V noci na středu došlo k narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. Podle prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského se jednalo nejméně o osm strojů typu Šáhid, které pronikly do Polska v rámci rozsáhlého útoku Ruska na Ukrajinu. Podle agentury AP dronů mohlo být až devatenáct a během sedmi hodin byly zaznamenány dopady na několika místech včetně vesnice Wyryki, kde byl poškozen jeden dům, naštěstí bez obětí na životech.
Polsko incident označilo za akt agrese a jeho armáda drony sestřelila. Na obraně se podíleli také spojenci z NATO – kromě polských stíhaček se do akce zapojily i nizozemské letouny, německé systémy Patriot byly v pohotovosti a italské letadlo včasného varování zajišťovalo monitoring. Premiér Donald Tusk označil přelet dronů za bezprecedentní narušení suverenity země a Polsko aktivovalo článek 4 Severoatlantické smlouvy, tedy žádost o konzultace v rámci Aliance.
Incident je považován za zásadní bod obratu, protože poprvé se spojenecké síly musely přímo bránit na území členského státu NATO. Dosavadní případy přeletů či pádů dronů v Polsku byly vnímány spíše jako vedlejší důsledek útoků na Ukrajinu, avšak dnešní událost prý jasně ukazuje na eskalaci konfliktu.
To si ale nemyslí vojenský analytik Mikael Valtersson, podle nějž nešlo o úmyslný vpád, ale o výsledek elektronického boje proti dronům létajícím v blízkosti polských hranic. Jeho podezření prý potvrzuje prohlášení Běloruska, že běloruské síly protivzdušné obrany celou noc sledovaly drony, „které ztratily kurz v důsledku elektronického boje obou stran“.
Podle Valterssona by nyní pro Rusko absolutně nedávalo smysl vyslat do Polska několik dronů, aby testovalo reakci NATO. „Zejména nyní, kdy se Rusko a Ukrajina s Evropskou unií snaží přimět Trumpa, aby se přiblížil jejich postoji k ukončení rusko-ukrajinské války. Ať už si o Rusech myslíte cokoli, jsou dobří v geopolitické hře a takovou chybu by neudělali,“ má jasno analytik.
Valtersson připomíná, že podobné případy se už v posledních letech staly, a uvádí řadu důvodů, proč tentokrát přes polské území letěl větší počet dronů. „Jedním z důvodů je, že Rusko dnes při útocích používá až desetkrát více dronů než před rokem. Ruské drony mají také lepší kapacitu a dosah a jsou mnohem častěji používány proti ukrajinským cílům v blízkosti polských hranic,“ vysvětluje.
Hlavním vysvětlením je ale prý ukrajinská elektronická protivzdušná obrana, která mohla celý roj dronů odklonit omylem na Polsko. „Obě strany začaly v omezené míře používat roje dronů, tedy skupiny deseti až dvaceti dronů, které společně letí k jedinému cíli. Cílem je přetížit protivzdušnou obranu. Pokud takovou skupinu svede z cesty ukrajinská elektronická válka, může se celá skupina dronů dostat do polského vzdušného prostoru,“ spekuluje analytik.
Přitom právě elektronická válka je nyní možná hlavní zbraní proti dronům, jenže při odklonění drony nejsou zničeny. „Dojde k tomu, že ztratí svůj cíl a havarují někde jinde. Drony mají dnes delší dolet, takže dron bez údajů o cíli může uletět daleko, než havaruje,“ objasňuje Valtersson.
Běloruská armáda mezitím vydala prohlášení, že neovladatelné drony také monitorovala a včas varovala Polsko o jejich směru. To je podle Valterssona správně a mělo by se takto postupovat v rámci všech zemí poblíž konfliktu.
„Je velmi pozitivní, že Bělorusko udělalo, co mohlo, aby informovalo Polsko a Litvu o ztracených dronech letících směrem k jejich územím. Skutečnost, že běloruská protivzdušná obrana se pokusila sestřelit některé ze ztracených dronů, je také dobrá věc. Aby se snížilo riziko, že se podobné věci budou opakovat v budoucnu, měly by všechny zúčastněné země zřídit společné informační kanály, aby informovaly všechny ostatní o neovladatelných dronech,“ navrhuje vojenský expert.
Jenže Ukrajina podle něj takovou iniciativu nepodpoří, „protože jí vyhovuje, když ruské drony létají na území NATO. Tyto vpády také dodávají munici všem válečným jestřábům na Západě, kteří vše, co se děje, vnímají jako projev záměrných zlých úmyslů Ruska,“ dodává Valtersson s tím, že se očividně jedná o nešťastnou událost v rámci elektronického boje.
ANALYSIS: RUSSIAN DRONES OVER POLAND, 1300 CET SEPTEMBER 10 2025
— Mikael Valtersson (@MikaelValterss1) September 10, 2025
My general take on the Russian drones over Poland was that it wasn't an incursion on purpose, but a result of EW on drones flying close to the border of Poland. This statement from Belarus gives credit to my… https://t.co/2kClTS64IJ
Vojenský expert Jaroslav Štefec se také pozastavuje nad informováním o celé události, kdy polská strana a posléze západní média převzala informace od ukrajinské zpravodajské služby. „Podle informací v médiích Polsko v noci na středu sestřelilo ‚asi čtyři drony‘ z údajně devatenácti, které do jeho vzdušného prostoru pronikly z území Ukrajiny a Běloruska. V této souvislosti je poměrně zajímavý fakt, že informaci o celkovém počtu proniknuvších dronů a oblastech, kudy nad Polsko vletěly, převzala polská strana od ukrajinské zpravodajské služby. O tom svědčí například mapa ukrajinského původu s jasným odkazem na SBU, zveřejněná v polských médiích a převzatá mj. i českým serverem Novinky,“ všímá si Štefec.
Podle Štefce je samozřejmé, že každé narušení vzdušného prostoru suverénního státu vojenskými letouny je velmi závažný delikt proti pravidlům mezinárodního letového provozu, ale v poslední době se udály mnohem horší vzdušné operace některých států nad územím jiných suverénních zemí.
„V poslední době jsme bohužel podobných projevů pohrdání mezinárodně uznávanými pravidly svědky poměrně často. Příliš košer rozhodně nebyly včerejší demonstrativní průlety amerických harrierů nad tzv. sporným územím mezi Venezuelou a Guyanou, o raketovém útoku izraelských letounů na sídlo šéfů Hamásu v katarském Dauhá ani nemluvě. A je to pouhých pár měsíců, kdy izraelské drony zabily íránské špičky jaderného výzkumu a jeho vrcholné vojenské představitele. Bezprostředně poté se území Íránu stalo přímým cílem izraelských a amerických leteckých útoků s rozhodně daleko fatálnějšími následky, než jaké mělo narušení polského vzdušného prostoru z dnešní noci,“ upozorňuje vojenský expert.
Štefec navíc připomíná, že v minulosti už rakety na polské území dopadly a nakonec se ukázalo, že byly vyslány Ukrajinou. „V listopadu 2022 ukrajinská armáda se svolením, ne-li přímo na základě přímého rozkazu Volodymyra Zelenského a s vědomím jeho britských loutkovodičů úmyslně zaútočila raketou protiletadlového kompletu S-300 na cíl na území Polska, členského státu aliance NATO. Tehdejší prezident Duda, který byl o podstatě incidentu neprodleně informován, proto raději hovořil o výbuchu ‚rakety sovětské výroby‘ a vyzýval k opatrnosti v reakcích. Před pár dny navíc otevřeně přiznal, že Ukrajina se bezprostředně po incidentu pokusila přimět Varšavu, aby obvinila z jejího raketového útoku Moskvu. Hovořil dokonce o nátlaku ze strany prezidenta Zelenského, jehož cílem bylo vtáhnout Polsko a celé NATO do války s Ruskem,“ připomněl Štefec.
Vadilo by vám, kdyby se STAČILO! podílelo na vládě?Anketa
A stejně jako dnes i tehdy o případu jako první informovala ukrajinská SBU a její závěry převzala evropská mainstreamová média. „Je zajímavé, že stejně jako dnes i v roce 2022 vstoupila hned na počátku do děje ukrajinská tajná služba. Právě od ní tehdy pocházela informace, v první fázi převzatá mnoha evropskými médii, že na území Polska dopadly dvě ruské střely. Z výše uvedených důvodů doporučuji dříve, než se rozjede povinná protiruská hysterie, počkat na ověřené informace zainteresovaných stran a teprve pak zaujímat stanoviska a vyslovovat soudy,“ má jasno vojenský expert.
Štefec na závěr dodává, že celý incident může mít zcela jiné vysvětlení než „ruskou agresi,“ například může jít o snahu rychle překrýt nedávná slova bývalého prezidenta Dudy o ukrajinských raketách z roku 2022.
„Odpověď na otázku, kde se najednou nad Polskem vzal onen dosud nevídaný roj dronů, nabízí daleko širší spektrum možných odpovědí než stereotypní ‚to Rusko, to Putin‘. Zejména proto, že ještě před tím, než záhadné drony dorazily k polským hranicím, pohybovaly se už nad jeho územím ‚zvláštním řízením osudu‘ nejen letouny včasné výstrahy AWACS, ale i stíhačky F-16 a F-35. Prohlášení exprezidenta Dudy o tom, že Ukrajina hodlala v roce 2022 zneužít Polsko ke vtažení zemí Aliance do války s Ruskem, je totiž hodně výbušné téma. Překrýt ho nějakým silným mediálním humbukem by se určitě hodilo nejen šéfům EU a NATO. Potřebují válku a jednou se to přece povést musí,“ spekuluje Štefec.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 6 čtenářů)
Obáváte se eskalace konfliktu na Ukrajině?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Makarovič
HonzaSouček
