlouhé vyšetřování tu moji nevinu i prokázalo,“ řekl v televizi.
Libor Grygárek byl obviněn přitom už v prosinci 2013 v souvislosti se známou kauzou Nagyové, kvůli které Útvar pro odhalování organizovaného zločinu vtrhl v létě zmiňovaného roku na Úřad vlády a následně padl kabinet Petra Nečase z ODS.
Fotogalerie: - Nagyová u soudu
„Předmětem obžaloby jsou okolnosti spojené s vyřizováním žádosti o právní pomoc, která byla českým orgánům činným v trestním řízení zaslána justičními orgány Švýcarské konfederace, a dále okolnosti spojené s výkonem dohledu v konkrétní trestní věci nad postupem nižšího státního zastupitelství,“ uvedlo dále olomoucké státní zastupitelství k podání obžaloby na Grygárka.
Grygárkův případ započal v roce 2009 ve Švýcarsku. Vlivnému pražskému lobbistovi a politickému podnikateli Romanu Janouškovi tehdy zablokovala konta ve Švýcarsku tamní prokuratura. Švýcarští žalobci se proto obrátili na české kolegy a požádali je o pomoc při objasnění původu Janouškových peněz na kontech v zemi helvétského kříže. Švýcaři tehdy přišli s informací, že Janoušek a jeho matka mají v ženevské bance podpisová práva k účtu firmy Botanic Finance Limited. Na švýcarských kontech Janouška a zmiňované společnosti ležely celkem přes dvě miliardy korun. Švýcaři si byli jistí, že Janoušek to má z nelegálních provizí a zmrazili mu peníze. Janouška podezírali z praní špinavých peněz.
Česká policie tehdy státnímu zastupitelství vzkázala, že lobbistu Janouška pro žádný trestný čin nevyšetřuje ani neprověřuje. Vrchní státní zastupitelství v Praze pak do Švýcarska poslalo zprávu téhož znění.
Žalobci teď Libora Grygárka viní z toho, že přes upozornění od Švýcarů nevydal pokyn k řádnému objasnění případu. Vyšetřovatelé pracují s verzí, že Grygárek tak postupoval záměrně kvůli osobnímu vztahu k Romanu Janouškovi. V domě v centru Prahy, který nechal postavit známý lobbista, si Grygárek pořídil jednu bytovou jednotku. V roce 2010 švýcarská prokuratura ale Janouškův případ odložila.
Není přitom vyloučeno, že podobně dopadne případ i v České republice, jehož hlavní postavou je Libor Grygárek. Podle zjištění ParlamentníchListů.cz totiž Grygárek v inkriminované době neobdržel od náměstka protikorupční policie Tomáše Martince jakékoli informace o prověřování, či dokonce vyšetřování Janouškovy možné trestné činnosti.
Sám lobbista byl nakonec odsouzen nikoli za hospodářské trestné činy, ale za nehodu pod vlivem návykových látek. Grygárek při vypracovávání zprávy pro Švýcary tehdy vycházel z informací vedení protikorupční policie a ta mu žádné indicie o Janouškově možné trestné činnosti neposkytla.
Když se do tohoto případu pustil útvar pro odhalování organizovaného zločinu pod vedením jeho někdejšího velitele Roberta Šlachty, ve vyšetřovacím spise se to hemžilo drby a spoustou nepodložených informací o privátním byznysu Libora Grygárka. Není proto vyloučeno, že Grygárkův případ dopadne podobně jako jiné případy z takzvané kauzy Nagyová, kde nepadl ještě ani jeden pravomocný rozsudek. A přes informace o závažné organizované trestné činnosti soudy udělovaly v podstatě jen podmíněné tresty. Libor Grygárek by se v takovém případě zajisté hojil na státu, jako tak hodlá učinit řada obžalovaných z kauzy Nagyová, pokud nebudou pravomocně odsouzeni.
autor: Jaroslav Šťastný
